Strava v tomto období potřebuje teplo, kysané mléčné výrobky a dostatek zinku. Zařaď kysané zelí, kefír, čočku, dýňová semínka a vaječné žloutky. Zinek se hůře vstřebává z rostlinných zdrojů, proto kombinuj semínka s kysanými mléčnými výrobky nebo s masem. Typická chyba je spoléhat na citrusy jako jediný zdroj vitaminu C. Paprika, černý rybíz, brokolice nebo šípkový čaj obsahují vitaminu C více a nezatěžují žaludek citrusovými kyselinami. Vitamin D doplňuj od října do března, protože slunce je slabé a kůže ho přes oděv nevytvoří dostatek. Běžná denní dávka pro dospělého se pohybuje kolem 1000 až 2000 IU, ale při zdravotních potížích se poraď s lékařem.
Pro ptáky, kteří sbírají semena, hmyz nebo bobule, je široké zorné pole výhodou. Zrno na zemi vidí oběma očima jen částečně, ale nebezpečí přicházející zezadu nebo z boku zachytí včas. Typickým projevem je neustálé přerušování potravy: pták kluje, zvedne hlavu, otočí ji do strany, znovu kluje. Není to nervozita, ale kompenzace slabého binokulárního vidění. Pokud chcete ptáky pozorovat u krmítka, vyhněte se přímému pohledu z otevřeného prostoru. Pohybujte se pomalu a raději ze strany, kde vás pták sice uvidí, ale nebude vás mít v úzkém překryvném poli. Vyhnete se tak typické chybě, kdy se snažíte přiblížit čelně – právě tehdy pták nejdřív zaregistruje obrys a uletí.
Skleníkový efekt vzniká tím, že některé plyny v atmosféře propouštějí sluneční záření k zemskému povrchu, ale zadržují část tepla, které se od povrchu vyzařuje zpět do prostoru. Není to žádná záhada ani výmysl. Je to fyzikální vlastnost molekul, které mají víc než dva atomy: oxid uhličitý, metan, oxid dusný a vodní pára. Když na ně dopadne infračervené záření, rozkmitají se a část energie pošlou zpátky k zemi. Bez tohoto jevu by průměrná teplota planety byla hluboko pod bodem mrazu a voda by tady v tekutém stavu dlouho nevydržela.
Co dělat po zastavení a čemu se vyhno
Sopka není jen ohnivá show na videu. Rozhoduje o tom, co se dostane do vzduchu, jak rychle to přiletí a kam se dá utéct. Při výbuchu vznikají tři hlavní hrozby: padající materiál, pyroklastické proudy a bahnotoky (lahary). Každá zabíjí jinak a každá vyžaduje jinou reakci.
Popel, plyny a voda: hrozby, které přicházejí i daleko od kráteru Sopečný popel není měkký sníh. Je to drsný písek a sklo, které zadře motory, ucpe filtry a zhroutí střechy. Pár centimetrů stačí, aby se protrhla slabá konstrukce. Ochrana: zavřete okna a dveře, vypněte klimatizaci a větrání, zalepte škvíry hadrem. Venku noste respirátor nebo alespoň vlhkou látku přes ústa a nos, brýle bez větracích otvorů a dlouhé rukávy. Po návratu se převlékněte a osprchujte, popel dráždí plíce i kůži.
Zrak a sluch ale pracují jinak. Mozek je neustále zaplavují tisíce podnětů a většinu z nich rovnou vyhodí. Když si prohlížíte fotografii z dovolené, vidíte scénu, ale necítíte ji. Vůně takovou soutěž nevede. Je jich málo, přicházejí nárazově a mozek je nefiltruje tak přísně. To je důvod, proč si za dvacet let vybavíte vůni babiččiny kuchyně, ale ne tvář člověka, který stál vedle vás ve frontě.
Plyny jako oxid siřičitý a fluorovodík se drží u země a v kotlinách. Způsobují dýchací potíže a poleptání. Pokud ucítíte zápach po zkažených vejcích nebo vás pálí oči, jděte do vyšších pater, ne do sklepa. Plyny jsou těžší než vzduch a v nížinách se hromadí. Autem se neproplétejte kolem sopky, pokud nemáte jasnou evakuační trasu — popel zničí motor a ucpe brzdy.
U sopek s ledovci nebo sněhem vznikají lahary — bahnotoky, které tečou údolími jako beton. Nejsou to jen povodně, valí kameny a stromy. Nikdy nespěte v údolí pod sopkou, i když je suché. Sledujte varovné sirény a mapy evakuačních zón. Typická chyba: lidé se vracejí domů pro doklady nebo psa, když už teče bahno. Zvíře i doklady mají cenu jen tehdy, když jste naživu.
Pyroklastický proud je směs popela, plynu a hornin o teplotě několika set stupňů, která se řítí svahem rychlostí přes sto kilometrů v hodině. Nedá se předběhnout ani přežít v otevřeném terénu. Při erupci sopky Mount Pelée v roce 1902 zabil město Saint-Pierre za pár minut. Pokud úřady vyhlásí evakuaci, nečekej na poslední chvíli a nezkoumej, jestli to „není přehnané”. Pyroklastický proud se valí i po svazích, kde nic nehoří — prostě se objeví a je pozdě.
Před cestou do sopečné oblasti si zjistěte, kde jsou evakuační centra, a mějte batoh: vodu, léky, respirátor, svítilnu, nabitou powerbanku a kopie dokladů. Mobilní signál může vypadnout, proto se domluvte s blízkými na místě setkání. Když začne erupce, nefoťte ji z okraje kráteru. Rozhoduje vzdálenost a směr větru, ne odvaha.
