[custom_add_property_button]
[custom_sign_button]

V podkroví se snadno ztratí každý druhý metr. Když jsme s manželem koupili starý dům s půdním prostorem, představovali jsme si otevřenou galerii plnou světla. Realita byla jiná. Šikmé stropy se srážely do pasu, pod okny se dalo jen klečet a do nejvyššího bodu se nevešla ani pořádná postel. První noc jsme spali na karimatkách, protože stěhováci zapomněli rozložit nábytek. A právě tehdy mi došlo, že attic design není o tom, kam dát květináč, ale o tom, jak přelstít každý šikmý centimetr. Museli jsme vymyslet, kde uložit peřiny, kam strčit sezónní oblečení a hlavně jak zajistit, aby návštěvy nemusely spát na zemi. Tento článek je o tom, co jsme se naučili za pět let života pod střechou.

O víkendu ale přijde sestra s rodinou a najednou potřebuju místo pro čtyři. Tady přichází ke slovu sofistikovanější kousek, který jsem instalovala na opačnou stěnu obýváku. Jedná se o sofistikovaný sofa bed s kovovým mechanismem. Není to ta klasická sedačka, co po rozložení připomíná loď. Tento má krytý úložný box pod sedákem, kam vejde spacák pro dospělého. Děti spí na matraci na zemi, dospělí na rozloženém gauči. Klíč je ve výšce sedáku, která by měla být shodná s běžnou postelí, ideálně 45 až 50 centimetrů. Jinak se ráno probudíte s nohama visícíma do

Závěrečná rada, kterou bych dala každému, kdo začíná s přestavbou: vyberte si jednu dominantní barvu a dvě doplňkové. U mě je to šedá, bílá a dřevo. Všechny kusy nábytku, od postele s úložným prostorem přes rozkládací pohovku až po křesla, musí ladit. Jinak vznikne chaos. A nebojte se prázdného místa. Stěna bez obrazu není chyba, je to dech. Minimalist interior design není o tom, že nemáte nic, ale že nic nechybí. Každý kus nábytku musí mít svůj důvod k existe

Když jsme rekonstruovali byt o pětašedesáti metrech, dětský pokoj byl ten největší oříšek. Měřil něco málo přes devět metrů čtverečních a musel pojmout spaní, hraní i učení pro dvě děti. První pokusy skončily u stěny obsypané lego kostičkami a postelí, která zabírala polovinu místnosti. Zásadní chyba byla ta, že jsem nepromyslela vertikálu. Dětský pokoj design neznamená jen barvy na zdi, ale hlavně chytré využití každého centimetru. U nás nakonec zabrala klíčovou roli patrová konstrukce z masivu, pod kterou vzniklo místo na sedací koutek s úložným prostorem na polštáře a deky. Děti dostaly svůj svět, já zase klid, že se v místnosti dalo aspoň oto

Nakonec musím zmínit jednu důležitou lekci. Nepodceňujte podlahu. V podkroví se špatně větrá a v létě se tam peče jako v troubě. Zvolili jsme korek, který je příjemný na bosou nohu a nehřeje tolik jako laminát. Na zimu jsme přidali kobereček s krátkým vlasem, který lze snadno vyprat. Když jsme řešili, jak do celého konceptu zakomponovat i možnost přespání pro vícero lidí, vsadili jsme na další typ sedačky. Kromě sofa bedu máme v rohu menší pull-out sofa, která se vytáhne dopředu a vytvoří jednolůžko. Je to skvělá věc na dětské návštěvy. A co je hlavní, obě sedačky mají slatted frame, takže matrace dýchá a neplesniví. V podkroví je vlhkost vyšší a pevná dřevotříska by začala po roce nepříjemně zapác

Mít v pokoji postel, která zároveň schovává věci, je skoro zázrak. Koupili jsme bed with storage ze série, kde se pod matrací otevírá celá spodní zásuvka na kolečkách. Vejde se do ní zimní oblečení, dva spacáky a krabice s plyšáky. U menších prostor to zachrání nákup samostatné komody. Jen pozor na sklápěcí mechanismus na pružinách. U dřevěných modelů se často stává, že se dětem malý prstíček přiskřípne mezi víkem a rámem. Vyplatí se investovat do verzí s pozvolným dovíráním nebo s bezpečnostní páčkou. A pokud chcete, aby postel vydržela aspoň deset let, vybírejte pevný buk nebo dub. Dýha z borovice dřív nebo později začne praskat kolem šrou

Když jsme začali řešit hosty, narazili jsme na zásadní problém. V podkroví není místo na dvě lůžka, která by stála trvale. Naše půda má jen dvacet čtverečních metrů, a pokud tam postavíte dvě oddělené postele, nemáte kde chodit. Tady přišel na řadu sofistikovaný kousek nábytku. Pořídili jsme kvalitní sofa bed s click-clack mechanismem. Ne ten levný z hypermarketu, kde se vám při rozložení zasekne noha. Vybrali jsme model s pevným slatted frame, který vydrží každodenní používání. Rozložení trvá tři vteřiny a ráno to složíte zpátky do sedačky. Tento kus nábytku zachránil náš vztah s příbuznými, protože už nemusí spát na nafukovací matraci, která do rána splaskne. Navíc se na něm dá během dne sedět a dívat se z o

Další past, na kterou jsem málem naletěla, byl výběr laťkového roštu. Levné varianty mají řídké laťky a matrace do nich propadá. Kvalitní slatted frame s laťkami od sebe vzdálenými maximálně tři centimetry zajišťuje rovnoměrné zatížení a odvětrávání matrace. Bez něj se vám i ta nejdražší pěna po dvou letech proleží. Rozhodně nešetřete na roštu, je to základ zdravého spaní. A v minimalistickém bytě, kde každý centimetr šetříte, si nemůžete dovolit spát na propadlé post

Narazil jsem ale na jeden záludný detail: samotná matrace. Když spíte na rozkládacím nábytku každou noc, musí být pohodlí na prvním místě. Zvolil jsem variantu s 16 cm foam mattress na lamela roštu, protože pěna se lépe přizpůsobí tělu a zároveň se dá snadno srolovat, když potřebujete uklidit prostor. Lamela rošt tady není samozřejmostí – u levných pohověk bývá jen plná deska, která nedýchá. Pokud do toho jdete, vždy trvejte na oddělených lamelách. Stěna za nábytkem by přitom měla být připravená na zátěž: pokud plánujete kotvit těžký rám, raději předem vyztužte sádrokarton překližkou, jinak se vám celá konstrukce za pár měsíců utr

Please Sign In Before Adding a Property Or Sign Up If You Don't Have An Account