Než do bytu vstoupí parta s bouracím kladivem, je potřeba rozhodnout, co s podlahou. Nové stoupačky a rozvody se v panelovém domě vedou buď v drážkách ve zdivu, nebo v podlaze, a každá varianta znamená jinou přípravu. Rozhodnutí padá ještě před první řeznou hranou, protože podle něj se plánuje, co se vybourá a co zůstane.
Pojmenovávejte věci podle toho, co dělají, ne jak vypadají. Funkce data, tmp nebo handle neřeknou nic ani za týden vám samotným. Místo getUserData() použijte nactiUzivatelePodleEmailu(). Pokud název neumíte vymyslet, pravděpodobně funkce dělá víc věcí, než by měla. To je první signál k rozdělení. Vyhněte se i zkratkám, které zná jen autor — usrAdr nikdo jiný nepřečte.
Výška skříně je druhá past. Skříň do stropu vypadá dobře, ale pokud máte nad ní trám nebo šikminu, poslední pás zůstane nepřístupný. Řešení: horní pás vyhraďte na věci, které vytahujete dvakrát ročně, a přístup k němu řešte stabilním schůdkem, který zároveň slouží jako odkládací plocha. Uvnitř skříně nešetřete na tyčích a policích. Dvě tyče nad sebou (jedna ve výšce ramen, druhá pod ní) zdvojnásobí kapacitu na trička a košile. Na zdi za dveřmi skříně přidejte háčky na pásy a šály, ušetříte celou polici.
Žádný z těchto návyků nezabere mnoho času navíc. Naopak — každý z nich odečítá minuty z ladění. Začněte jedním, klidně tím nejmenším, a držte ho dva týdny. Jakmile si ho osvojíte, přidejte další. Čistý kód nevzniká najednou, ale z opakovaných malých rozhodnutí.
Další častá chyba je rebase příliš velkého množství commitů najednou. Když máte dvacet commitů s názvy jako „oprava” a „wip”, rebase z toho neudělá nic přehledného. Před rebase si větev pročistěte interaktivně: git rebase -i HEAD~20 a spojte nesouvisející změny do jednoho smysluplného commitu. Menší počet commitů znamená méně konfliktů a rychlejší review. Pozor ale na to, že squashovat byste měli jen commity, které ještě nikdo nepoužil.
Hotový šampon skladujte v chladu a suchu, mimo přímé slunce. Pokud ho používáte v koupelně, držte ho na místě, kde nestojí voda. Při mytí ho netlačte přímo na vlasy, ale nejprve ho rozpusťte v dlaních. Po umytí vlasy důkladně opláchněte, zbytky vosku by je zatížily. Pokud šampon po týdnu změkl nebo zapáchá, příště uberte odvar nebo přidejte více vosku.
Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) způsobuje většinu smrtelných otrav houbami ve střední Evropě. Přesto ji lidé opakovaně zaměňují za jedlé druhy. Důvod je prostý: začátečník se soustředí na barvu klobouku a tvar, ale přehlédne znaky, které jsou spolehlivější. Právě na nich záleží, jestli houbu dáte do koše, nebo na talíř.
Ošetřujte vstupy na hranici. Data z formuláře, z API nebo z úložiště nikdy nevěřte. Ověřte typ a tvar hned, když data vstoupí do funkce, a dál už pracujte s jistotou. Když kontrola chybí, chyba se projeví až o tři volání dál, kde už není zřejmé, odkud přišla. Ladění se tím prodlouží klidně desetkrát. Prázdné pole, null a undefined jsou nejčastější zdroje pádů — testujte je cíleně.
Postel a noční stolky jako hlavní úložiště Zásuvky pod postelí jsou nejdostupnější úložiště v místnosti, ale většina lidí je zahrabe. Vyberte rám s výsuvnými zásuvkami na kolečkách, ne s pevným dnem. Důležité je, aby zásuvky šly vytáhnout i po položení matrace, a aby jejich dno nebylo níž než pár centimetrů nad zemí — jinak se práší a blbě se vytahují. Do zásuvek patří sezónní oblečení, ložní prádlo a ručníky v plátěných vacích, ne volně. Noční stolek volte s jednou širokou zásuvkou místo dvou úzkých; do té široké se vejde kniha, nabíječka i léky. Zavěšené noční stolky na zeď uvolní podlahu a usnadní úklid, ale musíte je ukotvit do nosné konstrukce, ne do sádrokartonu.
Malé funkce a rané návraty místo vnořených podmínek Funkce delší než obrazovka se ladí špatně, protože v hlavě musíte držet příliš mnoho stavů. Držte se pravidla, že funkce má dělat jednu věc. Vnořené if bloky nahraďte ranými návraty: místo obalování celého těla podmínkou zkontrolujte vstup hned na začátku a při neplatnosti se vraťte. Kód se zploští, čte se shora dolů a chyba se hledá mnohem rychleji. Typická chyba je zapomenutý return v hloubce pěti úrovní — přesně tomu se takto vyhnete.
Typická chyba je nákup úložných boxů dřív, než víte, co do nich půjde. Box koupený naslepo zabere víc místa než obsah, který má pojmout. Nejprve roztřiďte věci podle sezóny a frekvence používání, teprve pak kupte obaly. Druhá chyba je příliš mnoho malých zásuvek a přihrádek — vypadají organizovaně, ale každá ukrajuje objem. Méně přihrádek a více otevřených polic s košíky bývá praktičtější a levnější. A třetí: nechte v úložišti alespoň deset procent volného místa. Když je plné na doraz, přestane fungovat jako systém a začnete věci vršit na povrch.
