Pátá hra je překážková dráha. Najděte spadlý kmen, dva pařezy a kus rovné země a řekněte dětem, ať vymyslí cestu, po které se dá přejít, aniž by se dotkly země. Přeskakování, přelézání, balancování. Dohlédněte na dvě věci: na kluzké kameny a na suché větve, které praskají a můžou švihnout do obličeje. Nechte je dráhu dvakrát postavit a jednou projít. Pak ji zbořte a jděte dál. Les není hřiště, které po vás zůstane.

Druhá past je plochá střecha. Řada lidí ji po letech zatékání „vyřeší” sedlovou konstrukcí. Tím ale zmizí hlavní rys funkcionalistické siluety. Správný postup je jiný: nejdřív zjistit, kde skutečně protéká, pak obnovit skladby vrstev, spády a odvodnění. Původní ploché střechy nebyly vadné, jen se u nich podcenila údržba. Stejně tak terasa nad obytnou částí: dlažba se nesmí položit nasucho na asfaltový pás. Musí být ve vrstvách, s drenáží a s dilatací u atiky.

Kdy zvolit tužší krém a kdy stačí lehká šlehač

Prostor u sprchového koutu bývá v koupelně tím nejhůř využitým místem. Většina lidí tam postaví jen lahvičku se šamponem na zem a zbytek nechá prázdný. Přitom právě tady vzniká několik centimetrů, které dokážou odklonit celou zásobárnu kosmetiky a uvolnit umyvadlo i vanu. Rozhodující je, jestli vsadíte na polici, nebo na výklenek – každé řešení má jiná pravidla a jiné chyby.

Nejčastější chyby: příliš malý prostor, ucpaný odvod vzduchu a mokrá podlaha. Další chybou je snažit se saunu vyhřát co nejrychleji. Teplotu zvyšujte postupně, jinak praskne materiál a kameny. Uvnitř nikdy nespěte a nenechávejte děti bez dozoru. Po skončení nechte prostor otevřený, dokud vše nevyschne. Vlhký stan plesniví a smrdí.

Pravidlo jednoho příchodu a jednoho odcho