Kde se drhnutí projeví nejdřív Kritické místo není uprostřed balkonu, ale v pásu širokém přibližně dvacet centimetrů podél prahu. Tam se koberec zvedá, vlna se lomí a vzniká otlačená stopa. Pokud koberec leží celou plochou a jen tento pruh vadí, nemusíte ho řezat. Zvedněte ho, otočte o devadesát stupňů, pokud to rozměry dovolí, a položte ho tak, aby kratší strana směřovala od dveří. Tím se problémová zóna přesune mimo dráhu křídla. U čtvercových koberců to často vyřeší celý problém během jedné minuty.

Na jaře a na podzim se lodžie rychle přehřívá, i když je venku chladno. Kovová deska na přímém slunci pálí do ruky a barvy na papíře mění odstín. Pokud kreslíte přes den, postavte kreslítko tak, aby slunce dopadalo z boku, ne přímo na desku. Zvažte také výšku zábradlí – pokud je nižší než 90 cm, budete mít tendenci se přes něj naklánět a ztratíte stabilitu. V takovém případě je lepší kreslit vsedě čelem ke zdi a kreslítko natočit šikmo. Ať už zvolíte jakékoli řešení, vždy si nejdřív vyzkoušejte, jestli se vejdete i s židlí a zda vám při kreslení zůstane alespoň 40 cm volného prostoru před deskou.

Nejčastější chyba je podcenění větru. Markýza nad lodžií je vystavená poryvům z boku i zdola a síla roste s plochou. Druhá chyba je spoléhání na levné přísavky nebo oboustrannou pásku, které výrobce označí jako „pro venkovní použití”. Třetí je zapomenutí na úklid — písek a listí pod rámem snižují tření a konstrukce se posouvá. Pokud má být markýza trvalá, je lepší se předem domluvit s majitelem a nechat si písemně potvrdit, že jde o neinvazivní řešení. Ušetří to hádku při předání bytu i opravu fasády.

Praktický postup je vždy stejný. Nejdřív změřit šířku a hloubku lodžie a zjistit, do čeho se dá opřít. Pak vybrat rám, který stojí na podlaze a jen se vzpírá do stropu nebo bočnice. Teprve potom řešit látku a její uchycení. Před montáží zkontrolovat, jestli je podlaha vodorovná — nakloněný rám se časem rozkýve a markýza se ohne. Po instalaci zatížit konstrukci zkušebně, například zavěšením závaží na kraj látky, a sledovat, jestli se něco pohne.

Častou chybou je přiřezávání koberce přímo u prahu nožem bez zajištění okraje. Vlna se pak vytahuje, koberec se drolí a za měsíc je okraj rozpadlý. Pokud už musíte koberec zkrátit, udělejte to podél rovné hrany, použijte ostrý nůž a řez veďte jedním tahem. Okraj zajistěte obšitím nebo pevnou lepicí páskou určenou pro textil. Nikdy neřežte koberec tak, aby končil přesně v místě, kde se dotýká dveří. Nechte dvoucentimetrovou mezeru, která dveřím poskytne prostor.

Uchcení na zábradlí místo fasá

Nejprve změřte, kolik místa skutečně máte. Vezměte metr a změřte šířku průchodu mezi zárubní a protilehlou stěnou, ale také výšku od podlahy po spodní hranu křídla dveří v zavřeném stavu. Právě tady vzniká většina problémů. Koberec o tloušťce dva až tři centimetry se pod dveřmi ohne, a pokud je mezera menší, dveře ho přitlačí k podlaze. Zapište si obě hodnoty a porovnejte je s tím, co koberec skutečně potřebuje. U volně položeného koberce počítejte s tím, že se časem mírně zmáčkne, ale i tak potřebuje pod dveřmi alespoň půl centimetru rezervy.

Skládací kreslítko na lodžii není jen nábytek, je to plocha, která nesmí ujet, když na ni položíte ruku. Lehké hliníkové konstrukce jsou náchylné k posunu i při mírném větru. Nejspolehlivější je zajistit nohy proti zábradlí nebo zdi pomocí napínacích popruhů s karabinou. Pokud to konstrukce neumožňuje, položte na spodní příčku těžkou protizávaží – třeba láhev s vodou nebo pytel s pískem. Vyhněte se ale tomu, abyste zatížení položili na desku; ta se prohne a kreslení se rozklepe.

Koberec na balkoně má chránit podlahu, tlumit kroky a zvednout celkový dojem z místa. Jenže jakmile se začne zvedat vlna přímo pod dveřmi, přestane být pomocníkem a stane se překážkou. Dveře nejdou dovřít, koberec se mačká, vlna se třepí a po pár týdnech je z něj rozšlapaný pruh. Řešení nemusí znamenat nákup nového koberce ani složité stavební úpravy. Většinou stačí pochopit, proč k drhnutí dochází, a upravit jednu nebo dvě věci.

Základem je podloží. Beton nebo tmavá dlažba se v létě rozpálí klidně na šedesát stupňů a teplo předávají přímo do trávníku. Podkladní deska z pěnového polyetylenu nebo pryžových granulí tloušťky alespoň deset milimetrů vytvoří tepelnou bariéru a zároveň srovná drobné nerovnosti. Nikdy trávník nepokládejte na holou zem bez zhutnění, jinak se po prvním dešti zvlnění a na slunci se vlny vypálí natrvalo.

Když otočení nepomůže, přichází na řadu podložka. Tenká protiskluzová podložka pod koberec sníží jeho posun, ale zároveň ho mírně nadzvedne. To je výhoda i riziko. Výhodou je, že koberec nedrhne o práh, rizikem je, že se pod dveřmi ohne výš. Proto volte podložku co nejtenčí, ideálně do tří milimetrů, a nekombinujte ji s dalším kobercem. Dvě vrstvy pod sebou vytvoří bouli, která dveře zablokuje spolehlivěji než jeden silný koberec.