U variabilních nezbytných výdajů funguje jen jeden spolehlivý nástroj: plánování. Nakupujte podle seznamu sestaveného před vstupem do obchodu, ne podle toho, co je v akci. Akce je výhodná pouze tehdy, když danou věc skutečně spotřebujete. Stanovte si týdenní limit na jídlo a dopravu a kontrolujte ho vždy ve stejný den. Pokud limit překročíte, nezvyšujte ho. Podívejte se, která položka ho překročila, a příští týden ji nahraďte.
Přímé slunce za oknem na jižní nebo západní straně dokáže během několika málo dnů zničit rostliny, které jsou zvyklé na rozptýlené světlo pod korunami stromů. Nejde přitom jen o spálené listy. Silné ultrafialové záření rozkládá chlorofyl, přehřívá substrát a v uzavřeném prostoru bez proudění vzduchu vzniká efekt skleníku. Rostlina nejprve zbledne, pak se na listech objeví hnědé skvrny a nakonec opadá.
Jedno silné světlo uprostřed stropu je nejčastější chyba. Vrhá stín do rohů a ty se opticky uzavřou. Lepší je kombinace: jedno světlo na stropě nebo u stropu a druhé níž, třeba nástěnné nebo stojací, které osvětlí stěnu. Světlo namířené na stěnu ji posune dozadu a předsíň se prodlouží. Naopak světlo mířící přímo do očí prostor stlačí.
Co si ověřit, než uvěříte podobným pověstem Rozhodující je půdorys a konstrukce. Funkcionalistická vila má plochou střechu, železobetonový skelet, pásová okna a volný půdorys. To jsou znaky, které se v českých zemích objevují až po první světové válce. Gotika a renesance pracovaly s klenbou, masivním zdivem a sedlovou střechou. Pokud tedy dům nese tyto prvky, nemůže být starší než dvacáté století, bez ohledu na to, co tvrdí místní kronika.
Začněte u postele. Většina lidí pod ní buď nemá nic, nebo tam strká kufry, které vytáhne jednou za rok. Přitom stačí postel nadzvednout o pár centimetrů a vsunout pod ni nízké plastové boxy na kolečkách. Když postel nemá nohy, můžete použít úložné šuplíky přímo integrované do konstrukce. Pozor na výšku – boxy by měly jít lehce vytáhnout, aniž byste museli postel posouvat. Typická chyba je kupovat boxy napevno, které se zaseknou o lino.
Přepálený olej poznáte i podle kouře a zápachu. Jakmile začne kouřit, teplota přesáhla bod, kdy se tuk rozkládá a vznikají škodlivé látky. Olej v tomto stavu už nikdy nepoužívejte znovu. Také po každém smažení olej přeceďte přes jemné sítko nebo papírový filtr, zbavíte ho zbytků těsta, které se jinak při dalším zahřátí spálí a znehodnotí celou dávku. Skladujte ho v uzavřené nádobě na tmavém a chladném místě, maximálně dva až tři použití.
Na závěr: funkcionalistické vily jsou cenné samy o sobě, bez mýtů o středověkém původu. Když je budete hodnotit, soustřeďte se na jejich skutečný kontext – průmyslovou výrobu, nové bydlení a sociální změny dvacátého století. Karel IV. do něj nepatří. A to je dobře, protože jinak bychom si pletli dvě úplně různé epochy.
První věc, kterou musíte udělat, je najít skutečné stáří domu. Ne podle cedule na fasádě, ale v katastru nebo ve stavebně-historickém průzkumu. U funkcionalistických vil se často uvádí rok dokončení, který je o desítky let pozdější než původní gotická nebo renesanční stavba na stejném místě. Typická chyba je smíchat dvě různé stavební etapy a pak tvrdit, že Karel IV. mohl vilu vidět. Nemohl, protože v jeho době existoval maximálně jiný objekt, ne funkcionalistický.
Praktický postup: vyžádejte si od archivu nebo stavebního úřadu kopii původní projektové dokumentace. U funkcionalistických vil bývá dochovaná, často i s podpisem architekta. Porovnejte datum na razítku s datem, které uvádí majitel. Nespoléhejte na ústní tradici. Druhá častá chyba je zaměnit funkcionalismus s kubismem nebo konstruktivismem. Každý směr má jiné tvary a jiné období. Funkcionalismus je až po roce 1920.
Karel IV. zemřel v roce 1378. Funkcionalismus se rodí až ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století. Mezi oběma světy leží skoro šest století. Přesto se občas setkáte s tvrzením, že funkcionalistické vily u nás stojí na základech, které Karel IV. znal. Není to pravda a je snadné si to ověřit. Stačí porovnat datum stavby s historickými prameny.
Mezi další náchylné druhy patří hvězdička čili kalatea, maranta a některé druhy begonií. Kalatea reaguje na přímé slunce tak, že se jí stočí listy do ruličky a okraje ztmavnou. Pomůže přemístění o dva metry dál od okna a vyšší vzdušná vlhkost. Begonie zase ztrácejí barvu květů a listy jim průsvitně hnědnou. Třetí skupinou jsou mladé rostliny koupené v obchodě, které prošly skleníkem s umělým světlem a na přímé slunce nejsou zvyklé vůbec.