Palác, který máte v názvu tématu, je dobrým příkladem kombinace obchodního parteru a kancelářských pater. Prohlédněte si ho z ulice i z průchodu, pokud je volně přístupný. Nebuďte překvapeni, že některé části jsou soukromé. Respektujte to a nefoťte do oken kanceláří. Častá chyba je také spoléhat na to, že všechny funkcionalistické domy mají stejný vzhled – rozdíly mezi autory jsou značné a právě v nich je to zajímavé.
Pes, který se rozběhne za pachem zajíce i přes zavolání, není hloupý ani zlomyslný. Většinou mu prostě chybí jistota, že u člověka je to nejlepší místo na světě. Důvěra mezi pánem a psem nevzniká z povelů, ale z předvídatelnosti. Pes potřebuje vědět, co se stane dřív, než se to stane. Když každý den vypadá jinak, kdy jindy se venčí, kdy jindy se jí a kdy se křičí, pes žije v neustálém napětí. A napětí jde proti učení.
Jak si prohlídku rozvrhnout, aby nebyla jen o fasádách Funkcionalismus se nepozná podle jedné budovy, ale podle celku. Vyberte si tři až čtyři objekty v docházkové vzdálenosti a mezi nimi se dívejte na detaily: ostění oken, obklady, zábradlí, vstupní portály. Všímejte si, jak stavby reagují na uliční čáru a jak řeší světlo. Pokud jdete s průvodcem, ptejte se na původní účel místností – mnoho prostor bylo přestavěno a bez kontextu působí obyčejně.
Nové Město pražské není jen Václavské náměstí a Národní třída. Pro funkcionalistickou architekturu sem musíte zajít do bočních ulic, kde se mezi historizujícími domy tisknou stavby z dvacátých a třicátých let. Právě tam najdete budovy, které vznikly pro moderní město: kanceláře, obchodní domy, spořitelny i divadla. Prohlídka chce trochu plánování, ale odměna stojí za to.
Na závěr si naplánujte pauzu v některé z kaváren v okolí, ideálně v prostoru, který si zachoval původní dispozici. Nepodceňte počasí: skleněné fasády a bílé omítky vypadají nejlépe v ostrém světle, ale odpoledne bývá protisvětlo. Nejlepší je dopoledne nebo podvečer. A pokud narazíte na zavřený vstup, neberte to jako selhání výletu – architektura je tady především o ulici, ne o vnitřku.
Typická chyba je koupit čelo jen podle fotky. Látka na snímku vypadá jinak než naživo, zvlášť u světlých odstínů a vzorů. Další častá chyba je ignorovat tloušťku čalounění. Tenká vrstva pěny se brzy proseďá a vytvoří nevzhledné důlky. Silnější výplň drží tvar lépe, ale potřebuje víc místa — u úzké ložnice pak čelo zabírá cenné centimetry.
Barvy hrají větší roli, než se zdá. Tmavé odstíny nízký prostor opticky stlačí, světlé naopak přidají vzduch. Pokud chcete šikminu potlačit, natřete ji stejnou barvou jako kolmé stěny. Když ji naopak chcete zvýraznit, použijte dřevo nebo jemný vzor. Nábytek volně stojící, ne vestavěný – u šikminy se každá změna počítá a vestavěné skříně se špatně přizpůsobují.
Rozhodující je teplota tuku a tloušťka vrstvy. Tuk musí být rozpálený, ale ne přepálený – když do něj kápnete kapku těsta, musí ihned zasyčet a vyplavat nahoru. Na pánvi o průměru 24 cm stačí dvě až tři lžíce oleje na dávku. Bramborák rozetřete tenkou vrstvou, maximálně půl centimetru. Silná vrstva se smaží pomalu, tuk vsakuje a střed zůstane syrový. Nepřiklápějte pánev, pára uvnitř zabrání křupavé kůrce. Po otočení už olej nedolévejte, zbytečně by se nasákl.
Akustický přínos čela je největší, když ho kombinujete s dalšími měkkými prvky — kobercem, závěsy nebo čalouněným sedákem. Samotné čelo zázrak neudělá. Pokud je hluk zvenčí velký, řešte spíš okna a dveře. Čalouněné čelo je doplněk pro příjemnější zvuk v místnosti, ne náhrada stavebních úprav. Při správné údržbě a rozumném výběru vydrží roky a ložnice zůstane klidným místem.
Čalouněné čelo postele není jen dekorace. Měkčený povrch pohlcuje zvuk jinak než dřevo nebo kov, takže v místnosti s tvrdou podlahou a holými zdmi dokáže znatelně utlumit dozvuk. Nejvíc to poznáte v ložnici, kde se ozvěna odráží od stěn a stropu. Pokud čelo pokrývá větší plochu za hlavou, funguje jako jednoduchý akustický panel. Není to zvuková izolace mezi místnostmi, ale pomůže s vlastním hlukem v pokoji — telefonem, televizí nebo ranním budíkem.
Údržba rozhoduje o tom, jak dlouho čelo vydrží. Prach se usazuje v tkanině i ve švech, proto ho pravidelně vysávejte měkkým nástavcem. U látkových povrchů se vyhněte mokrému drhnutí, které zatlačí nečistotu hlouběji. Skvrny řešte co nejdřív, dokud se nevsáknou. Nejprve vyzkoušejte postup na nenápadném místě, třeba na zadní straně čela. Nikdy nepoužívejte agresivní rozpouštědla, která mohou barvu rozpustit nebo poškodit lepidlo.
