Praní je druhá věc, kterou lidé podceňují. Pléd přes opěradlo zachytává pot, mastnotu a prach, takže ho nestačí vyprat jednou za rok. U syntetických směsí stačí třicet stupňů a šetrný program, u vlny je nutné prát ručně nebo na vlněný režim, jinak ztvrdne. Sušit v sušičce se nedoporučuje téměř nikdy – vlákna se lámou a pléd ztratí objem. Po vyprání ho nechte volně uschnout naplocho, ne přehozený přes šňůru, kde se vytahuje do délky.

Typická chyba je spoléhat na to, že stačí zatáhnout závěs jen v poledne. UV záření působí i pod mrakem a v zimě, kdy je slunce nízko a svítí do oken pod jiným úhlem. Další častá chyba je prát vybledlou látku v domnění, že se barva vrátí. Praním se odstraní prach a mastnota, ale rozpadlé barvivo zpět nevznikne. Naopak agresivní prací prostředek a vysoká teplota úbytek barvy urychlí.

U tkanin záleží víc na hmotnosti a způsobu údržby než na vzhledu. Tenké akrylové plédy kloužou a rychle se elektrizují, takže během dne spadnou. Bavlněné nebo směsové tkaniny s gramáží kolem 250 až 400 g/m² drží tvar a lépe absorbují pot. Vlněné plédy jsou příjemné, ale vyžadují šetrné praní a nesnášejí sušičku. Proti sklouznutí pomůže obyčejná guma přišitá v rozích nebo suchý zip připevněný k zadní straně opěradla — pokud nechcete do nábytku vrtat, použijte háček na suchý zip, který se zachytí za spodní hranu.

Druhé rizikové místo je tam, kde se sedák setkává s opěradlem. V tomto rohu se kůže napíná, když se opíráte, a zase povoluje, když se předkloníte. Často se tam drží vlhkost z potu, což kožence nesvědčí – materiál křehotne a ztrácí pružnost. Prasklina tu začíná jako tenká bílá linka, kterou je snadné přehlédnout. Třetí místo je uprostřed sedáku, pokud na židli sedíte pořád stejně. Vzniká tam mírný důlek, ve kterém se koženka ohne a postupně popraská.

Nejprve zkuste vzpěru ohřát. Nepoužívejte horkovzdušnou pistoli ani přímý plamen. Stačí ji vzít do ruky, přiložit na chvíli na teplý radiátor nebo do interiéru vozidla. Během několika minut by olej měl změknout a chod se zlepší. Tento postup opakujte vždy před jízdou v mrazu, dokud vzpěra slouží. Pokud ani po zahřátí není chod plynulý, je opotřebená.

Před koupí náhrady si zapište tři údaje z původního štítku: sílu v newtonech, zdvih v milimetrech a celkovou délku ve vysunuté poloze. Tyto hodnoty se nedají nahradit odhadem „podle oka”. Pokud štítek chybí, změřte vzdálenost mezi uchycením na tělese a na víku ve chvíli, kdy je víko otevřené, a zvlášť když je zavřené. Rozdíl udává zdvih. Hmotnost víka se dá zjistit na kuchyňské váze po jeho sundání — u skříňky je to práce na pár minut a ušetří opakované vracení dílů.