Minerální vata v sádrokartonové příčce není jen tak do počtu. Rozhoduje o tom, jak bude místnost tichá, jak rychle se bude ohřívat a jestli se v konstrukci neusadí vlhkost. Špatně zvolená tloušťka nebo zbytečně zmáčknutá deska udělají víc škody než užitku. Než začnete řezat profily, ujasněte si, co od příčky čekáte – akustický útlum, tepelný odpor, nebo obojí.

Rezervu v rozpočtu držte alespoň deset procent. U starších objektů se často zjistí nerovnost stropu nebo vlhkost, což si vyžádá další profil nebo izolaci. Nejlepší je sepsat si položky do tabulky: plocha, desky, profily, spojovací materiál, izolace, tmely, práce. Tím získáte přehled, kde lze ušetřit a kde naopak škrtat nelze.

Základem je správné pořadí vrstev od interiéru: sádrokarton, parozábrana, vzduchová mezera, izolace, pojistná hydroizolace, bednění a krytina. Vzduchová mezera patří mezi izolaci a sádrokarton, ne mezi izolaci a krytinu. Tuto záměnu lidé dělají často a výsledkem je, že vlhkost zůstává v izolaci. Parozábrana musí být na teplé straně, tedy co nejblíže sádrokartonu, a musí být dokonale utěsněná.

Kdy karton ve sprchovém koutu vůbec nech

Když se spoj udělá správně, zaoblený roh se nikdy neoddělí od ostění v jedné přímce. Prasklina se neobjeví ani po letech, protože páska převezme tah a tmel pohltí pohyb. Není to o drahých materiálech, ale o pořadí kroků: čistý a pevný podklad, pružný tmel, výztužná páska a trpělivost mezi vrstvami. Kdo tyto kroky přeskočí, bude spoj opravovat každý rok znovu.

Závěsy umísťujte po kratších vzdálenostech, než udává výrobce pro maximální zatížení. Na běžný strop se osvědčily rozteče kolem 90 až 100 cm u nosných profilů a 40 až 50 cm u závěsů, ale vždy záleží na typu profilu a tloušťce desky. Každý závěs upevněte do nosné konstrukce stropu, ne do omítky. Hmoždinka v omítce podhled neudrží a po čase povolí.