Dohodněte si konkrétní časy: kdy se zhasíná hlavní světlo, do kdy je povolené čtení a kdy platí ticho. Děti si mohou vést jednoduchý rozvrh na tabuli, kde si samy označí, kdo jde spát první. Pokud se pravidla poruší, následek musí být okamžitý a malý – například zítra si ten, kdo rušil, ustele obě postele. Netrestejte odnětím spánku ani zákazem návštěv, to situaci jen zhorší.
Ukládejte do malých sklenic s těsným víčkem, nejlépe tmavých, a naplňte je skoro po okraj, aby v nádobě nezůstalo moc vzduchu. Listy před uložením lehce rozdrolte, ale nerozmělňujte na prach — velké kusy si drží aroma déle. Skladujte v chladu a temnu, mimo sporák a radiátor. Každých pár týdnů sklenici otevřete a přivoňte. Když ucítíte zatuchlinu nebo uvidíte jemný povlak, celou dávku vyhoďte. Zplesnivělá bylinka se nepozná podle chuti a nemá smysl ji zachraňovat.
Úložný prostor držte minimální a uzavřený. Otevřené police lákají k odkládání všeho možného a během týdne se z studijního koutu stane odkladiště. Stačí jedna zásuvka na psací potřeby, jedna na sešity a malá přihrádka na učebnice. Vše ostatní odneste do dětského koutku v ložnici. Každý večer uklidit stůl do pěti minut — to je rutina, která udrží zónu použitelnou i za měsíc. Papíry, které dítě potřebuje denně, ať zůstávají na stole, zbytek do zásuvky.
Výběr sprchové vaničky začíná dvěma čísly, která se navzájem ovlivňují: rozměrem prostoru a polohou odtoku. Než začnete porovnávat tvary a materiály, změřte místo, kam vanička přijde. Potřebujete šířku a hloubku mezi stěnami, ale také výšku prahu dveří, rozvinutí dveří a prostor pro tělo při otvírání. Změřte i vzdálenost odpadu od stěny a od boční stěny. Bez těchto údajů koupíte vaničku, která se do koupelny nevejde nebo nepřisedne na odtok.
Rozkládací gauč je druhá cesta. Výhoda je, že přes den zmizí. Nevýhoda je mechanizmus, který se po letech ohne a matrace se proseď. Pokud gauč používáte denně, vydrží tři až pět let. U zvýšeného lůžka řešíte jen matraci, konstrukce vydrží desítky let. Rozkládací gauč se vyplatí tam, kde potřebujete denní světlo u okna a nechcete nic stavět. Zvýšené lůžko zase tam, kde potřebujete stálé místo pro práci nebo úložný prostor.
Buben naplňte maximálně do tří čtvrtin objemu. Prádlo potřebuje prostor, aby se mechanicky o sebe otíralo a uvolňovalo nečistoty. Při přeplnění se špína jen přemisťuje z jednoho kusu na druhý. U záclon platí totéž – vkládejte je jednotlivě nebo maximálně po dvou kusech, jinak se pomačkají a šedý nádech zůstane v záhybech. Sušení na přímém slunci bílé tkaniny mírně zesvětluje, ale dlouhodobé vystavení UV záření je oslabuje. Sušte v polostínu a povlečení před pověšením protřepte, aby se vlákna narovnala.
V malém bytě bývá podlaha nejdražší plocha, kterou máte. Každý metr čtvereční, který zabere postel, chybí jinde. Řešení není koupit menší postel, ale využít výšku místnosti. Standardní strop má 250 až 270 cm. Postel s roštem potřebuje na ležení asi 40 cm, na sezení nad ní dalších 90 cm. Zbytek je volný prostor, který většina lidí nechává prázdný.
Nejjednodušší varianta je zvýšené lůžko. Rošt umístěte do výšky 120 až 140 cm nad podlahou. Pod něj se vejde pracovní kout, skříň nebo jídelní místo. Rozhoduje tloušťka matrace a konstrukce nosníků. Nosníky musí být z masivního dřeva nebo oceli, ne z lamina. Nosnost spočítejte na dvojnásobek hmotnosti spáče. Pokud vážíte 80 kg, konstrukce musí unést 160 kg včetně matrace. Podceňování nosnosti je nejčastější chyba.
Co si pohlídat, než začnete vrtat do zdi Strop a stěny nemusí unést kotvení. V panelovém bytě se vyhněte vrtání do stropu, pokud nemáte statický posudek. Lepší je samonosná konstrukce, která stojí na podlaze a jen se přizvedne. Mezi rošt a strop nechte alespoň 60 cm na pohodlné ustlání. Méně než 60 cm znamená, že si při převlékání narazíte hlavu. Další chyba je zapomenutí na větrání. Teplý vzduch stoupá a pod zvýšeným lůžkem se drží. Nechte po stranách mezery alespoň 5 cm a neucpávejte prostor až ke zdi.
Na závěr: změřte výšku stropu, odečtěte tloušťku matrace, roštu a rezervu na sezení. Zbytek je váš úložný prostor. Pokud vyjde méně než 60 cm nad matrací, zvýšené lůžko nedělejte. Pokud vyjde 80 cm a více, máte v malém bytě celou místnost navíc. Rozhoduje přesné měření, ne dojem.
Pozor na schody a žebřík. Kolmý žebřík šetří místo, ale v noci po něm slezete jen s obtížemi. Strmé schody se sklonem nad 60 stupňů jsou nebezpečné. Počítejte s tím, že každý stupeň zabere půdorysně asi 25 cm. U úzkého žebříku zkontrolujte, zda se vejde mezi lůžko a stěnu. Bezpečnostní zábradlí není zbytečnost. Bez něj hrozí pád ze dvou metrů, což je vážné zranění.
