Princip je jednoduchý: do topeniště naskládáte větší kusy dřeva na dno, na ně menší třísky a až úplně nahoru dáte podpalovač. Plamen se tak šíří směrem dolů a prochází celou vrstvou paliva. Díky tomu se dřevo zahřívá postupně a rovnoměrně, uvolňuje hořlavé plyny, které hned shoří, a do komína odlétá minimum nespálených částic. Oproti spodnímu zapalování, kde plamen hned olizuje studená polena a teplo uniká nahoru, je tento způsob výrazně efektivnější.
Nejjednodušší cestou je využít stávající rozvody vzduchotechniky, pokud je dům má. V opačném případě se nabízí samospádové potrubí vedené od kamen do vzdálenějších pokojů. Funguje na principu teplejší vzduch stoupá a studenější klesá, takže je potřeba zajistit zpětný tah. Do každé místnosti vedte samostatnou větev, ideálně s klapkou pro regulaci průtoku. Průměr potrubí volte radši větší, protože užší trubice zvyšují odpor a teplo se do cíle nedostane.
Než přiložíte do kamen nebo krbových kamen, většina lidí sáhne po podpalovači a novinách a snaží se rozdělat oheň naspod hromady dřeva. Výsledek je obvykle stejný: dlouhé čekání, zakouřená místnost a dřevo, které jen doutná. Přitom stačí změnit pořadí vrstev a celý proces topení se zásadně zrychlí. Horní zapalování, tedy rozdělání ohně nad hlavní vrstvou polen, není žádná novinka, ale osvědčená technika, kterou oceníte zejména v tuhých mrazech.
Těsnění dvířek u kamen na dřevo nebo na uhlí není jen doplněk, ale klíčový prvek, který rozhoduje o tom, jak kamna topí. Pokud je těsnění opotřebované, do spalovací komory se dostává nadměrné množství vzduchu. To způsobí, že kamna začnou pracovat v režimu přebytku kyslíku, což vede k rychlejšímu spalování paliva, vyšší spotřebě a menšímu výdeji tepla do místnosti. Zároveň se zvyšuje riziko přehřátí kamen a poškození vnitřních částí. Proto je důležité těsnění pravidelně kontrolovat a včas vyměnit.
Častým omylem je umístit přívod studeného vzduchu příliš blízko kamen. Tím se vytvoří krátký okruh, kdy se teplý vzduch ochladí a hned se vrací zpět, aniž by se dostal do pokojů. Vstup chladného vzduchu patří na opačnou stranu místnosti, nejlépe u podlahy, a výstup teplého vzduchu do horní části stěny. Dbejte také na to, aby potrubí nebylo zalomené v ostrých úhlech – každé koleno snižuje účinnost. Používejte plynulé oblouky a vnější izolaci, jinak teplo unikne už po cestě.
Při samotném topení sledujte také velikost polen. Suché dřevo o průměru 10–12 cm hoří stabilně a vydává rovnoměrné teplo. Příliš velké kusy žhaví pomalu, příliš malé rychle prohoří. Dbejte na to, aby vzduchové přívody nebyly při hoření úplně uzavřené, jinak dochází k nedokonalému spalování a vzniku dehtu. Pravidelně kontrolujte stav komína – usazený dehet snižuje tah a zvyšuje riziko požáru. Správná vlhkost dřeva se vám vrátí nejen v podobě vyššího výkonu kamen, ale i nižších nákladů na palivo a menšího znečištění ovzduší.
Jak na to bez zbytečného kouře a s minimem popela Prakticky postupujte tak, že dno kamen vysypete tenkou vrstvou popela, který funguje jako izolace. Na něj položte dvě větší polena podélně, na ně další vrstvu křížem, a tak pokračujte, dokud nemáte stabilní hromadu vysokou asi dvě třetiny topeniště. Mezi jednotlivými kusy nechte mezery, aby mohl proudit vzduch. Nahoru pak dejte suché třísky nebo štěpku a na ně jeden nebo dva podpalovače. Pokud používáte papír, zmačkejte ho do kuliček a umístěte je mezi třísky, ne na ně.
Krbová kamna obvykle hřejí jen prostor, ve kterém stojí. Pokud chcete vytopit celý dům, nestačí jen přiložit do ohniště. Klíčové je promyslet, jak teplo dostat do ostatních místností. Základní rozdělení je na přirozenou cirkulaci vzduchu, nucené větrání a vodní předávání tepla. Každý systém má svá specifika a chyby v návrhu se pak projeví studenými místnostmi nebo přetápěním obýváku.
Jak poznáte, že je čas na výměnu? Nejjednodušším testem je proužek papíru. Vložte ho mezi dvířka a rám kamen, zavřete dvířka a zkuste papír vytáhnout. Pokud papír projde bez odporu, těsnění už netěsní. Dalším vodítkem je vizuální kontrola – těsnění by mělo být pružné, bez prasklin a trvale stlačené. Pokud je zplihlé, ztvrdlé nebo na povrchu vidíte mezery, je načase jednat. Pamatujte, že kvalita těsnění ovlivňuje nejen topení, ale i bezpečnost – netěsné dvířka mohou způsobit únik kouře do místnosti.
Častou chybou je použití příliš silného těsnění, které brání dvířkám v dotažení. To vede k nadměrnému tlaku na zámek a časem k deformaci dvířek. Naopak příliš tenké těsnění nezajistí dokonalé utěsnění. Po zaschnutí lepidla otestujte dvířka – měla by se zavírat lehce, ale pevně. Zkuste papírový test znovu, tentokrát by měl papír klást odpor.
