Až budete mít vytipované konkrétní stavby, naplánujte si trasu s ohledem na vzdálenosti a dopravu. Místo rychlého přesunu autem zvolte pěší procházku mezi vilami – často objevíte zajímavé detaily, které z auta nevidíte. Většina funkcionalistických vil stojí v klidných čtvrtích, kde není problém zaparkovat, ale pokud jedete na kole, počítejte s tím, že některé ulice mají dlažbu z původních dob. Vezměte si pohodlnou obuv a nezapomeňte na pití, protože prohlídky s průvodcem mívají pevný rozvrh a vy nemusíte mít čas zastavit se v kavárně. Tím, že se zaměříte na kvalitu zážitku místo kvantity navštívených budov, si odnesete mnohem víc.
Klíčem je příprava předem. Nedělejte to ale stylem, že v neděli odpoledne strávíte dvě hodiny krájením zeleniny. Mnohem praktičtější je zapojit děti do výběru a jednoduché přípravy. Dejte jim na výběr ze tří až čtyř variant, které samy znají a mají rády. Ať si každý večer vyberou, co chtějí druhý den. Když se rozhodnou samy, výrazně klesá šance, že se svačina vrátí domů netknutá. Večer si připravte krabičky, umyjte ovoce a zeleninu, nachystejte pečivo. Ráno pak jen skládáte a balíte.
Oblečení je důležitější, než se zdá. V Praze platí nepsané pravidlo: sportovní oblečení nechte doma. Džíny a tričko jsou většinou v pohodě, ale pokud chcete zapadnout, zvolte něco elegantnějšího – košili, šaty nebo upravené boty. Pozor na podpatky, pokud se chystáte tančit hodiny; raději si vezměte taneční obuv s hladkou podrážkou. Vyhněte se také příliš těžkým parfémům, v přeplněném sále by mohl být váš výběr spíše na obtíž.
Co dělat, když se na oblečení objeví skvrna? Skvrny řešte okamžitě, ale šetrně. Nesmývejte je teplou vodou, která bílkoviny (krev, mléko) zafixuje. Místo toho skvrnu jemně vklepejte studenou vodou a použijte odstraňovač skvrn bez chlóru. Před praním zkontrolujte, zda je skvrna pryč – teplo v pračce nečistotu trvale zapéká. U mastných skvrn pomůže trocha prostředku na nádobí nanesená na postižené místo, nechte působit deset minut a pak vyperte.
Kvalitní základní kousky – bílé tričko, džíny, košile, svetr nebo kabát – tvoří páteř funkčního šatníku. Přesto je většina z nás obětuje dřív, než by bylo nutné. Ne proto, že by se opotřebovaly, ale kvůli chybám v péči, které se zdají neškodné. Pochopení materiálů a jejich potřeb je prvním krokem k tomu, aby oblečení vypadalo dobře i po letech.
Samotná prohlídka může být někdy náročná, protože mnohé vily nejsou běžně otevřené a jejich návštěva vyžaduje předchozí domluvu. Nenechte se odradit, ale zkuste kontaktovat vlastníka nebo správce – často stačí napsat e-mail a vysvětlit zájem o architekturu. Lidé, kteří v takových vilách žijí, bývají hrdí na svůj domov a rádi ho ukážou. Připravte si pár otázek, které prozrazují váš skutečný zájem – třeba na původní nábytek nebo na to, jak se v domě bydlí v zimě. Vyhněte se ale příliš osobním dotazům a respektujte soukromí obyvatel.
Skladování je poslední díl skládačky. Svetry vždy skládejte, nikdy je nevěšte – vlastní vahou se vytahují. Košile a saka věšte na ramínka, která kopírují tvar ramen. Džíny skladujte složené nebo zavěšené za nohavice. Do skříně vložte sáčky s levandulí nebo cedrovým dřevem, které odpuzují moly, a oblečení, které zrovna nenosíte, nechte prodyšně uložené v látkových obalech. Pokud se budete řídit těmito pravidly, vaše základní kousky vám vydrží roky – a vy si ušetříte peníze i starosti s nakupováním nových.
Sušení je stejně důležité jako praní. Sušička je největší nepřítel kvalitních kousků – smršťuje bavlnu, poškozuje elasticitu a způsobuje žmolkování. Věšení mokrého oblečení na ramínko může zase vytáhnout ramena svetrů a košil. Ideální je sušit naplocho na sušáku, případně na ručníku. Kabáty a saka nechte uschnout na ramínku s širokými rameny, ale vždy přirozeně, mimo přímé slunce a topení.
Funkcionalistické vily bývají často vnímány jako výsada velkých metropolí, ale skutečné skvosty této architektury najdete i v menších městech a na periferiích. Pokud se rozhodnete je objevovat, vyhněte se běžným turistickým trasám a zaměřte se na méně známé stavby. Než vyrazíte, ověřte si otevírací dobu – mnohé vily jsou stále obydlené nebo slouží jako kanceláře, takže interiéry bývají přístupné jen v určité dny. Místo, abyste spoléhali na památkové mapy, projděte si ulice s předstihem podle dostupné literatury nebo se zeptejte v místním informačním centru. Cílem není navštívit vše, ale vybrat si tři až pět staveb, které vám dají vyniknout detaily – třeba původní kování oken, dlažbu v předsíni nebo způsob, jakým světlo prochází schodištěm.
