Při výběru látky na patiový nábytek se lidé často bojí sáhnout po něčem odvážnějším. Venkovní velvet upholstery zní jako oxymóron, ale moderní textilie vyrobené z akrylu nebo polyesteru napodobují hebký samet a jsou přitom voděodolné. Vypadají luxusně, ale nechytají tolik prachu jako běžný samet. Můj soused si pořídil tmavě modrý gauč s takovým potahem a vypadá jako z katalogu. Jen musíte počítat s tím, že tmavé barvy na přímém slunci víc hřejí. Na druhou stranu světlé odstíny se rychleji ušpiní od trávy nebo hlíny. Kompromisem je středně šedá nebo písková barva, která skryje fleky a zároveň nepřitahuje tolik tepla. A pokud máte malou terasu, volte jeden dominantní barevný tón, prostor pak působí větším dojmem. Kombinace bílé a dřeva je klasika, která nikdy nezkl

Největší chybou, kterou u začátečníků vídám, je podcenění velikosti. Koupíte krásnou sedačku, ale na terase pak není krok. Než začnete vybírat, vezměte si metr a nakreslete si dispozici na papír. Pamatujte, že okolo nábytku musíte nechat alespoň 60 cm průchod. A pokud máte balkonové dveře, myslete na to, že se musí otevírat. Další past je orientace ke slunci. Sedací souprava s tmavým čalouněním na jižní straně bude v létě nepoužitelná. Raději zvolte bílou biskupskou kůži nebo světlé textilie a doplňte je stínící plachtou. Točení se v těchto detailech vám ušetří peníze i nervy. A věřte mi, že když si pak na terase lehnete na foam mattress s hustotou 40 kg, který má pod sebou pevný slatted frame, zapomenete, že jste vlastně venku. Ticho, klid a vůně večerní zahrady. To je to pravé patio des

Kombinace kuchyňské linky a sedacího nábytku přináší i další výzvy. Například výška – pokud máte barový pult, měla by sedačka sahat alespoň do úrovně desky, aby působila jako přirozená hranice prostoru. Já jsem zvolila sedačku s opěradlem 90 cm, takže při posezení u kuchyňského ostrůvku mám hlavu v úrovni skleniček. Méně zkušeným radila bych, aby nekupovali nábytek s ostrými hranami – v malé místnosti se o ně neustále bouchnete. Moje první sedačka měla hranaté područky a každý týden jsem si o ně natloukla kol

Brzy jsem ale narazila na známý problém každého, kdo v malém bytě vaří kávu pro návštěvy. Když přijedou přátelé na víkend, můj home coffee corner se rázem stane bitevním polem odložených tašek a bund. Všichni se tlačí ke kávovaru, zatímco na sedačce spí rozložený spacák. Potřebovala jsem nábytek, který umí dvě věci najednou. A tak jsem se začala zajímat o možnost mít postel, která se přes den schová. Nestačila mi obyčejná pohovka. Chtěla jsem, aby po rozložení vzniklo skutečné lůžko s pevnou oporou, ne jen proležená pěna na zemi. Tehdy jsem objevila kouzlo sofistikovaných sedacích souprav, které se promění v plnohodnotná místa na spaní. Hledala jsem model, kde by mechanismus nebyl cítit v kost

Věřte, že i s omezenými financemi se dá vytvořit domov, kde se budete cítit dobře. Stačí se nebát kombinovat staré s novým, investovat do věcí, které skutečně používáte, a mít trpělivost. Ten váš byt nebude hotový za měsíc. Bude růst s vámi. A právě ta historie, kterou do něj vložíte – ten paletový stůl, ta sedačka z inzerátu, ta knihovna ze starých prken – dělá z něj domov, ne jen showroom. Když se pak večer posadíte na pohovku, kterou jste sami sestavili, víte, že každá koruna byla investovaná s rozmyslem. A to je hodnotnější než jakýkoli designový katalog. Můj byt dnes vypadá úplně jinak než před lety, ale dodržuju stejné pravidlo: nakupovat pomalu, vybírat pečlivě a za každý kouskem vidět příb

Když jsem se před lety stěhovala do své první garsonky o dvaceti sedmi metrech čtverečních, první věc, která mě udeřila do očí, byla tma. Ne nějaká poetická, filmová tma, ale ta reálná, šedivá, která lezla z oken už v jednu odpoledne. Měla jsem sice velké okno, jenže výhled směřoval do úzké uličky mezi paneláky, kde slunce vydrželo tak třicet minut denně. A tehdy jsem začala řešit, jak správně osvětlit malý byt, aby nepůsobil jako sklepní kóje. První chyba, kterou jsem udělala, bylo pořízení jednoho centrálního lustru. Byl hezký, skleněný, ale světlo z něj dopadalo jen doprostřed místnosti a rohy zůstávaly v pološeru. Teprve když jsem koupila tři různé lampy a nasměrovala je do koutů, místnost se opticky zvětšila a přestala tla

Klasický problém: přes den potřebujete psát reporty, večer přijede tchyně a vy nemáte kde spát. Řešení? Sklapněte desku stolu ke zdi a vytáhněte sofa bed s click-clack mechanismem. Tento typ pohovky se promění v lůžko během pěti vteřin, aniž byste museli odklízet polštáře. Click-clack funguje na jednoduchém principu sklopení opěráku, který se zacvakne do vodorovné polohy. Výsledkem je rovná plocha, na kterou patří foam mattress o tloušťce alespoň 16 cm, jinak budete cítit každou pružinu. A pod sedákem? Právě tady se schová ložní prádlo, deky a zimní bundy. Když máte malý byt, každá skříň navíc je zázrak, ale bed with storage uvnitř pohovky je rovnou dva zázraky v jednom k