Posledním krokem je zapojení kolegů. Bez jejich spolupráce každý systém selže. Uspořádejte krátkou schůzku, kde si společně projdete, co se vyhazuje a jaké alternativy jsou přijatelné. Nezavádějte pravidla shora bez diskuse – lidé je obcházejí. Místo toho nechte každého navrhnout jedno opatření, které mu dává smysl. Když pak někdo přinese domácí svačinu v plastové krabičce od jogurtu, nekárejte ho; vytvořte systém, kde se takové obaly vrací dodavateli nebo se použijí znovu. Úspěch měřte ne podle váhy odpadu za měsíc, ale podle toho, kolik systémových změn se podařilo udržet.
Když přijdete do obchodu pro ovoce a zeleninu, většinou sáhnete po tenkém igelitovém sáčku, který se trhá při sebemenším zatížení. Přitom stačí mít po ruce pár bavlněných pytlíků, které vydrží roky a ušetří vám spoustu nepříjemností. Igelitové sáčky se navíc snadno děrují, takže se vám může stát, že vám z nich vypadnou jablka nebo rajčata přímo na podlahu. Bavlněný pytlík je pevnější, má pevnější švy a unese i těžší nákup, aniž byste museli dávat pozor na každý pohyb.
Kancelářské potřeby a skryté plasty Největším zdrojem plastů bývají psací potřeby, pořadače a obaly od elektroniky. Zaměřte se na hromadné nákupy s minimálním balením – u papíru volte role bez plastové fólie, u propisek vybírejte ty s kovovým nebo dřevěným tělem a vyměnitelnou náplní. Zálohové sešity a kancelářský papír s recyklovaným podílem jsou samozřejmostí, ale dávejte pozor na plastová očka u euroobalů a laminovací fólie. Tyto předměty se dají nahradit šanonem s kovovou pákou nebo pořadačem bez plastového hřbetu.
Prvním krokem je inventura nákupů. Projděte si, co objednáváte pravidelně – od kancelářských potřeb po nápoje. Zkuste najít dodavatele, kteří nabízejí vratné obaly nebo možnost doplnění vlastních nádob. Upozorňuji na častý omyl: „recyklovatelný” neznamená bezodpadový. Plastový kelímek s označením recyklace často skončí ve směsném odpadu, protože není čistý nebo má více vrstev. Zaměřte se proto na zcela vratné systémy, ne na „eko” produkty na jedno použití.
Při výrobě dbejte na hygienu. Veškeré nádobí a nádoby musí být dokonale suché, protože vlhkost podporuje růst bakterií. Pokud pastu připravujete na týden dopředu, uchovávejte ji v lednici a vždy používejte čistou lžičku, abyste do ní nezanesli bakterie z úst. Domácí pasta bez konzervantů nevydrží déle než dva týdny, takže připravujte jen malé dávky.
Třetí krok, na který se často zapomíná, je drobná elektronika a kancelářské pomůcky. Místo kupování nových propisek, které stejně ztratíte, přejděte na systém hromadného nákupu náplní do jednoho typu pera. Sponky, gumičky a šanony nakupujte v kovových či papírových provedeních a zaveďte místo, kam se ukládají nepoužité kancelářské potřeby – ušetříte tím trojnásobek: peníze, místo a odpad. Vyhněte se levným plastovým pořadačům, které se za rok rozpadají; investujte do kovových.
Další výhodou je prodyšnost. Ovoce a zelenina potřebují vzduch, aby déle vydržely čerstvé. V igelitu se sráží vlhkost, která podporuje plíseň a rychlejší kažení. Stačí nechat v igelitovém sáčku broskve nebo jahody dva dny a máte z nich plesnivou hmotu. Bavlněný pytlík umožňuje přirozenou cirkulaci vzduchu, takže ovoce zůstane suché a vydrží klidně o tři až pět dní déle. To se hodí, pokud nakupujete s menší frekvencí nebo máte doma větší spotřebu.
Jak na praní a údržbu, aby pytlíky dlouho sloužily Aby vám bavlněné pytlíky vydržely co nejdéle, je dobré je po každém nákupu vyklepat a nechat vyvětrat. Pokud se zašpiní od šťávy z ovoce nebo hlíny, stačí je vyprat v pračce na běžný program, ideálně na třicet nebo čtyřicet stupňů. Nepoužívejte aviváž, protože snižuje savost a může zanechat zbytky, které se pak dostanou k jídlu. Sušte je raději na vzduchu, ne v sušičce, aby se srazily a neztratily tvar. Pokud si všimnete, že začínají být trochu tvrdé, stačí je na pár minut namočit do vody s octem a pak vyprat.
Při nákupu si dejte pozor na to, abyste měli pytlíků dostatek a nezapomněli je doma. Ideální je mít jeden až dva pytlíky přímo v tašce nebo batohu, které nosíte do obchodu. Když přijdete domů, hned je vraťte na místo, abyste na ně příště nezapomněli. Typická chyba je, že si pytlíky necháte v nákupní tašce, kterou pak vysypete a pytlíky zůstanou ležet v šuplíku. Můžete si je také pověsit na háček u dveří nebo dát do předsíně, abyste je měli vždy na očích.
Další praktická věc je rozdělit si pytlíky podle druhu ovoce – jeden menší na citrusy, větší na jablka nebo brambory a jeden střední na rajčata. Vyhnete se tomu, že budete muset na místě lovit v jednom pytlíku a míchat všechno dohromady. Když už máte pytlíky doma, můžete je využít i na uskladnění cibule, česneku nebo bylinek, protože díky prodyšnosti prodlužují jejich trvanlivost. A pokud se vám zdá, že je to drahá investice, spočítejte si, kolik igelitových sáčků za rok spotřebujete – většinou je to víc, než čekáte.
