Druhým krokem je prověření stavu střešní krytiny a pojistné hydroizolace. Ideální je prohlédnout ji zvenku i zevnitř, pokud je přístup. Zvláštní pozornost věnujte místům u komínů, vikýřů a úžlabí, kde dochází k zatékání nejčastěji. Nikdy neizolujte a nezakládejte podhled dříve, než jsou všechny netěsnosti opravené. I malá kapka, která se dostane na minerální vatu, výrazně snižuje její izolační schopnosti a vytváří ideální prostředí pro plísně.
Častý mýtus říká, že halové jevy předpovídají déšť. Ve střední Evropě to bývá pravda jen částečně. Halový kruh vzniká na cirrových mracích, které často předcházejí teplou frontu s deštěm. Ale samotný výskyt halového jevu může znamenat jen přechod vysoké oblačnosti bez srážek. Pro praktickou předpověď sledujte, jak se oblačnost vyvíjí v následujících hodinách – pokud cirry houstnou a klesají, déšť pravděpodobně přijde. Pokud se naopak vyjasňuje, úkaz byl jen kosmetickou záležitostí.
Posledním krokem je samotná pokládka. Trubky ukotvěte do připravených drah a zakryjte je ochrannou fólií. Poté naneste vyrovnávací stěrku, která trubky zcela zakryje. Nechte ji řádně vytvrdnout. Teprve poté můžete přistoupit k pokládce nové podlahové krytiny. Důležité je neuspěchat finální vrstvu – pokud byste ji položili příliš brzy, mohla by se deformovat a praskat.
Žehlení přizpůsobte materiálu. Na závěsy používejte napařovací žehličku a žehlete je ještě mírně vlhké – snáze se vyhladí a nevzniknou lesklé mapy. U ubrusů s plastickou výšivkou žehlete z rubové strany a nepřejíždějte přes ozdoby. Jestli máte možnost, nechte těžké závěsy vyprat a vyžehlit v čistírně, protože domácí žehlení může poškodit podšívku.
Kritickým prvkem je parozábrana. Ta se umisťuje na teplou stranu izolace, tedy do interiéru, a zabraňuje pronikání vlhkého vzduchu do konstrukce. Každý spoj fólie musí být dokonale přelepený parotěsnou páskou, a to i v místech prostupů pro kabeláž nebo osvětlení. Právě kolem svítidel a elektrických krabic dochází k nejčastějším chybám. Vyvarujte se také protržení fólie při manipulaci – drobná trhlina stačí k tomu, aby se do izolace začala dostávat vlhkost a kondenzovala na studené straně. Po instalaci parozábrany zkontrolujte celou plochu ve světle baterky, nejlépe z podhledu, abyste odhalili případné poškození.
Pokud je pohovka potažena koženkou nebo pravou kůží, postupujte ještě obezřetněji. Voda a sůl jsou tu spíš nepřátelé než pomocníci. Na kůži skvrnu od vína jemně vytřete hadříkem navlhčeným ve vlažné vodě s kapkou mýdla, ale nikdy ji nenechte nasáknout. Po očištění místo ošetřete speciálním krémem na kůži, aby nevyschla a nepopraskala. Koženka snese víc, ale i u ní platí, že agresivní rozpouštědla zničí vrchní ochrannou vrstvu. Když si nejste jistí, raději se poraďte s odborníkem na čištění čalounění — vyměna pohovky nebo jejího potahu vyjde dráž než preventivní konzultace.
Kontrola krovu a podkladu: na co se zaměřit Nejprve si důkladně prohlédněte dřevěné prvky krovu. Hledejte stopy vlhkosti, zatékání, biotické napadení nebo mechanické poškození. Stačí tmavé skvrny, změklé dřevo v okolí spojů nebo jemný bílý povlak – to vše signalizuje problém, který je nutné vyřešit před zakrytím konstrukce. Zkontrolujte také vzdálenost krokví a jejich rovinnost. Pokud jsou krokve křivé nebo mají výrazné průhyby, sádrokartonový rošt se nepodaří ukotvit do přímé roviny. Větší nerovnosti vyřešíte vyrovnáním dřevěných hranolků nebo laťováním, drobné odchylky snesete pomocí podložek pod nosné profily.
Nejprve si zakryjte Slunce, pak hledejte barvy Nejdůležitější pravidlo pozorování: nikdy se nedívejte přímo do Slunce, ani při běžném pozorování. Pro halové jevy to platí dvojnásob. Použijte ruku, strom nebo roh budovy tak, abyste Slunce schovali, a teprve poté sledujte okolní oblohu. U malého halového kruhu o poloměru 22 stupňů se vyplatí počkat si na chvíli, kdy je Slunce nízko nad obzorem a kruh je nejvýraznější. U irizace, která se objevuje přímo na okrajích mraků, pomůže obyčejná sluneční clona – stačí si zakrýt oči před přímým svitem a dívat se do stínu.
Před samotnou montáží sádrokartonu ještě osaďte nosný rošt a zkontrolujte, zda je v dokonalé rovině. Použijte vodováhu a laserový kříž, případně napnuté provázky. Profily ukotvěte v rozestupech odpovídajících formátu desek, obvykle 40–50 cm. Nezapomeňte na předvrtání otvorů do dřevěných prvků, abyste zabránili praskání dřeva při šroubování. Teprve když je rošt stabilní a rovný, připevněte první desku a začněte se šrouby. Dodržíte-li tento postup a nespěcháte, sádrokartonový podhled vám bude dělat radost dlouhá léta – bez prasklin, vlhkosti a tepelných ztrát.
