Zpracování hřibů závisí na druhu. Některé jsou výborné čerstvé, jiné se hodí spíše k sušení. Obecně platí, že hřiby očistěte suchým kartáčkem, případně otřete vlhkým hadříkem. Neponořujte je do vody, nasáknou ji a ztratí chuť i strukturu. Klobouk i třeň nakrájejte na plátky nebo kostky. Pokud dužnina modrá, není to na škodu – jen počítejte s tmavší barvou pokrmu. Čerstvé hřiby rychle podléhají zkáze, proto je zpracujte co nejdříve, ideálně v den sběru.
Odbornou literaturu berte jako nástroj k vylučování, ne k potvrzování. Hledejte nejdřív znaky, které vaší houbě neodpovídají. Pokud najdete jediný nesouhlasný znak, houbu neberte. Tento přístup je bezpečnější než hledání důkazů, že houba je jedlá. Typickou chybou je porovnávat jen s jedním obrázkem a ignorovat, že popisovaný druh má více forem. Další častou chybou je spolehnout se na to, že houba roste na stejném místě jako loni. Místo samo o sobě není důkaz.
Nejdůležitějším znakem na třeni je přítomnost nebo nepřítomnost prstence a pochvy. Prsten vzniká z části plachetky, která se při růstu přetrhne. Najdete ho u muchomůrek, některých bedel a žampionů. Pokud je klobouk sežraný, prsten často zůstává neporušený a je spolehlivým vodítkem. Pochva je blanitý obal na bázi třeně, typický pro muchomůrky. Nikdy ji neodřezávejte – bez ní byste si mohli splést jedlou muchomůrku růžovku s jedovatou muchomůrkou zelenou. Dále si všímejte rýhování na třeni: podélné rýhy má například kozák, příčné rýhy zase některé holubinky.
Začněte tím, že plodnici necháte na místě a prohlédnete si ji v klidu. Všímejte si celku, ne jen klobouku. Klobouk, lupeny nebo rourky, třeň, prsten, pochva, barva dužniny, vůně i to, zda dužnina po rozříznutí mění barvu. Mnoho záměn vzniká právě tím, že člověk vidí jen klobouk a zbytek si domyslí. Když si nejste jistí, vezměte si jednu plodnici stranou, abyste ji mohli prohlédnout ze všech stran, ale ostatní nechte na místě.
Bezpečná tepelná úprava hub začíná už při sběru. Pokud si nejste stoprocentně jisti druhem, houbu neberte. Jedovaté a jedlé houby se mohou plést i zkušeným lidem, proto se vyplatí sbírat pouze druhy, které bezpečně znáte, nebo si je nechat zkontrolovat v poradně. Domů noste houby v košíku, ne v igelitové tašce, kde se rychle zapaří a začnou se kazit. Právě zapařené nebo přestárlé houby obsahují více toxinů a hůře se tepelně zpracovávají.
Základem je čistý substrát. Nejčastěji se používá pšeničná sláma, dřevěné piliny nebo kávová sedlina. Slámu je nutné pasterizovat: ponořit na 60 minut do vody o teplotě 65 až 75 °C, poté nechat okapat a vychladnout. Kávovou sedlinu stačí spařit vroucí vodou. Nikdy nepoužívejte substrát syrový, jinak vás do týdne přeroste zelená nebo černá plíseň. Očkování provádějte v uzavřené místnosti, ideálně v koupelně po sprše, kdy je vzduch vlhký a méně prašný. Ruce i nádoby otřete lihem.
