Na co si dát pozor: příliš dlouhá hra unaví pozornost, příliš krátká nestačí nadchnout. Sledujte, kdo se přestává zapojovat, a včas hru ukončete nebo obměňte. Nepřidávejte nová pravidla uprostřed hry, pokud to není nutné kvůli bezpečnosti. Vyhněte se tomu, aby stejný hráč stále vyhrával – obměňte týmy nebo úkoly tak, aby se prosadili i ti pomalejší. A hlavně: připravte si dvě varianty dopředu, abyste nemuseli improvizovat, když se sejde jiný počet dětí, než jste čekali.

Materiál a zpracování rozhodují o tom, jak dlouho hra vydrží. Děti ji budou nosit, ohýbat a občas i žvýkat. Papírové karty bez ochranné vrstvy se rychle opotřebují, malé dílky se ztrácejí. U her pro nejmenší hledejte větší a pevnější dílky. U her pro starší zkontrolujte, zda jsou součástky dostatečně odolné a zda se dají snadno nahradit, když se ztratí. Nezapomeňte, že hra, která se rozpadne po pár večerech, nikoho nebaví.

Nefunguje křik ani vyhrožování. Pokud dítě křičí, snižte hlas. Čím jste klidnější, tím dřív se emoce uklidní. Vyhněte se větám „kdybys nezlobil, mohli jsme zůstat déle”. To je trest, který příště povede k ještě většímu odporu. Místo toho řekněte: „Vím, že tě to mrzí, ale doma na nás čeká teplá polévka.” Pojmenujte jeho pocit, ale trvejte na svém. Dítě se učí, že hranice platí i když je mu to nepříjemné.

Jak listy zpevnit, aby se nerozlepi

Šest až devět let: první scénky a co v nich nefungu

První chybou je lepení mokrých přírodnin. Druhou je příliš mnoho lepidla, které vytéká a špiní okolí. Třetí je zapomenutí na konzervaci listů. Listy zvláční a ztmavnou, pokud je před lepením neproložíte papírem a nezatížíte knihami. Čtvrtou chybou je použití čerstvých větviček, které po zaschnutí zkřiví celý výrobek. Pátou je skladování hotových věcí ve vlhké místnosti. Výrobky z přírodnin mají rády sucho a chlad.