Lampa na nočním stolku by neměla svítit do očí ani na protější zeď. Ideální je světlo směřující na stránku ze strany, odkud přichází ruka, kterou držíte knihu. Pravákovi tedy zleva, levákovi zprava. Světelný kužel by měl končit na knize, ne na obličeji partnera. Bílé studené světlo večer ruší usínání, proto volte teplý tón. Stmívatelná lampa je praktičtější než pevně nastavená, protože během večera potřebujete jinou intenzitu než při poslední stránce.

Poslední hrou je Na sochy v pohybu. Děti běhají volně v prostoru, na tlesknutí se zastaví a ztuhnou v jakékoli poloze. Vedoucí chodí mezi nimi a snaží se je rozesmát nebo vyvést z rovnováhy, ale nesmí se jich dotýkat. Kdo se pohne, vypadává a jde na kraj dělat rozhodčího pro ostatní. Po třech kolech vyměňte vedoucího. Tato hra učí děti ovládat tělo a zároveň je rychlá na vysvětlení. Nezapomeňte dopředu říct, že se nesmí sahat na obličej ani na vlasy — jinak se objeví šťouchání a hádky.

Začněte hrou Na pavouka a mouchy. Vymezte na zemi prostor lanem nebo švihadly, ideálně tři až čtyři metry čtvereční. Dvě děti jsou pavouci, kteří se mohou pohybovat jen po čtyřech a nesmí se postavit. Ostatní jsou mouchy a mohou běhat, ale nesmí opustit vymezené území. Pavouk chytí mouchu tak, že se jí dotkne rukou, ne že ji srazí. Chycená moucha si sedne na kraj a počítá do deseti, pak se vrací. Hrajte dvě až tři kola po dvou minutách. Typická chyba je příliš velké hřiště — pavouci se unaví a mouchy se nudí. Menší prostor znamená víc akce a méně čekání.

Druhá častá chyba je míchání octa s prostředky obsahujícími chlor, tedy s bělidlem. Vzniká chlor, který dráždí dýchací cesty a při vyšší koncentraci je nebezpečný. Nikdy tyto látky nekombinujte v jedné nádobě ani na stejném povrchu bez důkladného opláchnutí. Stejně tak nepoužívejte ocet na přírodní kámen, mramor nebo travertin – kyselina je naleptá a povrch ztratí lesk. U elektroniky a obrazovek se octu vyhněte úplně, stačí mikrotenová utěrka a voda.

Dveře a stěny jsou další vrstva. Na zadní stranu dveří patří věšák na žehlicí prkno, na stěnu v kuchyni lišta s háčky na náčiní. Když už vrtáte, držte se nosných konstrukcí nebo použijte chemickou kotvu do sádrokartonu. Běžný hmoždinkový šroub v omítce drží jen do prvního zatížení. A nezapomeňte, že každý háček navíc znamená víc věcí na očích – vizuální nepořádek působí stejně tíživě jako ten fyzický.

Začněte tím, že si změřte, kolik předmětů opravdu potřebujete mít po ruce. Vytáhněte všechno z jedné zóny – třeba z předsíně – a rozdělte to na tři hromádky: denně používané, občasné a nikdy. Třetí hromádka okamžitě opouští byt. První dvě dostanou místo podle frekvence. Tohle cvičení opakujte po zónách, ne najednou, jinak vás to zahltí a skončíte bez výsledku.

Stěny a dveře jako skryté úložišt

Světlo rozhoduje víc než úložný prost

Čtvrtá aktivita je Na přetahovanou ve dvojicích bez lana. Dvojice si stoupne čelem k sobě, chytí se za předloktí a snaží se jeden druhého vytlačit z vyznačeného čtverce. Nesmí se chytat za oblečení ani za krk. Kdo se dotkne země mimo čtverec nebo se pustí, prohrál. Hrajte na dvě vítězná kola, pak partneři vymění soupeře. U této hry je nejčastější chybou příliš tvrdý povrch — beton nebo dlažba zvyšují riziko odřenin. Tráva, tartan nebo tělocvična jsou bezpečnější. Také hlídejte, aby se neúčastnily děti s čerstvým zraněním ruky.

Když potřebujete hru, u které nikdo neprohrává Hra Na zrcadla je ideální pro smíšené skupiny, kde jsou rychlejší i pomalejší děti. Dvojice stojí naproti sobě, jeden vede pohyb a druhý ho zpomaleně napodobuje. Po minutě se vymění. Vodič nesmí mluvit, pouze ukazuje. Zrcadlo se nesmí dotknout vodiče, aby nedošlo ke strkání. Poté dvojice vytvoří čtveřice a vedou dva najednou — jeden dělá horní polovinu těla, druhý dolní. Na konci nechte děti ukázat nejlepší zrcadlovou scénu před celou družinou. Pozor na to, aby se vedoucí nezačal předvádět a neztrapňoval pomalejšího partnera. Cílem je sladění, ne soutěž.

Děti ve školní družině přicházejí po vyučování unavené z lavic, ale ne z pohybu. Potřebují vybít energii, jenže klasický honičkový režim končívá rozbitými koleny a hádkami o pravidla. Netradiční pohybové hry fungují nejlépe tehdy, když mají jasný začátek, konec a jednoduchou roli pro každého. Vyzkoušejte pět her, které zvládnete bez drahého vybavení a které zabaví i děti, co se jinak pohybu vyhýbají.

Třetí hrou je Na slepé kuře s ozvučeným míčem. Děti vytvoří kruh, jedno má zavázané oči a uprostřed kutálí míč, do kterého jsme vložili chrastítko nebo malý zvonek. Ostatní stojí v kruhu a nesmí mluvit, pouze tleskají, aby slepé kuře vědělo, kde je bezpečný okraj. Kuře se snaží chytit míč dřív, než se dokutálí z kruhu. Pokud míč vyjede, dítě si sundá šátek a předá roli dalšímu. U této hry hrozí, že se děti začnou smát a zapomenou na ticho — pak je lepší hrát v menších skupinách po pěti, kde je snazší udržet klid. Nikdy nenechávejte zavázané oči déle než dvě minuty, aby se dítě necítilo nejistě.