Typická chyba je otírat nábytek hned po sestavení celý a důkladně, protože „je přece nový a špinavý”. Jenže právě v prvních dnech je povrch nejcitlivější. Lak potřebuje několik týdnů, než plně vytvrdne, a dýha potřebuje čas, aby se přizpůsobila vlhkosti v místnosti. Pokud ho budete drhnout, zanesete prachové částice do povrchu a vytvoříte mikroskopické škrábance. Další častá chyba: stříkat čisticí prostředek přímo na desku. Tekutina steče k hranám, zatáhne se pod laminát nebo do spáry a začne tam pracovat. Vždy nanášejte prostředek na hadr, nikdy na nábytek.

Pozor také na přetápění. Každý stupeň nad dvacet dva stupňů Celsia snižuje relativní vlhkost citelně, i když pára v místnosti zůstává stejná. Stačí topení ztlumit a vlhkost se sama zvedne. V noci pomůže i těžší přikrývka místo vyšší teploty. Pokud máte v domě rekuperaci, zkontrolujte, zda má vestavěný zvlhčovací modul — bez něj přivádí v zimě velmi suchý venkovní vzduch. A pokud se na oknech začne tvořit voda, vlhkosti už je příliš; uberte zvlhčování a přidejte větrání, jinak se za pár týdnů objeví černé skvrny v rozích.

Připevnění a zatížení základny řeší většinu pád

Nastav si pravidla pro přesuny. Během cvičení nepřesouvej nábytek, nechoď do kuchyně pro vodu uprostřed série, nepouštěj hudbu z reproduktoru. Sluchátka jsou tvoje jediná možnost, jak mít hudbu a nerušit. Pokud potřebuješ počítat nahlas nebo dýchat hlasitě, dej ostatním vědět dopředu, ať to není překvapení. A hlavně: domluvte si signál, kdy je okno obsazené. Stačí jedna magnetka na dveřích nebo zpráva ve skupině. Tím se vyhneš situaci, kdy vejdeš do obýváku s podložkou a někdo tam právě mluví s klientem.

Nejčastější chyba je topit naplno a zároveň zvlhčovat, aniž by se kdy větralo. Vzduch se pak točí v uzavřeném prostoru, hromadí se v něm oxid uhličitý a vlhkost stejně uniká netěsnostmi. Větrejte nárazově, třikrát denně na pět minut dokořán, místo aby okno zelo celý den. Krátké prudké vyvětrání vymění vzduch, ale nestihne vychladit zdi a nábytek. Během větrání zvlhčovač vypněte, ať zbytečně nežene vlhkost ven.

Na povrch kláves se hodí měkký hadřík z mikrovlákna, lehce navlhčený. Voda sama o sobě nestačí, ale mýdlový roztok v poměru pár kapek na sklenici vlažné vody funguje spolehlivě. Hadřík musí být vyždímaný tak, aby z něj nekapalo. Přebytečná vlhkost je nejčastější důvod, proč klávesnice po čištění přestane reagovat. Nikdy nestříkejte čisticí prostředek přímo na klávesy, vždy na hadřík.

Levnou pomocí, která nevyžaduje elektřinu, jsou mokré ručníky pověšené přes topení nebo misky s vodou na parapetu. Fungují, ale jejich účinek je malý a rychle vyprchá. Sušit prádlo uvnitř je lákavé, jenže při nedostatečném větrání zvyšuje vlhkost až příliš a podporuje plíseň v rozích. Pokud chcete obojí, sušte prádlo v jedné místnosti a tu pak krátce vyvětrejte doširoka otevřeným oknem, ne na mikroventilaci.

Než kytaru někam postavíte, zjistěte, jaké podmínky v bytě máte. Rozhoduje teplota, vlhkost a přímé slunce. Dřevo pracuje celý rok a každá změna se projeví na krku i na lubech. Ideální vlhkost se drží mezi 45 a 55 procenty, teplota kolem jednadvaceti stupňů. Pokud topíte v zimě naplno, vzduch vysychá a kytara se může kroutit. Proto se vyplatí mít doma vlhkoměr a podle něj se zařídit, ať už nástroj stojí kdekoli.

Zvlhčujte cíleně, ne celý byt naráz Nemá smysl zvlhčovat celý dům, když trávíte čas v jedné nebo dvou místnostech. Zvlhčovač umístěte do ložnice a do obývacího pokoje, dveře ostatních místností nechte zavřené. Ultrazvukové přístroje jsou tiché, ale do vody se v nich hodí sypat jen převařenou nebo filtrovanou vodu — z kohoutku se do vzduchu dostává jemný bílý prach, který se usazuje na nábytku. Odpařovací zvlhčovače jsou hygieničtější, protože vodu neaerosolizují, jen ji nechají přirozeně vypařit. Nádržku vymyjte každý druhý den teplou vodou a nechte ji vyschnout, jinak se v ní rozmnoží bakterie a plíseň, které pak rozfoukáváte po celém pokoji.

Nejčastější chyba je čištění ve spěchu a s příliš mokrým hadrem. Druhá je snaha dostat se do štěrbin tlakem, což končí uvolněnými nebo prasklými klávesami. Třetí je používání prostředků, které zanechávají film. Když si na tyhle tři věci dáte pozor, klávesnice vydrží roky bez zbytečných oprav.

Prvním krokem není kupovat drahý přístroj, ale změřit, na čem jste. Vlhkost vzduchu zjistíte běžným vlhkoměrem, který stojí pár korun a vydrží roky. Měřte ve výšce, kde skutečně dýcháte, tedy kolem postele nebo pracovního stolu, ne u podlahy. Zapište si hodnoty ráno a večer, protože rozdíl mezi nimi bývá překvapivě velký. Teprve podle naměřených čísel se rozhodujte, jak silný zvlhčovač potřebujete.