První trik spočívá v tom, že úložný prostor se přesune z podlahy pod postel. Vyber rám s rovným dnem nebo si nech vyrobit nízké zásuvky na kolečkách. Pod postelí jezdí jen to, co se vytahuje dvakrát ročně – sezónní oblečení, peřiny, kufry. Na každodenní věci se nehodí, protože se k nim pohodlně nedostaneš a přestaneš je používat. Zásuvky nikdy nedělej přes celou šířku postele, jinak je nevytáhneš kvůli zdi nebo nočnímu stolku. Nech po stranách alespoň deset centimetrů mezery.

Kapradiny, například ledviník nebo sleziník, mají tenké listy, které se spálí jako první. Přímé polední slunce je pro ně nesnesitelné – listy zšednou, okraje se stočí a postupně uschnou. Stejně citlivé jsou maranty a kalathey. Jejich vzorované listy sice potřebují dost světla, ale jen rozptýleného. Když je postavíte na parapet bez clony, během týdne se barvy vytratí a na listech se objeví hnědé skvrny. Vodítko je jednoduché: pokud na rostlinu dopadá přímé světlo tak, že na zdi za ní vidíte ostrý stín, je to špatně i pro druhy, které snesou víc.

Poslední kontrola patří domovu, ne obchodu. Než zaplatíte, zkuste si sednout v podobném světle a na podobné podlaze, jakou máte doma. Křeslo na tvrdé dlažbě se chová jinak než na koberci. Pokud je to možné, domluvte si vrácení do několika dnů a nechte si při prvním sezení poradit od někoho, kdo vás zná. Doma si křeslo postavte na finální místo a teprve po týdnu běžného používání se rozhodněte, jestli zůstane.

Zkus obuv přímo v tělocvičně, ne jen v prodejně. Na stěně vylez dva až tři lehké výstupy, postav se na špičky a zkus přenést váhu na vnitřní hranu. Sleduj, jestli se pata zvedá, když stojíš na malém stupu, a jestli tě tlačí obvod paty. Dobrá bota drží patu na místě i při přešlapu. Všímej si také materiálu. Kůže se časem vytvaruje podle nohy, syntetika drží tvar, ale méně se přizpůsobí.

Po upečení je nechte na plechu vychladnout, ale ne déle než deset minut. Pak je propíchněte špičkou nože nebo je ihned plňte. Pára, která v nich zůstane, jinak zvlhne stěny a věnečky změknou. Krém se plní zespodu nebo z boku, nikdy ne přes vrchní stranu, která by se rozlomila. Nejčastější chybou je příliš řídký krém, který z těsta vyteče. Základem je hustý žloutkový nebo šlehačkový krém, zpevněný v chladu.

Další chytrá vychytávka je dvojité věšení. Na jeden věšák připevněte dva háčky nad sebe – horní pro delší bundy, spodní pro kratší. Získáte tak dvě úrovně v jedné. U bot použijte princip „co se nosí, je vidět”. Nechte v chodbě jen aktuální sezónu. Zimní boty a bundy na jaře ukliďte do krabic s víkem a uložte je jinam. Pokud nemáte jinam, použijte vakuové sáčky na bundy – zmenší objem až o polovinu. Boty do nich nedávejte, ty potřebují dýchat.

Malá chodba se rychle zaplní, pokud boty a bundy nemají pevně dané místo. Nejčastější chyba je snažit se všechno schovat do skříně, která je hluboká a nepřehledná. Boty pak padají na zem, bundy se mačkají a ráno se hledá, co si vzít. Řešení není větší skříň, ale jiné uspořádání. Začněte tím, že spočítáte, kolik párů bot a bund skutečně používáte denně. Zbytek patří jinam – do sklepa, do koše nebo do sezónní výměny.

Využijte výšku, ne podlahu Podlaha v malé chodbě je nejdražší prostor. Místo hromady bot na zemi postavte úzký regál nebo věšák, který využije výšku od podlahy ke stropu. Na spodní dvě police dejte boty, které nosíte denně, nahoru pak bundy a doplňky. Důležité je, aby police nebyly hlubší než 30 cm – hlubší už nutí k vršení věcí na sebe. Další možností je tyč na zavěšení bund podél stěny, kam se vejde i pět bund místo jedné. Pozor na dveře: pokud se otevírají dovnitř, nechte před policí alespoň 60 cm volného prostoru.

Na závěr: malá chodba není problém, pokud respektujete tři pravidla – využívejte výšku, mějte jen to, co nosíte, a nechte věci dýchat. Když to dodržíte, získáte přehledné místo, kde ráno najdete obě boty i bundu bez hledání.

Typická chyba je kupovat organizéry, které jsou příliš složité. Každý večer je pak musíte skládat, a to nikdo dlouho nevydrží. Jednodušší je mít dvě velké otevřené přepravky: jedna na boty, druhá na čepice a šály. Důležité je také místo na mokré věci. Pokud přijdete domů s mokrou bundou, pověste ji na věšák s odstupem od zdi, aby mohla uschnout. Mokré boty nikdy necpěte do uzavřené skříně – vzniká zápach a plíseň. Nechte je volně na botníku přes noc.

Botník je základ, ale musí mít správnou výšku. Příliš nízký botník nutí k tomu, aby se boty skládaly na sebe, což je ničí a zdržuje. Vyberte takový, kde se vejdou boty na výšku i s podpatkem. Pokud máte jen úzký prostor, použijte vertikální botník – ten je hluboký jako jedna bota a vejde se i do mezery 20 cm. U bund platí, že by měly viset, ne ležet. Na věšáku s háčky dejte každé bundě jeden háček, jinak se mačkají a nedobře schnou.