Častou chybou je slepá důvěra v jednu pomůcku. Někteří turisté jdou jen podle telefonu a přestanou sledovat okolí, jiní zase odmítají aplikace a ztrácejí čas hledáním správné odbočky. V českých horách je značení většinou husté a kvalitní, ale v mlze, sněhu nebo na křižovatkách více cest je orientace náročná. Kombinujte proto obojí: papírová mapa pro celkový přehled a plánování, telefon pro přesnou polohu a rychlé ověření. Před odchodem si doma projděte trasu na obou podkladech a označte si záchytné body — rozcestí, chaty, potoky.
Nakonec si hlídejte neverbální komunikaci. Když kartu vytahujete pomalu, s úsměvem nebo po dlouhém váhání, hráči to čtou jako slabost. Naopak jasný, rychlý a klidný pohyb bez zbytečných gest snižuje riziko konfliktu. Po udělení karty se otočte a odejděte, nediskutujte. Většina chyb nevzniká z neznalosti pravidel, ale z nejistoty, kterou rozhodčí dává najevo. Jistota přitom není o tom mít vždy pravdu, ale o tom rozhodovat stejně od první do poslední minuty.
Při přesazování substrát mírně udusejte, ale nemačkejte. Po výsadbě nezalévejte hned velkým množstvím vody; počkejte tři až čtyři dny, než se případné poškozené kořeny zahojí. První zálivku provedte menším množstvím a sledujte, jak rychle povrch substrátu schne. Pokud je suchý do týdne, je směs v pořádku. Pokud vlhkost drží déle než dva týdny, přidejte do směsi více perlitu nebo kůry.
Rozpusť pevné tuky ve vodní lázni při nízké teplotě, nikdy ne přímo na plotně. Jakmile je hmota tekutá, sundej ji z ohně a vmíchej tekuté oleje a odvar. Přidej pět až deset kapek éterického oleje (rozmarýn, levandule, tea tree) a promíchej. Éterické oleje se odpařují teplem, takže je nikdy nevař. Potom hmotu nalij do formiček nebo do silikonové formy na led a nech 12 až 24 hodin ztuhnout při pokojové teplotě. Do chladničky patří až hotové kusy.
Kožené boty a džíny patří k nejvíc ničeným kouskům, protože se perou příliš často. Džíny stačí vyprat po deseti až patnácti nošeních, případně dřív, když jsou viditelně znečištěné. úložné prostory v malém bytěždy naruby, na třicet stupňů, bez aviváže a se zavřeným zipem. Sušte je vodorovně nebo na šňůře, nikdy v sušičce – teplo způsobí, že se bavlna srazí a elastan ztratí pružnost.
Po skončení hry se nebojte zařadit klidnější činnost, jinak se energie přesune do šatny nebo do jídelny. Dvě nebo tři pohybové hry stačí na celé odpoledne, pokud mezi nimi necháte prostor na oddech. Sledujte, které hry děti samy vyžadují, a ty opakujte. Postupně si vytvoříte vlastní zásobník, který funguje i ve dnech, kdy je venku nevlídně a místnost se zdá příliš malá.
Vždy zkontrolujte odtokový otvor. Pokud kvě dírku, použijte ho jen jako obal a vnitřní květináč z něj po zalití vyndejte. Na dno nedávejte vrstvu kamínků — v malých nádobách vytváří „bažinu” těsně nad dnem, protože voda se nemá kam odpařit. Lepší je nasypat substrát přímo a přebytečnou vodu po zalití slít z podmisky do deseti minut.
Červená karta přímo ze hry má vlastní úskalí. Nejčastěji se chybuje v tom, že rozhodčí ukáže červenou za zákrok, který byl sice ostrý, ale ne ohrožující zdraví. Naopak někdy nechá bez červené zákrok zezadu na nohu, protože se stal daleko od míče. Pravidlo je jasné: rozhoduje povaha kontaktu, ne vzdálenost od míče. Pokud hráč vstoupí do soupeře bez šance hrát míč a s rizikem zranění, patří červená bez ohledu na to, kde k tomu došlo.
Co si hlídat u žluté a červené U druhé žluté dochází k největším omylům. Rozhodčí si často nepamatuje, kdo už kartu má, nebo si ji zapíše ke špatnému číslu. Pomáhá jednoduchý návyk: po každé kartě si hlasitě zopakujte číslo hráče a zapište ho okamžitě, ne až o přestávce. Stejně tak platí, že druhá žlutá musí být za samostatný přestupek, ne za protesty nebo za to, že hráč odešel pomalu z hřiště. Pokud si nejste jistí, zda šlo o stejný typ přestupku, raději kartu odložte a situaci si v hlavě zrekapitulujte.
Další častou chybou je ignorování kontextu. Karty se nemají udělovat podle stavu zápasu, ale podle toho, co se stalo. Rozhodčí, který v poslední minutě pustí jasný faul jen proto, že se blíží konec, vytváří nebezpečný precedens. Stejně tak není správné šetřit kartou hráče, který už jednu má, jen aby zápas nedozněl do počtu. Pokud jde o přestupek na kartu, musí být udělena, i kdyby to znamenalo vyloučení.
Nejčastější chybou při udělování karet není špatný úsudek o faulu, ale nekonzistentnost. Rozhodčí, který jednou pustí ostrý souboj bez karty a o deset minut později za stejný zákrok vytáhne žlutou, ztrácí autoritu. Hráči pak přestávají chápat, co je ještě dovoleno. Řešení je jednoduché: hranici si nastavte už v prvních deseti minutách a držte ji celý zápas. První karta nemá být trestem za nejhorší faul, ale signálem, kde vede mez.
