Skvrna od čaje na rovnatku vzniká dvěma způsoby. Buď ji způsobí samotný nálev, který při narovnávání vlasů steče po prameni a uschne, nebo ji vytvoří ochranný sprej a tepelná úprava, které čajovou barvu „zapečou” do povrchu. Podle toho se liší i postup. Zatímco na rovnatku z plastu nebo keramiky se skvrna drží hlavně na povrchu, na kovových deskách se může dostat do mikropoškrábání a tam zaschnout natvrdo.
První návštěva ortodontisty nepatří až k období, kdy dítěti vyrostou všechny stálé zuby. Pokud si rodič všimne, že dítě dýchá ústy, má problémy s kousáním nebo mluví nezřetelně, je vhodné objednat prohlídku už kolem pátého až šestého roku. V tomto věku lze totiž zachytit vady čelisti v rané fázi a léčba bývá kratší a šetrnější. Naopak odkládání do dvanácti let často znamená složitější postup a delší nošení aparátu.
Mezi nejčastější chyby patří domněnka, že „dietní” nápoje jsou v pořádku. Cukr sice neobsahují, ale kyselina fosforečná a citronová ve nich zůstává, takže sklovinu naleptávají stejně. Další chybou je kloktání sladkých nápojů před spaním bez vyčištění zubů a nošení snímatelných rovnátek při pití kávy nebo vína. Někteří lidé také podceňují pravidelnou kontrolu u zubaře – drobné skvrny a odvápnění se lépe řeší včas než po sundání rovnátek.
Typická chyba je nasazovat chránič jen na zápasy a vynechávat tréninky. Právě na tréninku se ale dějí nejčastější kolize a pády. Další chybou je půjčovat si chránič mezi sourozenci nebo spoluhráči. Chránič je osobní pomůcka, která se přizpůsobuje tvaru zubů, a půjčený kus obvykle nesedí a přenáší bakterie. Rodiče také často řeší chránič až po prvním úrazu. Lepší je vyřešit ho ještě před začátkem sezóny, kdy se dá v klidu upravit a dítě si na něj zvykne.
Dítě s pevnými rovnátky, které hraje hokej, basketbal nebo i jen běhá po hřišti, má v ústech kovovou konstrukci, jež zvyšuje riziko poranění měkkých tkání i poškození samotného aparátu. Náraz do tváře nebo páka při sportu může utrhnout bracket, přetočit drát a rozříznout ret nebo dáseň. Chránič zubů je proto u dětí s rovnátky stejně důležitý jako helma. Bez něj se běžně stává, že se rána do úst řeší akutně na pohotovosti a léčba rovnátek se prodlouží o měsíce.
Kartáček měň každé dva až tři měsíce, u rovnátek i dříve, jakmile štětinky začnou ztrácet tvar. Opotřebený kartáček už plak neodstraní, jen ho přemisťuje. Po každém čištění ho důkladně propláchni a nech uschnout na vzduchu, aby se v hlavici nemnožily bakterie. Rovněž používej zubní pastu s fluoridem, ale množství drž na velikosti hrášku — příliš mnoho pasty vytváří pěnu, která nutí k předčasnému vypláchnutí a snižuje účinek čištění.
Rovnátka vytvářejí kolem zubů spoustu záhybů, kam se běžný kartáček nedostane. Právě tam se usazuje plak, který způsobuje demineralizaci skloviny a vznik bílých skvrn. Aby čištění bylo skutečně důkladné, je potřeba změnit techniku, ne jen tlak na kartáček. Následujících pět kroků pomůže odstranit plak i z míst, která obvykle zůstávají opomenutá.
Nakonec zkontroluj výsledek. Jazykem přejeď po hladkosti zubů a kolem zámečků, případně použij tabletku na odhalení plaku. Pokud najdeš místo, kde zůstává povlak, věnuj mu při příštím čištění zvláštní pozornost a použij jednosvazkový kartáček. Ten se dostane přesně k okrajům gumy a pod drátek. Pořiď si také mezizubní kartáčky různých velikostí, protože prostory mezi zuby se liší. Čištění rovnátek není o síle, ale o trpělivosti a správném úhlu. Kdo zvládne těchto pět kroků pravidelně, výrazně sníží riziko bílých skvrn i zánětu dásní.
Začni tím, že si ústa nejprve vypláchneš vodou a zubní nití nebo speciálním kartáčkem pro mezizubní prostory odstraníš zbytky jídla z okolí drátků a zámečků. Teprve potom vezmi kartáček. Pokud začneš rovnou kartáčkovat, jen rozmělníš zbytky a rozetřeš je po povrchu. Na nit si vyhraď dvě až tři minuty, u pevných rovnátek použij nit s navlékacím koncem nebo superfloss, který projde pod drátkem.
Jak kartáček správně nasměrovat Kartáček drž pod úhlem 45 stupňů ke gumě a krouživými pohyby čisti každý zub zvlášť. U zámečků nestačí přejet po povrchu — je potřeba kartáček naklonit tak, aby se štětinky dostaly nad i pod zámeček. Pomáhá malá hlava kartáčku, ideálně s rovnými štětinkami a krátkým krčkem. Elektrický kartáček s kulatou hlavou má výhodu v tom, že se lépe dostane do záhybů, ale i s ním je nutné postupovat pomalu, zub po zubu. Vyhni se rychlému přejíždění celé řady — to je nejčastější chyba.
