Při procházce se nezaměřujte jen na hlavní průčelí. Mnohé funkcionalistické domy mají zajímavá boční trakty, dvorní fasády nebo střešní nástavby, které původně sloužily jako terasy. Typickým rysem pražského funkcionalismu je takzvaná „loďová” střecha – plochá, s kruhovými nebo oválnými okny, která připomínají záď lodi. Dobrý tip: vstupte do vnitrobloků, které jsou často přístupné veřejnosti. Najdete tam klid, ale i originální detaily, jako jsou schodiště se skleněnými tvárnicemi nebo poštovní schránky z niklu.
Další zrádná dvojice je muchomůrka jízlivá a muchomůrka slámožlutá. Jízlivá, která roste v listnatých lesích, má nazelenalý klobouk a je smrtelně jedovatá. Slámožlutá je také jedovatá, ale méně, a poznáte ji podle sytě žluté barvy. Obě se ale dají zaměnit za jedlou muchomůrku císařskou, která má oranžový klobouk a vyrůstá pouze v teplých oblastech. Pokud najdete muchomůrku s bílými lupeny a bez charakteristické vůně, raději ji nechte v lese.
Běžnou chybou je přeceňování výkonu zdroje. Lidé si pořizují zbytečně výkonné čerpadlo nebo vrtají hlouběji, než je nutné, což zvyšuje náklady bez odpovídajícího přínosu. Pro běžný rodinný dům postačí vrt do hloubky podle místních podmínek, často kolem sto metrů, a tepelné čerpadlo s dostatečnou rezervou pro nejchladnější dny. Důležité je také sledovat aktuální teplotu vratné vody a podle ní regulovat průtok, abyste předešli přehřívání systému. Při správném nastavení dosáhnete stabilní teploty v interiéru bez výkyvů, i když venkovní teploty klesnou hluboko pod nulu.
Geotermální energii lze využít dvěma základními způsoby: přímým ohřevem vody pro vytápění a výrobou elektřiny. Pro běžného uživatele je důležitý první způsob, protože se týká většiny islandských domácností. Horká voda z vrtů se přivádí do výměníků, odkud putuje do radiátorů a kohoutků. Pokud tedy plánujete stavbu domu na Islandu, je klíčové zjistit si předem, zda se pozemek nachází v oblasti s dostupnou geotermální přípojkou. Bez této informace můžete narazit na vysoké náklady na vlastní vrt, který nemusí být vždy úspěšný.
Když už je máte suché: skladování, které prodlouží čerstvost Usušené bylinky poznáte podle toho, že listy šustí a snadno se lámou, ale nedrolí se na prach. Pokud je necháte příliš dlouho, ztratí aroma i účinné látky. Po usušení je nechte ještě pár dní rozložené, aby se vyrovnala případná zbytková vlhkost, a teprve poté je rozmixujte nebo nahrubo nadrťte. Jemné mletí bylinkám škodí – čím větší plocha přijde do kontaktu se vzduchem, tím rychleji se aroma vytrácí. Proto je lepší uchovávat je vcelku a drtit až těsně před použitím.
Častým omylem je také přehnané praní. Oblečení, které nosíte jen pár hodin a neobsahuje skvrny, nepotřebuje okamžitě prát – stačí ho vyvětrat na ramínku nebo přes noc na čerstvém vzduchu. Časté praní nejen opotřebovává vlákna, ale také zbytečně zatěžuje životní prostředí. U džínů se doporučuje prát až po několika nošeních, pokud nejsou viditelně znečištěné, a vždy naruby, aby se zachovala barva a předešlo se vyblednutí.
Island leží na středoatlantickém hřbetu, kde se od sebe oddalují severoamerická a euroasijská deska. Tento pohyb vytváří četné zlomy a trhliny, jimiž proniká magma blízko k povrchu. Právě díky této geologické konfiguraci má země neobvykle vysoký tepelný tok, což znamená, že teplo z nitra Země je zde dostupné mnohem snadněji než jinde. V praxi to vypadá tak, že už v hloubce několika set metrů narazíte na vodu ohřátou na teplotu přes sedmdesát stupňů Celsia, a to bez nutnosti hlubokého vrtání.
Na závěr si dovolte jednu radu: nebojte se zeptat. V mnohých domech sídlí kanceláře nebo galerie, které mají otevřeno. Není výjimkou, že vám paní na vrátnici ukáže nádherné schodiště nebo původní výtahovou šachtu. Respektujte ale soukromí – nikdy nevstupujte do bytů bez pozvání. Procházka po funkcionalistických perlech Nového Města vám dá víc, než se na první pohled zdá. Stačí zpomalit, dívat se vzhůru a všímat si toho, co architekti naplánovali pro každodenní život.
Pro skladování jsou nejvhodnější vzduchotěsné nádoby z tmavého skla, které nepropouštějí světlo a nereagují s obsahem. Plastové krabičky mohou po čase uvolňovat pachy, které bylinky nasáknou. Kovové dózy jsou sice praktické, ale pozor na kyselé bylinky, jako je šťovík, které by s kovem mohly reagovat. Každou bylinku skladujte zvlášť, protože směsi se rychleji kazí a ztrácejí specifické vlastnosti. Na obalu vždy uveďte název a datum sušení – po roce už bylinky nemají požadovanou sílu, i když vypadají dobře.
