Základním krokem je změření náplně, tedy polštáře a deky. Polštář změřte na šířku i délku, a to vždy na nejširším místě. K těmto rozměrům přičtěte na každou stranu 1,5 až 2 centimetry na šev a stejnou hodnotu přičtěte i na vůli, aby se povlak dal snadno nasadit. U deky postupujte stejně, ale přidejte o něco větší vůli, protože deka bývá tlustší a potřebuje víc místa. Pokud šijete povlak na zip, přičtěte na délku navíc 3 centimetry na zapínání. U povlaku na knoflíky počítejte s 5 centimetry na přeložení a záložku. Nejčastější chybou bývá podcenění srážlivosti látky – proto vždy látku před střihem vyperte, i když je na ní napsáno, že se nesráží.
Při plánování věnujte zvláštní pozornost tzv. pracovním trojúhelníkům – v kuchyni mezi sporákem, dřezem a lednicí, v koupelně mezi umyvadlem, sprchou a toaletou. Ideální je, když jsou tyto body od sebe vzdálené tak, abyste mezi nimi nemuseli dělat zbytečné kroky navíc, ale zároveň aby mezi nimi zůstal dostatek pracovní plochy. Typická chyba bývá umístit lednici hned vedle trouby; teplo z trouby pak nutí kompresor lednice pracovat víc, což zvyšuje spotřebu energie a zkracuje životnost spotřebiče. Stejně tak dejte pozor, aby dveře skříněk a spotřebičů nebránily v otevírání dalších dveří a aby zásuvky nebyly zbytečně za nábytkem, kam se jen těžko dostanete.
Po dokončení nechte nábytek schnout 24 hodin, než ho začnete používat. Plné zatížení (např. stohování knih nebo sezení) je vhodné až po 7 dnech, kdy barva dosáhne maximální tvrdosti. Pokud chcete ochránit povrch před poškrábáním, naneste finální vrstvu bezbarvého laku – ale pouze pokud to výrobce barvy doporučuje. Nesprávně zvolený lak může změnit odstín nebo popraskat.
Při natírání dodržujte teplotu a vlhkost v místnosti – ideálně 18–22 °C a vlhkost do 60 %. Barvu nanášejte ve dvou až třech tenkých vrstvách, nikdy ne v jedné silné. Každá vrstva musí dobře zaschnout, obvykle 4–6 hodin, a před dalším nátěrem ji jemně přebruste jemným brusným papírem (zrnitost 220). Používejte kvalitní štětec s jemnými štětinami nebo váleček z mikrovlákna. Štětec namáčejte jen do poloviny štětin a tahy provádějte jedním směrem, aby stopy nebyly vidět.
Pokud jde o materiál, nejbezpečnější volbou je masivní dřevo. Nemusí jít o luxusní dub – buk, borovice nebo smrk zvládají běžné opotřebení dobře, pokud jsou vysušené a opatřené olejem či lakem. Vyhněte se nábytku z dřevotřísky, který má na hranách viditelné mezery. Takový materiál nasává vlhkost a pak se drolí. Starší kusy jsou často z masivu, jen potřebují novou povrchovou úpravu. Přebroušení a napuštění olejem nebo voskem zvládnete za víkend.
Než vezmete nůžky do ruky, rozhodněte se, jakou techniku šití zvolíte. Nejjednodušší a pro začátek nejspolehlivější je povlak na zip nebo na knoflíky. Pokud ale preferujete klasiku bez zapínání, zvolte typ na přeložení – takzvané povlečení s „poutkem” a knoflíky, nebo raději variantu na suchý zip. Každá metoda má svá specifika, ale základ je vždy stejný: přesné rozměry, rovný střih a kvalitní šev. Než začnete, připravte si látku: vyperte ji při teplotě, kterou budete používat při běžném praní, a vyžehlete. Tím předejdete srážení, které by povlak po prvním praní zdeformovalo.
Příprava povrchu rozhoduje o výsledku víc než samotná barva. Starý nátěr, mastnotu a prach odstraňte důkladně. Použijte brusný papír o zrnitosti 120 až 180, přebruste celý povrch a otřete ho vlhkým hadříkem. Pokud je nábytek lakovaný, doporučuji starý lak zbrousit až na dřevo nebo použít odstraňovač nátěrů. Nezapomeňte na základní nátěr – vytvoří most mezi povrchem a vrchní barvou, sjednotí savost a prodlouží životnost nátěru.
Typickým problémem bývá, že se povlak po nasazení na polštář kroutí nebo je příliš těsný. Vyhnete se tomu tím, že při šití ponecháte trochu větší vůli, hlavně u rohů. U deky je zase důležité, aby se spodní a vrchní díl při šití neposunuly. Vyzkoušejte je nejdřív sešpendlit ve všech čtyřech rozích a v polovině každé strany. Pokud šijete povlak na přeložení, dejte pozor na to, aby záložka byla dostatečně široká – minimálně 20 centimetrů u polštáře a 30 centimetrů u deky. Příliš úzká záložka způsobí, že se povlak bude vysouvat.
