Základem je pochopit, že šuplík pod postelí není sklad. Je to úložný prostor s pevně danou výškou, šířkou a hlavně s určeným zatížením kolejí. Pokud ho přeplníte, koleje se časem vyhnou, šuplík začne drhnout a ráno ho nedokážete zavřít jedním plynulým pohybem. Proto je potřeba ukládat do něj jen to, co se tam vejde bez tlaku na víko nebo na bočnice.
Než tyč koupíte, změřte světlou výšku v místě, kde má stát. Teleskopická tyč se prodává v rozsahu, například 220 až 300 cm. Potřebujete, aby se vešla do rozpětí a zároveň byla vysunutá alespoň do dvou třetin. Čím víc je vysunutá, tím menší tlak vyvine a tím snáz se sesune. Ideální je, když potřebujete výšku blízko spodní hranice rozsahu. Změřte také šířku prostoru – police kolem postele nesmí blokovat noční stolek ani dveře.
Praktický postup: nejdřív zjistěte, kdo je vlastník a kdo spravuje dům. Pak napište žádost e-mailem a popište přesně, kam a jak hluboko chcete vrtat, jaký průměr vrtáku a co tam chcete zavěsit. Přiložte fotografii místa. Vlastník může chtít souhl as statika nebo revizní zprávu. Bez odpovědi nic nevrtejte. Ústní souhlas je k ničemu, když později vznikne škoda.
Nejdřív změřte šířku obou matrací dohromady i hloubku každé zvlášť. Prostěradlo s gumou po celém obvodu (takzvané froté) potřebuje, aby jeho rozměr odpovídal součtu šířky obou matrací plus několika centimetrů na stažení. Pokud koupíte prostěradlo na jednu matraci a natáhnete ho přes dvě, guma se přetrhne nebo povolí. Hloubka je druhé číslo, které rozhoduje: u matrací vyšších než 20 cm potřebujete prostěradlo s delším rohem, jinak guma nedosáhne pod roh.
Typické chyby: vrtání bez souhlasu a následné zakrývání děr. Dále vrtání do koupelnových a kuchyňských stěn bez zjištění rozvodů. Časté je i přetažení vrutu, kdy se ohne vrták a poškodí omítku. Někteří nájemci používají příklepovou vrtačku na měkké zdivo a zbytečně dělají velké díry. Před vrtáním si označte hloubku izolepou na vrtáku, ať nejdete přes celou zeď.
Kdy se nesmí vrtat vůbec Do nosných konstrukcí, sloupů, průvlaků a stropů se nevrtejte bez písemného souhlasu vlastníka a statika. Stejně tak nevrtejte do rozvodů. Pokud nemáte projektovou dokumentaci, použijte detektor kovů a plastů. U starších domů počítejte s olověnými nebo ocelovými trubkami, které detektor nemusí spolehlivě odhalit. Nikdy nevrt ejte do zdiva, kde je podezření na azbest nebo olověné rozvody. U bytů v panelovém domě se vyhněte vrtání do příček s instalacemi a do stropních desek. V historických budovách platí přísnější pravidla a často i zákaz jakýchkoli zásahů.
První krok není nákup nového závěsu, ale změření skutečného zdroje světla. Ráno si stoupněte k posteli a podívejte se, kudy světlo proniká. Nejčastěji to je úzká štěrbina mezi závěsem a okenním rámem, mezera nahoře u garnýže nebo průsvitná látka samotného závěsu. Lidé kupují těžké zatemňovací závěsy, a přitom problém dělá jen ta úzká štěrbina po straně. Zavěste závěs tak, aby přesahoval okenní rám alespoň o deset centimetrů na každé straně.
Vrtání do zdi v pronajatém bytě není zakázané samo o sobě. Rozhoduje, co máte ve smlouvě, jaký je účel vrtu a jak velký zásah to je. Než vytáhnete vrtačku, přečtěte si nájemní smlouvu a domovní řád. Hledejte slova jako stavební úpravy, změny dispozice, zásahy do konstrukce. Malý otvor pro polici se posuzuje jinak než prostup nosnou zdí kvůli klimatizaci.
Po vrtání díry zapravte. Malé otvory stačí zatmelit a přetřít. Pokud jste vrtali do obkladu, použijte silikon nebo tmel ve stejné barvě. Předávací protokol při odchodu z bytu rozhoduje o tom, co vám pronajímatel strhne z kauce. Fotky před a po jsou nejlepší důkaz. Pokud si nejste jistí, zavolejte odborníka s detektorem a stavebním posudkem. Ušetříte za opravy i za hádky.
Probudit se s prvním světlem je příjemné jen do chvíle, než zjistíte, že vás budí o hodinu dřív, než potřebujete. Většina lidí řeší ranní buzení budíkem, ale skutečný viník bývá jinde: světlo, které proniká k posteli. Závěs, který visí špatně, dokáže probudit i toho, kdo spí hluboko. A naopak správně nasazený závěs dokáže ráno posunout klidně o dvě hodiny.
