Na zahradě vyberte místo, které je celý den na slunci. Tymián snese i polostín, ale pak je řídký, méně aromatický a snadno ho přepadnou plísně. Půdu před výsadbou zkypřete do hloubky rýče a zapravte do ní hrubý písek nebo drobné kamínky. Těžká jílovitá země je pro tymián past – drží vodu u kořenů a ty začnou zahnívat. Pokud je vaše zahrada jílovitá, založte vyvýšený záhon nebo ho pěstujte v kopci. Rostliny saďte 25 až 30 cm od sebe, aby mezi nimi mohl proudit vzduch.

Kvalitní semena bylinek se nepoznají podle obalu ani podle toho, jak dobře vypadají na fotografii. Rozhoduje několik konkrétních vlastností, které můžete ověřit ještě před výsevem. Pokud si jich nevšimnete, můžete ztratit celou sezónu a přitom budete dělat všechno ostatní správně.

Ráno, ne v poledne Denní doba hraje větší roli, než se zdá. Silice se tvoří přes noc a nejvíc jich listy drží brzy ráno, po oschnutí rosy, ale ještě před tím, než začne pražit slunce. Ideální okno je zhruba mezi sedmou a desátou hodinou. Kdo sklízí v poledne, dostane hmotu, ale část vůně se už vypařila. Pozor na mokré listy – vlhkost podporuje plíseň při sušení. Sbírejte vždy za suchého počasí, ideálně druhý den po dešti, ne hned po něm.

Pažitka není náročná, ale není ani nezničitelná. Kdo jí dá dost světla, vzdušný substrát a střídmou zálivku, ten se dočká. Kdo ji postaví do stínu a utopí ve vodě, ten se dočká jen zelené kaše. Rozdíl mezi oknem a skleníkem je menší, než se zdá. Větší rozdíl je mezi péčí a nezájmem.

Co prozradí hmotnost a vzhled semen Vezměte do ruky sáček a prohmatejte ho. Semena by měla být suchá, sypká a bez známek plísně nebo zatuchlého zápachu. Pokud jsou zrna slepená nebo na obalu vidíte jemné pavučinky, je to plíseň a takový výsev nemá cenu. U větších semen, jako je kopr nebo fenykl, si všímejte, zda nejsou polámaná nebo scvrklá. Drobnější semena, například tymiánu, se kontrolují hůř, ale i tam platí, že čím stejnoměrnější barva a velikost, tím lepší klíčivost.

Pažitka patří mezi nejvděčnější bylinky pro celoroční pěstování. Zvládne ji i ten, kdo nemá zahradu. Rozhodující je ale prostředí, ve kterém roste. Jiné nároky má pažitka na okenním parapetu a jiné ve skleníku nebo pařeništi. Kdo to nerespektuje, sklízí tenké, žloutnoucí listy a po pár týdnech mu rostlina zajde.

Jakmile řízek zakoření a začne růst, přesaďte ho do většího květináče se substrátem pro bylinky. Ze začátku ho chraňte před prudkým sluncem a větrem. Zalévejte až ve chvíli, kdy povrch substrátu oschne. Rozmarýn miluje slunce a suchý vzduch, proto ho později umístěte na teplé a vzdušné místo. Pravidelným zaštipováním vrcholů podpoříte hustý růst a získáte další řízky pro množení.

Jak poznat, že je substrát přemokřen

V květináči použijte směs zahradnického substrátu, písku a perlitu zhruba v poměru 2:1:1. Dno květináče musí mít drenážní otvor, jinak voda zůstane uvnitř. Keramický nebo terakotový květináč je lepší než plastový, protože odpařuje vlhkost stěnami. Tymián dejte na okenní parapet orientovaný na jih nebo na balkon, kde na něj svítí slunce co nejdéle. Přes zimu ho nepřelévejte a nevystavujte průvanu; v chladné místnosti s teplotou kolem 10 °C přežije lépe než v přetopeném pokoji u radiátoru.

Řízky odebírejte z vrcholových, zdravých a nezdřevnatělých výhonů. Ideální délka je 8–12 cm. Spodní třetinu očistěte od jehlic, aby se stonek mohl dotýkat vlhkého prostředí. Řez veďte těsně pod listovým uzlem, protože právě tam se tvoří kořeny. Silné dřevité větve se ujímají mnohem hůř, proto se jim vyhněte. Mateřská rostlina by měla být vitální, bez skvrn a bez škůdců.

Pro celoroční pěstování se vyplatí dvě skupiny květináčů. Jedna roste a druhá odpočívá. Po třech až čtyřech sklizních pažitka slábne. Tehdy ji přesuňte na chladnější místo s teplotou kolem deseti stupňů, omez te zálivku a nechte ji dva měsíce zregenerovat. Mezitím vám úrodu dává druhá nádoba. Tímto střídáním se dostanete na čerstvou pažitku po celý rok bez kupování nových semen.

Rozmarýn se dá množit několika způsoby, ale řízkování je nejrychlejší cesta, jak si vypěstovat silnou rostlinu, která už bude mít vlastnosti mateční byliny. Semínka jsou nespolehlivá a rostou pomalu, řízek z dobré mateřské rostliny se ujme během několika týdnů. Stačí k tomu pár základních pomůcek a trochu trpělivosti.

Když si osvojíte pár jednoduchých návyků – sledovat poupata, řezat ráno, střídat místa na rostlině – vydrží vám úroda vonět celý rok. Nejde o složitou vědu, jen o všímavost. Právě v ní se láme rozdíl mezi bylinkou, která jen přežívá, a tou, která má skutečnou sílu.