Než bylinky uložíte, proberte je. Vyhoďte všechny nažloutlé, oslizlé nebo povadlé lístky a stonky. Zbytek nechte vcelku, neřežte ho nadrobno. Čím méně porušíte pletiva, tím déle vydrží. Pokud jsou bylinky mokré od rosy nebo deště, rozložte je na utěrku a nechte je půl hodiny proschnout při pokojové teplotě. Teprve pak je ukládejte.
První pravidlo: trvalky a pomalu rostoucí bylinky patří do předpěstování. Tymián, oregano, šalvěj, levandule a rozmarýn klíčí pomalu a první rok rostou neochotně. Výsev do sadbovačů v únoru až březnu, teplota kolem 18–22 °C a světlo hned po vzejití jim zkrátí čekání o několik týdnů. Naopak bazalka, majoránka a saturejka jsou teplomilné a přímý výsev do chladné půdy je pro ně zbytečné riziko.
Nejprve prohlédněte každou rostlinu: odstřihněte zaschlé a napadené listy, odstraňte plevel a zkontrolujte, zda v substrátu nejsou larvy. Napadené rostliny izolujte nebo zlikvidujte, jinak přezimující škůdci nakazí ostatní. Poté zkraťte vytrvalé bylinky, jako je máta, meduňka nebo oregano, na třetinu až polovinu výšky. Tymán a levandule stříhejte jen lehce, hluboký řez před zimou jim škodí.
Klíčové pravidlo: stříhej po odkvětu, ne před ním Hlavní řez se dělá okamžitě po odkvětu, obvykle v červenci nebo srpnu. V tuto chvíli je rostlina nejsilnější a dobře regeneruje. Odstraňujeme odkvetlé klasy i s několikacentimetrovou částí letošního výhonu. Zásadní je nenechat řez na holém dřevě – vždy ponechat alespoň dva až tři páry zelených lístků. Pokud stříhnete hlouběji, levandule sice může obrazit, ale slabě a často přestane kvést úplně.
Dalším viníkem bývá špatné stříhání. Mnoho pěstitelů sklízí jen krajní lístky a vrchol nechávají nedotčený. Jenže právě zaštípnutí vrcholového pupenu spustí větvení. U bazalky odstřihněte stonek vždy nad párem listů, ne těsně u země. U máty a meduňky seřezávejte celé stonky o třetinu, rostlina pak vyžene nové výhonky ze spodních pupenů. Nikdy neodstraňujte více než jednu třetinu listové plochy najednou, jinak rostlina zůstane bez zásob a přestane růst úplně.
Většina lidí přinese bylinky domů, opláchne je pod kohoutkem a strčí do lednice v tom igelitovém sáčku ze samoobsluhy. Za dva dny jsou černé a rozbředlé. Chyba není v lednici, ale v tom, že se bylinky namočí a pak se v uzavřeném prostoru udusí vlastní vlhkostí. Bylinky se nemají mýt před uskladněním. Voda na listech je živná půda pro plíseň a hnilobu. Opláchněte je až těsně před použitím, ne dřív.
Na jaře odstraňujte obaly postupně, ne najednou. Rostlina po zimě potřebuje aklimatizaci, jinak ji spálí slunce nebo poškodí pozdní mráz. První týden nechte obal jen povolený, další týden odkryjte polovinu a pak teprve úplně. Přesazujte až po posledních mrazech. Kdo tyto kroky dodrží, udrží tymán, mátu, šalvěj i levanduli na balkoně i příští sezonu.
Kdy zalévat a kdy už ne Od konce října zalévejte jen tolik, aby substrát nevyschl úplně. Přemokření je častější příčina úhynu než mráz: voda v nádobě zmrzne, rozpíná se a roztrhne kořeny. Před trvalým chladem přeneste nádoby do závětří, k fasádě nebo na chráněný balkon. Mezi nádobu a studenou zem položte polystyren, prkno nebo starou rohož. Kořeny tak neprochladnou zdola, což je u menších květináčů rozhodující.
Levandule patří mezi nejvděčnější trvalky, ale právě řez rozhoduje o tom, zda bude v létě obsypaná květy, nebo jen řídká a dřevnatá. Většina pěstitelů dělá stejnou chybu: stříhají pozdě, příliš hluboko, nebo naopak příliš mělce. Přitom stačí dodržet několik pravidel a keř vydrží bohatě kvést i deset let.
Tvrdé bylinky, jako je tymián, rozmarýn, oregano nebo šalvěj, snesou sušší prostředí. Jejich stonky jsou dřevnaté a listy tuhé, takže je můžete volně položit do uzavíratelné nádoby bez papírové utěrky. Pokud chcete mít jistotu, postavte je do sklenice s malým množstvím vody, stonek ponořte asi centimetr, a sklenici volně přikryjte mikrotenovým sáčkem. Voda se odpařuje a vytváří vlhké mikroklima, aniž by listy ležely ve vodě.
Dvě metody podle typu bylinky Měkké bylinky, jako je petržel, koriandr, kopr nebo bazalka, mají rády vlhkost, ale ne přímý kontakt s vodou. Metoda, která funguje nejlépe: vezměte papírovou utěrku, lehce ji navlhčete, obalte jí svazek bylinek a celé vložte do uzavíratelné nádoby nebo sáčku se zipem. Papír přebytečnou vlhkost pohltí a zároveň ji udrží v okolí rostliny. Nádobu dejte do přihrádky na zeleninu, ne na dveře lednice, kde teplota kolísá.
Na co si dát pozor: bazalka pije hodně a vadne rychle, rozmarýn a tymián snesou sucho lépe, máta potřebuje stále vlhko. Nezalévejte studenou vodou přímo z kohoutku – nechte ji odstát přes noc, aby měla pokojovou teplotu. Tvrdá voda zanechává na povrchu půdy bílý povlak, který časem zvyšuje pH a blokuje příjem živin. Pokud se povlak objeví, seberte ho a vyměňte vrchní vrstvu substrátu.
