Typickým omylem je myslet si, že nábytek na míru je vždy dražší. U velkých úložných systémů nebo kuchyní se může výsledná cena srovnat, zvlášť když započítáte náklady na dovoz a montáž sériového kusu. Naopak u menších kusů, jako jsou konferenční stolky, noční stolky nebo police, se zakázková výroba zbytečně prodraží. Tam se vyplatí koupit sériový produkt a případně ho dotáhnout vlastním designem.
Dalším důvodem pro nábytek na míru je specifická funkce, kterou sériový kus nenabízí. Potřebujete pracovní stůl přesně do výklenku, knihovnu s integrovaným stolem nebo kuchyňskou linku, která skryje troubu ve správné výšce? Pak se vyplatí investovat do zakázkového řešení. U sériových kuchyní se často stává, že musíte měnit rozměry kvůli spotřebičům, ale na míru se vše navrhne tak, aby pasovalo na milimetr. Pozor ale na to, že zakázková výroba vyžaduje přesné zaměření – chyba v měření může znamenat, že vám kus nepasuje a musíte ho reklamovat.
Velmi často se také opomíjí nutnost odstranění starého nábytku, úklid po montáži a případné stavební úpravy. Pokud je zeď nerovná, je nutné ji srovnat, jinak nábytek nebude lícovat. To stojí další peníze. Stejně tak suť a odpad z původní skříně je nutné odvézt – a za likvidaci se také platí. Ptát se na tyto věci předem je zásadní, jinak vás čeká nepříjemný doplatek.
Největší chybou bývá podcenění přípravy. Zaměření prostoru, konzultace, návrh, technická dokumentace – to vše je běžně zpoplatněno. Často se ale stává, že klient dostane nabídku, ve které je návrh zdarma, ale pouze do určitého počtu úprav. Každá další změna si účtuje příplatek. Předem si proto ujasněte, kolik kol návrhů můžete očekávat, a co se stane, když budete chtít upravit výkres. Jinak můžete zaplatit za papír více než za samotný materiál.
Na co si dát pozor při zařizování dětských pokojů Při zařizování dětských pokojů v devítipokojovém bytě myslete na budoucnost, ne jen na současnost. Malé děti potřebují bezpečný prostor na hraní, ale za pár let budou potřebovat místo na učení a soukromí. Vyhněte se nákupu nábytku, který je příliš „dětský” — raději volte neutrální kusy, které přežijí změnu vkusu. Typickou chybou je předimenzování pokojů nábytkem, který pak brání pohybu a hře. Nechte podlahu pokud možno volnou, děti potřebují prostor na lezení, stavění a později i na cvičení.
Při navrhování vestavěné skříně pod šikminu dbejte na to, aby čela skříněk kopírovala úhel stropu. Jednotlivé moduly je třeba vyrobit na míru, protože každé podkroví má jiný sklon. Nezapomeňte na přístup k elektrickým zásuvkám a osvětlení – pokud je plánujete do skříně zabudovat, musí být kabeláž přivedena ještě před montáží. Typickou chybou je zapomenout na potřebu větrání, zejména pokud skříň umístíte do zateplené střešní konstrukce. Nechte v zadní části skříně mezeru alespoň pět centimetrů, aby mohl cirkulovat vzduch a předcházelo se plísním.
Věk od šesti do dvanácti let přináší větší samostatnost, ale stále je třeba myslet na bezpečnost. Zde platí, že horní hrana matrace by měla být zhruba ve výšce stehen, tedy kolem 45–55 centimetrů od podlahy. Děti v tomto věku často rády skáčou na postel, proto je důležité, aby byla postel stabilní a neměla ostré hrany. Vhodné jsou postele s bočnicí, pokud je matrace vyšší, a vždy by měla být zajištěna proti posunutí. Taktéž pozor na příliš vysoké postele s úložným prostorem – pokud je matrace ve výšce nad 60 centimetrů, dítě by mělo mít k dispozici šikovný schůdek, ne židli, která může uklouznout.
Nakonec si uvědomte, že devítipokojový byt není závod, ale příležitost. Každá rodina má jiný rytmus, a proto neexistuje univerzální řešení. Pokud budete při zařizování pozorní k potřebám dětí i svým vlastním, vytvoříte domov, který se přizpůsobí vašemu životu, ne naopak. Nechte si čas na zkoušení, přesouvejte nábytek, dokud nenajdete uspořádání, které funguje. To je nejlepší investice do každodenní pohody.
Další pastí je hluk. Devět místností znamená hodně zdí, ale také více možností, jak se zvuk šíří. Pokud máte starší děti, které hrají na hudební nástroj, nebo mladší, které rády křičí, zvažte umístění jejich pokojů do části bytu, která sousedí s méně frekventovanými prostory, jako je šatna nebo koupelna. Do dveří můžete dát těsnění a na podlahu koberec — to pohltí část zvuku. Důležité je také větrání — v bytě s mnoha místnostmi se snadno zapomene na některý z pokojů, proto si nastavte pravidelný režim větrání, klidně pomocí připomínky v mobilu.
