Jako topné těleso se osvědčují kamna na dřevo, elektrický přímotop s termostatem nebo plynový hořák. Před instalací zkontrolujte, zda těleso snese vlhké prostředí a zda jeho výkon odpovídá objemu místnosti. Typicky se uvádí přibližně jeden kilowatt na metr krychlový, u dobře izolovaných prostor může stačit méně. Kamna umístěte tak, aby sálala do prostoru, ne do stěny. Nad nimi nechte volný prostor kvůli proudění vzduchu. Kolem tělesa nikdy nesušte ručníky ani dřevo, hrozí vzplanutí.
Plánuj i to, kdy sestup skončí. Načasuj ho tak, aby poslední hodina nebyla za tmy a abys měl rezervu na zpomalení. Pokud jdeš ve skupině, určete si předem, kdo půjde první a kdo poslední. První udává tempo, poslední hlídá, že se nikdo neztratí. Nikdy nenechávej sestup na poslední chvíli, kdy už jsi unavený a kdy se dělají chyby. Rychlost sestupu se nedá plánovat podle času výstupu, protože dolů to obvykle trvá déle, než si člověk myslí.
Třetí zásada se týká materiálu a povrchu. Deska z laminované dřevotřísky je levná a snadno se čistí, ale u sklápěcích stolů trpí namáháním v místě pantů – okraje se časem vydrolí. Masiv je těžší, takže s ním hůř manipulujete, zato vydrží. Kovová konstrukce by měla být alespoň práškově lakovaná, jinak začne rezavět ve vlhkém prostředí, což je častý problém v malých bytech s koupelnou bez okna. Hrany desky musí být zaoblené nebo obložené, ostrá hrana ve výšce pasu je nepříjemná při každém průchodu kolem.
Nejdřív si změřte dvě věci: šířku stěny, ke které stůl připevníte, a volnou podlahovou plochu, kterou jste ochotni obětovat, když je stůl rozložený. Rozdíl mezi těmito čísly určuje, jak hluboká deska má smysl. U sklápěcích stolů se pohybujete obvykle mezi 50 a 70 cm hloubky ve složeném stavu, ale pozor – výrobci udávají hloubku desky, ne prostor, který skutečně potřebujete k pohodlnému sezení. Připočtěte k tomu ještě asi 40 cm na židli a na to, abyste se za stůl vešli. Pokud vám po odečtení vyjde méně než 60 cm volné šířky na pracovní místo, budete u stolu sedět bokem a brzy ho přestanete používat.
Nejprve změřte půdorys i výšku v několika bodech, protože strop pod schody je šikmý. Křivka kopíruje schodnici, takže výška klesá směrem dozadu. Podle naměřených hodnot zvolte, kam umístíte sedadlo – vždy do místa s největší výškou. Zbytek prostoru za ním může sloužit jako úložný prostor, ale přístup k němu musí zůstat otevřený. Typická chyba je nacpat sedačku až dozadu, kde se člověk při vstávání praští do hlavy.
Nejčastější chyba je ochutnávání při vaření. Lidé kousnou do tvrdé suroviny, aby zjistili, zda je hotová, a zapomenou na rovnátka. Další chyba je kousání nehtů, tužek nebo otvírání obalů zuby. Tyto návyky ničí bracketty i dráty. Pokud máte snímatelná rovnátka, sundávejte je při každém jídle a čištění. Nosit je při jídle znamená je zničit a léčbu prodloužit.
A poslední tip, který ušetří nejvíc problémů: než stůl koupíte, promyslete, co s ním uděláte ve chvíli, kdy je složený. Nemá smysl mít sklápěcí stůl, který po sklopení vyčnívá 30 cm do místnosti, do které se sotva vejdete. Změřte si složenou hloubku, připočtěte prostor na radiátor, zásuvku nebo parapet a teprve pak hledejte model, který se do toho vejde. Když to uděláte v tomto pořadí, vyhnete se vracení zboží i pocitu, že jste si koupili nábytek, který vám doma překáží víc než pevný stůl.
Čtvrtá věc: výška. Standardních 75 cm platí pro jídelní stoly, ale pokud u sklápěcího stolu budete hlavně pracovat na notebooku, potřebujete výšku, při které se lokty opírají o desku a ramena jsou uvolněná. U nástěnných modelů je výška daná montáží, takže si ji musíte spočítat předem – změřte si, v jaké výšce máte při sezení lokty, a podle toho umístěte úchyt. Chyba o pět centimetrů znamená, že vás po hodině začnou bolet záda a stůl skončí jako odkládací plocha.
Mechanismus rozhoduje víc než vzhled U sklápěcích stolů existují v podstatě tři typy uchycení: sklopné panty přímo na stěně, konzolový systém s výklopnou deskou a samostatný stůl s nohami, které se sklopí pod desku. Každý má jiné nároky. Nástěnný sklopný stůl potřebuje pevnou zeď, do které udržíte kotvy – sádrokarton nebo tenká příčka ho neunese ve chvíli, kdy se o něj opřete. Konzolový systém je pohodlnější na manipulaci, ale zabírá při složení víc místa u zdi. Samostatný sklopný stůl se hodí tam, kde nemůžete vrtat, ovšem při sklopení často zůstává stát kus nábytku, se kterým musíte počítat. Vždy si ověřte, zda je součástí balení montážní materiál a jaký typ hmoždinek výrobce doporučuje.
