Dvojžloutkové vejce je bezpečné ke konzumaci. Bílkoviny a tuky jsou v pořádku, jen je vejce větší a může mít slabší skořápku. Při vaření počítejte s delší dobou – žloutky potřebují více tepla, aby ztuhly. Při smažení se může stát, že se žloutky rozpadnou, protože jsou blízko sebe. Pokud vejce rozbíjíte, dejte pozor na skořápku, která bývá křehčí a může se dostat do obsahu. Nikdy nepoužívejte vejce s prasklou skořápkou, pokud si nejste jisti jeho čerstvostí.
Zdravá slepice je čilá, má jasné oči, hladké peří a červený hřebínek. Apatie, zapadlé oči nebo zrychlené dýchání znamenají problém. Preventivně kontrolujte trus, hřady a hnízda. Roztoči se prozradí černými tečkami v rozích a krví na vejcích. Dřevěné části natírejte vápenným mlékem a podestýlku měňte pravidelně. Někdy stačí málo a hejno se zbaví parazitů samo, jindy je nutné kurník vyklidit a vydezinfikovat.
Výběh zajistěte proti liškám, kunám a psům. Pletivo zapusťte do země alespoň dvacet centimetrů, případně ho ohněte do pravého úhlu ven. Přes den se slepice pást mohou, ale navečer je zavírejte. Otevřený kurník v noci je pozvánka pro predátory. Pokud nemáte možnost volného výběhu, dopřejte jim alespoň krytý prostor s možností hrabání a popelení. Popelení v prachu je pro slepice nutnost – zbavují se tak parazitů. Když ho nemají, trpí roztoči a čmelíky, kteří se rychle množí ve štěrbinách kurníku.
Než přijde první mráz, udělejte kontrolu: projděte rukou po vnitřním povrchu stěn, jestli není vlhký, čichejte u podestýlky, jestli nezapáchá po zatuchlině, a ráno zkontrolujte, zda na oknech není orosené sklo. Zateplení má smysl jen tehdy, když kurník dýchá. Suchý, slabě zateplený kurník je pro ptáky lepší než dokonale utěsněný, ve kterém se drží vlhko.
Nejčastější chybou je svícení v kurníku až do pozdních večerních hodin kvůli pohodlí při kontrole nebo kvůli prodloužení snášky. Jakmile světlo svítí po západu slunce déle než přibližně dvacet minut, slepice přestanou vnímat soumrak jako signál k odpočinku. Následuje neklid, slabší snáška v dalších dnech a vyšší spotřeba krmiva, protože energie místo na tvorbu vajec jde na udržení bdělosti. Dalším typickým prohřeškem je ponechání rozsvíceného světla v předsíňce kurníku, které proniká škvírami dovnitř.
Osvědčená ochrana stojí na třech vrstvách. První je mechanická: obalte spodní část kurníku i stěny do výšky jednoho metru pozinkovaným pletivem s okem maximálně dvakrát dva centimetry. Pletivo musí být pevně přišroubované k rámu, ne jen přibitými sponkami, které kuna nadzvedne tlapou. Druhá vrstva je střešní: všechny otvory a spoje překryjte pletivem nebo plechem a hrany zajistěte lištou. Třetí vrstva je obvodová — pás hladkého plechu o šířce alespoň čtyřiceti centimetrů, upevněný ve výšce, odkud kuna nemůže přeskočit na střechu. Kombinace těchto tří prvků zastaví většinu pokusů.
Přesun kurníku provádějte nejlépe za suchého počasí a po menších krocích. Trávu pod ním nechte po přesunu odpočinout alespoň dva týdny, jinak se půda vyčerpá a objeví se holá místa. Kurník nikdy netahejte za střechu, ale za spodní ližiny. Pokud s ním budete pohybovat po svahu, zajistěte ho proti samovolnému sjetí klínem. Pravidelná kontrola spojů a pletiva zabere pár minut a ušetří vám ráno nepříjemné překvapení.
Pořídit si slepice na dvorek vypadá jednoduše, dokud člověk nestojí před otázkou, co vlastně chce. Nosnice snese vejce téměř každý den, ale spotřebuje víc krmiva a potřebuje kvalitní ustájení. Ozdobná plemena jsou nenáročná a hezká na pohled, ale snáška bývá slabá nebo sezónní. Rozhodnutí ovlivní vše ostatní – velikost kurníku, výběh i denní režim.
Snáška, krmení a sezónní útlum Slepice nenesou celý rok stejně. Na podzim a v zimě, kdy je málo světla, snáška přirozeně klesá a mnohá plemena se úplně zastaví. Umělé prodlužování dne světlem funguje, ale vyčerpává organismus a po pár sezónách se to projeví na zdraví. Pokud chcete vejce i v zimě, vyberte plemeno, které k tomu má předpoklady, a dopřejte mu kvalitní krmivo. Základem je obilná směs, doplněná zeleninou, zbytky z kuchyně bez soli a koření a volným přístupem k drceným skořápkám nebo vápenci. Čistá voda musí být k dispozici neustále, i v mrazu.
Nejčastější chyba začátečníků je krmení zbytků s olejem, mléčnými výrobky nebo plesnivým pečivem. To vede k průjmům a úhynu. Stejně špatné je nechat slepice spát v průvanu nebo na mokré podestýlce. Vlhkost v kurníku je větší nepřítel než mráz. Větrání musí být zajištěné, ale bez přímého tahu na hřady. Slepice sedí na hřadech, ne na podlaze, a potřebují dost širokou tyč, aby si mohly přikrýt nohy peřím.
