Plastové sáčky a uzavřené krabice zadržují vlhkost a ovoce v nich hnije. Místo toho používejte bavlněné pytlíky, papírové sáčky, nebo ovoce nechte volně v přihrádce. Bobuloviny nejlépe vydrží v mělké nádobě vyložené utěrkou, která vsákne přebytečnou šťávu. Nikdy je nemyjte předem — vlhkost na povrchu urychlí plíseň. Omyjte je až těsně před konzumací.
Mokrá ferrata po dešti není jen kluzká. Mění se charakter celé trasy – stupačky, lana i jištění. Než vstoupíte do zajištěné cesty, projděte si pět míst, která rozhodují o tom, jestli bude výstup bezpečný, nebo zbytečně riskantní. Následující postup se hodí pro zajištěné cesty obtížnosti A až D, tedy pro většinu ferrat, na které se chodí bez horolezeckého výcviku.
Sladit barvy a materiály v obývacím pokoji není o tom trefit se do posledního odstínu. Je to o tom, že každý předmět má svou vizuální váhu – tmavý masivní nábytek váží víc než světlá látka, lesk váží víc než mat. Když se váhy rozhází, místnost působí neklidně, i když jsou barvy „správné”. Začněte tím, že si sednete do rohu a podíváte se na místnost jako na celek. Kde je nejtmavší bod? Kde největší plocha? To jsou dvě čísla, se kterými budete pracovat.
Nejčastější chyba: lidé si prohlédnou jen začátek a dál už spoléhají na to, že „to nějak bude”. Přitom právě ve střední části bývá lano nejvíc namáhané. Prohlédněte si úsek, kde se přechází z kolmice do převisu, a místa, kde se lano lomí přes hranu skály.
Typická chyba je natřít celou místnost jedním odstínem včetně stropu. Pokud zvolíte tmavší barvu, strop by měl zůstat bílý nebo velmi světlý. Jinak prostor opticky snížíte a vytvoříte stísněný dojem. Další častá chyba: příliš mnoho barevných akcentů. Jedna výrazná stěna za postelí stačí. Zbytek držte v neutrálu. Pokud chcete barevnost, použijte ji na doplňcích – povlečení, závěsy, kobereček – které se dají snadno vyměnit.
Řidič sám může přehřátí výrazně urychlit. Jízda s podhuštěnými pneumatikami, těžký náklad v kopci nebo dlouhé popojíždění v horku zvyšují tepelnou zátěž. Když teplota začne stoupat, nepokračujte v jízdě. Zastavte, vypněte klimatizaci a nechte motor běžet na volnoběh, aby kapalina cirkulovala. Nikdy neotvírejte víčko chladiče za horka, hrozí opaření. Po vychladnutí zkontrolujte hladinu a případný únik. Preventivně stačí hlídat stav kapaliny, hadic, termostatu a čistotu chladiče. Pravidelná kontrola před delší cestou zabere pár minut a ušetří motor i peníze za opravu.
Nakonec si vše nakreslete na papír. Půdorys kuchyně se čtverečky spotřebičů odhalí, co se kam vejde, dřív než utratíte peníze. Malá kuchyně v paneláku není slabina, pokud se spotřebiče vybírají podle skutečných rozměrů a ne podle katalogu. Změřte, ověřte přívod, zkontrolujte hlučnost a plánujte v pořadí od největšího k nejmenšímu. Tím se vyhnete tomu, že budete muset vracet zboží nebo předělávat linku.
Na skalách po dešti zůstává voda v puklinách a na stupačkách. Stupačky zkontrolujte pohledem i rukou – pokud kloužou nebo se viklají, nešlapejte na ně. Kdekoli je na kovu zelený povlak nebo mech, je to jistý znak, že tam voda zůstává dlouho. Vyhněte se stupečkám, které jsou umístěné v úzkých spárách, kde se drží vlhkost. Naopak bezpečnější bývají velké plotny, kde voda steče.
Zanedbaná údržba se podepisuje i jinde. Opotřebený řemen pohánějící vodní pumpu může sklouznout nebo prasknout. Vodní pumpa s poškozeným ložiskem přestane cirkulovat kapalinu. Stejně zákeřná je vzduchová bublina v systému po výměně kapaliny. Pokud se chladicí okruh neodvzdušní, vytvoří se v hlavě motoru kapsa, která se lokálně přehřívá, i když teploměr ukazuje normální hodnotu. Po každém zásahu do okruhu proto motor zahřejte se otevřeným topením a dolijte kapalinu.
V malé kuchyni v paneláku rozhoduje každý centimetr. Než začnete vybírat vestavné spotřebiče, změřte si prostor přesně – ne odhadem. U linky si zapište šířku, hloubku i výšku skříněk, včetně místa pro přívod vody, elektřiny a odpadu. Standardní rozměry vestavných spotřebičů jsou dané, ale starší panelákové kuchyně je často nemají. Pokud je linka z 80. let, může být hloubka skříněk menší než obvyklých 60 cm. To je první věc, která ovlivní, co vůbec půjde zabudovat.
Na co se ptát, než zaplatíte U sporáku a trouby sledujte, jestli potřebujete samostatnou varnou desku a troubu, nebo kombinovaný sporák. V malé kuchyni se vyplatí oddělit desku nad troubu – získáte pracovní plochu navíc. U digestoře si ověřte, kudy povede odtah. Paneláky často nemají svislý odtah do střechy, takže zbývá recirkulační digestoř s filtrem. Ta potřebuje pravidelnou výměnu uhlíkového filtru, jinak jen rozhání pachy po kuchyni. U myčky je klíčová šířka – úzká verze má 45 cm, klasická 60 cm. Do panelákové linky se často vejde jen 45 cm, ale pozor na hloubku a na to, jestli se dveře myčky otevřou i s okolními skříňkami.
