Jednoduchý test před nátěrem: na připravený podklad kápněte několik kapek vody a sledujte, co se stane. Pokud se vsáknou okamžitě a místo po nich ztmavne, je penetrace potřeba. Když kapka chvíli drží a vsakuje se pomalu, je podklad uzavřený a stačí slabší vrstva nebo rovnou nátěr. Test dělejte na více místech, protože savost zdi bývá velmi nerovnoměrná — u okna, v rohu a uprostřed stěny se může výrazně lišit.
Typická chyba je skladovat sestavu složenou přes sebe. Židle opřené o stůl vytvářejí nestabilní věž, která při sebemenším nárazu padá. Lepší je nechat židle stát složené na zemi u zdi a stůl opřít bokem o zeď nebo zasunout za nábytek. Další častá chyba je odkládat sklizení na ráno. Večer po jídle stačí půl minuty, ráno před odchodem je to ale vždycky překážka, kvůli které sestava zůstane rozložená celý den.
Základní chyba vzniká už při návrhu. Terč se často klade na pevný, neprostupný podklad bez spádu a bez odvodnění. Voda pak stojí v nejnižším místě, které je obvykle uprostřed plochy. Řešením není spáry utěsnit, ale naopak nechat je otevřené a pod nimi vytvořit cestu, kudy voda steče k okraji nebo k odtokovému bodu. Spára má být vstup, ne past.
Položit travní koberec přímo na betonovou plochu vypadá jako rychlé řešení holého dvorku nebo terasy. Beton je pevný, rovný a zdánlivě připravený. Jenže trávník není podlaha. Kořeny potřebují prostor, vzduch a odtok vody. Pokud koberec přitlačíte na beton, začne se dít něco, co se projeví až po týdnech: tráva žloutne, sesychá a pod ní vzniká zatuchlá vrstva, která zapáchá.
Umělý trávník na terase nebo balkoně orientovaném na jih vypadá první sezónu skvěle. Jenže právě tam, kde slunce praží od rána do večera, přichází nejčastější problém: majitelé ho položí přímo na beton nebo na dlažbu a diví se, že se vlákna začnou kroutit, barva bledne a podklad tvrdne. Přitom stačí pár úprav a trávník vydrží i přes třicetistupňová vedra.
Při pokládce se vyhněte typickým chybám. Neklaďte koberec přímo na beton jen s tenkou vrstvou písku. Písek se časem splaví a tráva se protočí. Nedělejte vrstvu substrátu silnější než 10 cm bez drenáže, jinak se voda vznáší a tráva uhnívá. Nezapomeňte na okraje. Pokud trávník končí u zdi, nechte mezeru a osaďte obrubník, aby substrát nevyplavoval. Zalévejte pomalu a méně často, ale vydatně, aby voda pronikla až k drenáži. První dva týdny kontrolujte, zda se pod kobercem netvoří kaluže.
Pokud chcete trávník na betonu jen na jednu sezónu, můžete zvolit jinou cestu: položit koberec na beton, ale pod něj dát vrstvu netkané textilie a každý den ho zvednout a nechat proschnout. To je ale pracné a tráva stejně dlouho nevydrží. Trvalé řešení vždy znamená vytvořit skutečný půdní profil. Beton je jen nosná plocha, ne substrát.
Druhý problém je okraj. Pokud dlažba končí na obrubě, která je výš než spodní hrana terčů, voda se zachytí jako v bazénku. Okrajová spára musí být otevřená, případně opatřená drenážním profilem, který vodu odvede mimo konstrukci. U dlažby kladené na terče v interiéru, například v koupelně, je situace jiná: tam se pracuje s podlahovým odtokem a spádem dlaždic, ne s odtokem pod nimi. Záměna těchto dvou principů je častou příčinou zatékání.
První problém je voda. Beton nepropouští. Každý déšť nebo zálivka zůstane mezi kobercem a podkladem. Tráva stojí v mokru, kořeny se dusí a během několika dní se objeví plíseň. Druhý problém je teplota. Beton přes den sálá horko a v noci chladne. Travní koberec nemá izolaci, takže kořeny vaří nebo mrznou. Třetí problém je výživa. Bez půdy nemá trávník odkud brát živiny. Přihnojování na povrchu nestačí, protože kořeny nemají kam růst.
Na závěr: trávník položený přímo na beton bez drenážní a substrátové vrstvy uhynе do několika týdnů. Pokud chcete zelenou plochu, která vydrží roky, musíte beton nejprve přeměnit na podklad, který odvádí vodu a dává kořenům prostor. Jinak je to jen odklad problému, který se vrátí v podobě žlutých skvrn a zápachu.
Jak to udělat, aby trávník na betonu opravdu vydržel Řešení není položit koberec na beton, ale vytvořit mezi nimi vrstvu, která simuluje půdu. Na betonovou desku nejprve položte drenážní rohož nebo vrstvu štěrku frakce 4–8 mm, asi 3–5 cm silnou. Na ni dejte geotextilii, která oddělí štěrk od substrátu. Pak přijde vrstva kvalitního substrátu, minimálně 5 cm, lépe 8–10 cm. Teprve na něj pokládejte travní koberec. Substrát musí být propustný, ne jílovitý. Pokud je beton spádovaný, voda odtéká sama. Pokud je rovný, musíte vytvořit odtokové kanálky nebo drenážní trubky.
