Nakonec si vyhraďte jeden den v týdnu na takzvanou „hlídací kontrolu”. Projděte lednici a spíž, vytáhněte vše, co se blíží konci, a zařaďte to do úterního nebo středečního vaření. Můžete si také zavést systém, kdy ve spíži necháte jen to, co opravdu spotřebujete, a dáte si závazek, že nové smetany nebo džemu nekoupíte, dokud nedojdou ty otevřené. Tento malý rituál vám ukáže, kolik jídla jste dřív vyhazovali, a přestanete plýtvat bez velkého úsilí.
Během saunování dodržujte základní pravidla: maximálně 15 minut v kuse, mezi jednotlivými koly přestávka s ochlazením. Pijte dostatek nealkoholických nápojů, ideálně čistou vodu. Častou chybou je používání éterických olejů nebo bylinek přímo na kamna – mohou se vznítit nebo uvolňovat škodlivé látky. Pokud chcete aromaterapii, použijte speciální nádobku s vodou a pár kapek oleje, ale jen při teplotě do 60 stupňů.
Pracovní koutek pod šikminou vyžaduje pečlivé měření. Dítě u stolu potřebuje alespoň deset centimetrů nad hlavou. Pokud to nejde, posuňte stůl do středu místnosti a šikminu využijte pro nástěnku s rozvrhem a kresbami. U stolu dejte pozor na osvětlení — přímé světlo pod šikminou vytváří stíny, proto volte lampu s nastavitelným ramenem. Zásuvky umístěte minimálně třicet centimetrů od podlahy, aby se do nich nedostaly malé prsty.
Suchá podestýlka a větrání bez průvanu Před zimou vyčistěte kurník do posledního zrnka trusu a staré podestýlky. Dezinfekce není nutná, stačí důkladný úklid a vyvětrání. Pak nasypte čerstvou podestýlku – nejlépe směs hoblin a slámy. Vrstva by měla být tak silná, aby nohy slepic nikdy nepřišly do kontaktu se studeným podlahovým materiálem. V průběhu zimy podestýlku nepřevracejte, jen přidávejte novou suchou vrstvu. Tím podpoříte přirozený rozklad trusu a slepice se v kurníku zahřejí.
Během procházky si zaznamenejte, jak se jednotlivé stavby liší – zatímco dům spojený s umělkyní je spíše komorní, palác působí takřka monumentálně. To je dáno dobou vzniku i účelem, k němuž byly budovy určeny. Důležité je nespěchat; funkcionalismus je architektura, která se otevírá až při delším pozorování. Zkuste si najít místo naproti fasádě a počkat, až se světlo změní – uvidíte, jak se mění rytmus oken a linií. Vyhněte se častému nešvaru – focení pouze z úrovně očí; vydejte se kousek dál a zachyťte budovu v širším kontextu ulice, vyniknou tak její proporce.
Kuchyně v panelákovém bytě mívá kolem osmi metrů čtverečních, často ještě méně. Přesto se do ní musí vejít nejen sporák, dřez a lednice, ale také zásoby, nádobí a pracovní plocha. Klíčem k úspěchu je promyslet každý centimetr. Než začnete cokoli kupovat, změřte si přesně prostor, včetně výšky stropu a hloubky skříněk. Zjistíte tak, jaké rozměry úložných systémů skutečně využijete, a vyhnete se zbytečným kompromisům.
Když teploty klesnou pod bod mrazu, zaměřte se na hřady. Slepičí nohy nemají peří, a když sedí na kovové či úzké tyči, ztrácejí teplo. Hřady proto musí být dřevěné, široké 5 až 8 centimetrů a s obroušenými hranami. Ještě účinnější je opatřit je gumovou podložkou nebo starou bavlněnou látkou, kterou pravidelně měníte. Hřady umístěte alespoň 40 centimetrů nad zemí, aby se pod ně slepice vešly, ale ne tak vysoko, aby se mohly zranit při snášení.
Začněte tím, že si rozdělíte kuchyni na tři zóny: vaření, mytí a skladování. Mezi sporákem a dřezem potřebujete alespoň 60 centimetrů souvislé pracovní plochy. Pokud ji nemáte, zvažte přenosné prkénko, které položíte přes dřez. Typickou chybou je umístit lednici příliš blízko sporáku – teplo z vaření snižuje účinnost chlazení a zvyšuje spotřebu. Nechte mezi nimi mezeru alespoň 15 centimetrů, nebo je oddělte skříňkou.
Nízké kouty nechte pracovat, ne zahálet Šatní skříň s hloubkou šedesát centimetrů se pod šikminu nevejde. Řešením je nábytek na míru, nebo jednoduché police z OSB desek, které kopírují sklon střechy. Do nejnižší části umístěte koše na hračky, které dítě samo vytáhne. Nad ně dejte police na knihy a drobnosti. Pokud je strop tak nízký, že se tam nedá postavit, vytvořte úložný blok s výsuvnými šuplíky na kolečkách. Šuplíky se vytáhnou do prostoru a dítě do nich dosáhne bez problémů. Vyhněte se pevným dvířkům, která se otevřít nejdou, protože narážejí do střechy.
Klasická saunová kabina zabere v bytě či domě hodně místa a její pořízení často narazí na prostorové limity. Nemusíte se ale vzdát horkého potění. Řešením je sauna bez kabiny, tedy varianta, kdy si vytvoříte přenosný nebo polostálý prostor, který ohřejete na potřebnou teplotu. Tento přístup oceníte hlavně v nájmu, na chatě nebo v malém bytě, kde nechcete dělat stavební úpravy.
