Šestá chyba je broušení příliš brzy a příliš hrubým zrnem. Čerstvý tmel se brousí měkkým zrnem, jinak se vytrhne a vzniknou důlky, které je nutné znovu vytmelit. Broušení se dělá až po úplném vytvrdnutí, ideálně se odsáváním prachu. Sedmá chyba je nedostatečné přetažení finální vrstvy. Poslední vrstva má být co nejtenčí a přesahovat spáru do stran. Když zůstane jen v místě spoje, po natření se objeví stín.

Nejprve zkontrolujte krov a střešní plášť. Vadná krytina, chybějící pojistná hydroizolace nebo ucpané odvětrání způsobí, že se vlhkost dostane až do izolace. Mezi krokvemi musí zůstat větraná mezera asi 4 až 6 cm. Pokud ji nelze dodržet, použijte difuzně otevřenou izolaci a parozábranu řešte až pod ní. Bez této mezery se vata v zimě orosí a postupně ztratí izolační schopnost.

Klíčové je vyztužení spoje. Přes přechod mezi ostěním a zaobleným rohem přelepte sklotextilní pásku nebo perforovanou výztužnou mřížku. Páska musí být o něco širší než samotný spoj a musí být zcela zalepená do další vrstvy lepidla. Mnoho lidí pásku jen přitlačí na povrch a poté ji překryjí tenkou vrstvou. To je chyba. Výztuž musí být uprostřed vrstvy, ne na jejím okraji, jinak se okraje pásky stanou místem, kde to praskne jako první.

Nezapomeňte na izolaci. Pokud jde o příčku mezi místnostmi, stačí akustická vlna. U stěny na obvodové zdi přidejte tepelnou izolaci a parozábranu. Právě tady vzniká nejčastější chyba: lidé koupí desky a profily, ale na izolaci a těsnění zapomenou, přestože tvoří podstatnou část rozpočtu.

Díra v sádrokartonu vznikne rychle – stačí neopatrný pohyb s nábytkem, příliš dlouhý vrut nebo dětská hra. Oprava není složitá, ale záleží na velikosti poškození. Malé dírky do průměru asi dvou centimetrů zvládne tmel bez výztuhy. Větší otvory už potřebují záplatu, která drží pohromadě. Rozhodující je také to, zda je sádrokarton na stěně, nebo v podhledu, kde hrozí spadnutí záplaty.

Jak správně vytvořit pružný sp