Mnohem větší výzvou je, když do stejného prostoru potřebujete nacpat i spaní pro hosty. Tady přichází ke slovu sofistikovanější nábytek. Klasická rozkládací pohovka s tenkou matrací už dávno nestačí. Pamatuju si, jak jsem u rodičů spával na gauči, kde mi každá pružina vrážela do žeber. Dneska už výrobci nabízejí modely, které mají v těle schovaný skutečný spací systém. Jeden z mých favoritů je sofa bed s pěnovou matrací o tloušťce 16 cm na lamelovém roštu. Když ho složíte, vypadá jako běžná pohovka. Když ho roztáhnete, máte postel, na které vydržíte celý víkend bez bolavých

Klíčovým detailem, který celou sestavu posune z nouzového řešení k designovému kousku, je materiál a povrch. Když už máte v místnosti domácí knihovnu plnou barevných hřbetů, vyplatí se pohovka v klidném tónu. Já osobně miluji sametové čalounění, protože působí teple a zároveň luxusně. Konkrétně velvet upholstery v odstínu tmavě modré nebo šedé vytvoří kontrast s dřevěnými či bílými policemi. A hlavně se na něm tolik nepráší a snadno se čistí. Jen pozor na výběr mechanismu. Pokud plánujete sedačku každý den proměňovat v postel, musí být ovládání intuitivní a tic

Malý byt má jednu velkou výhodu: nutí vás přemýšlet o každém centimetru. Když nemáte místo na samostatnou skříň, musíte sáhnout po bed with storage. Já jsem dlouho hledala postel s úložným prostorem pod matrací. Narazila jsem na ni až v inzerátu na facebookovém tržišti. Byla to starší dřevěná postel s výklopným mechanismem. Za pět set korun. Vypadala jako z půdy, ale stačilo lehké přebroušení a nový nátěr v barvě antracitu. Pod matrací teď skladuju letní oblečení, deky a knihy, na které bych jinde nenašla místo. Když si spočítáte, že jedna obyčejná komoda stojí tři tisíce a pět set za postel s úložným prostorem je doslova za hubičku, pochopíte, proč se vyplatí lovit v bazarech. Tohle je jedna z nejlepších rad, kterou jsem kdy dostala: místo abyste kupovali nový nábytek, přemýšlejte, jaký starý kousek můžete přetvo

Můj pes Baryk má vlastní názor na každý kus nábytku. Když jsem kupovala nový gauč, seděl vedle mě v showroomu a očichával látky jako zkušený dekoratér. Netušila jsem, že pet friendly interiors nejsou jen o odolnosti, ale o tom, jak soužití s chlupáčem změní celý váš interiér. První lekce přišla hned druhý den – Baryk si vybral právě tu jednu jedinou sametovou podušku, kterou jsem chtěla ušetřit. V té chvíli jsem pochopila, že pokud chci mít hezký byt i spokojeného psa, musím myslet prakticky. Žádné bílé koberce, žádné tenké látky, žádné skleněné konferenční stolky. Místo toho jsem začala hledat materiály, které snesou psí drápky, sliny i občasné bahno z procházky. A hlavně – musely se dát rychle vyčis

Baryk miluje vysoké posezení. Pořád se snaží vyšplhat na opěradlo a dívat se z okna. Zkoušela jsem ho to odnaučit, ale marně. Nakonec jsem mu pořídila pelíšek na parapet – stačila pevná deska a pratelný potah. Ušetřilo mi to nervy i čalounění. A právě čalounění je u pet friendly interiors klíčové. Všude v bytě mám nyní velvet upholstery – sametový potah na křeslech i na pohovce. Zní to luxusně, ale ve skutečnosti je to praktické. Sametové vlákno je krátké, psí chlupy se do něj nezakousnou a snadno je setřete vlhkou rukavicí. Navíc je příjemný na dotek a Baryk na něm rád leží. Když se náhodou počůrá (stalo se jednou po bouřce), stačí místo vyčistit mýdlovou vodou – nezůstane skvrna ani zápach. Samet je prostě miláček každého chovatele, který nechce mít byt jako psí bo

Důležité je také čalounění. Velvet upholstery, tedy sametový potah, vypadá luxusně a na dotek je hebký, ale má jednu past. Pokud doma chováte kočku, bude se o něj třít a za měsíc budete mít na sedáku žmolky jako z fleecové deky. Lepší je mikrovlákno nebo len, které se snadněji čistí a netahají chlupy. Zákaznice si jednou objednala nádherný tmavě zelený samet, a po týdnu mi psala, že na něm vidí každý otisk prstu. Když navíc obývákem prochází děti s čokoládou v ruce, rozhodně sáhněte po pratelných potazích. Existují modely, kde se povlak dá sundat a hodit do pračky na 30 stupňů. Věřte, že tahle maličkost vám zachrání nervy i peněže

Na závěr (ale ne jako shrnutí) – pet friendly interiors neznamená, že se musíte vzdát stylu. Naopak. Může to být zábavná výzva. Zkuste si vybrat barvy, které ladí se srstí vašeho psa – já mám béžového retrívra, takže volím tlumené tóny písku a šedé. Chlupy nejsou vidět a byt působí harmonicky. A pokud máte psa, který škrábe na dveře, zabalte kliku do ochranné pásky. Nic není dokonalé, ale s trochou kreativity a praktickým výběrem nábytku můžete mít byt, kde si všichni užijí klid. Žádný stres, žádné věčné vytírání, jen spokojený pes a hosté, kteří se cítí vítaní. A to je koneckonců to hlav