Dál kontrolujte fosfor, methionin a lyzin. Methionin bývá první limitující aminokyselina a při jeho nedostatku slepice žere víc, ale snáší méně. Nezanedbatelný je i tuk. Vyšší podíl tuku směs prodraží a může vést k ukládání tuku v játrech. Pokud výrobce složení jen naznačí a konkrétní procenta neuvede, berte to jako varovný signál.

Podlaha uvnitř nemá být hladká a kluzká. Nasypáním tenké vrstvy podestýlky z pilin nebo slámy zabráníte klouzání a zároveň udržíte sucho. Hnízdo postavte do nejtemnějšího a nejklidnějšího koutu, ideálně jako vyjímatelnou bednu, kterou lze snadno vynést a vyčistit. Počítejte s tím, že slepice si sama najde místo, kde jí to vyhovuje – pokud hnízdo odmítá, bývá špatně umístěné nebo příliš na očích.

Základní pravidlo zní: slepice potřebují k udržení snášky minimálně 14 hodin světla denně, ale nikdy ne více než 16 hodin. Při 14 hodinách světla a 10 hodinách tmy dochází k optimálnímu uvolňování hormonů, které řídí tvorbu vajec. Pokud svítíte déle než 16 hodin, slepice se nevyspí, jsou stresované, snižuje se kvalita skořápky a postupně se vyčerpávají. Mnoho chovatelů dělá chybu, že na podzim přidá světlo najednou o několik hodin. To způsobí šok a snáška se naopak zastaví nebo se objeví poruchy línání.

Jak ověřit světelné podmínky ještě před stavb

Slepice, které při každém vstupu do kurníku spustí hlasité kdákání, dokážou pořádně znepříjemnit sběr vajec. Není to ale náhoda ani zlomyslnost. Nejčastěji jde o reakci na rušení v době, kdy snáška probíhá nebo kdy si nosnice hájí hnízdo. Pokud kdákání začne vždy ve stejnou chvíli, kdy sáhnete do hnízda, hledejte příčinu v prostředí, ne v povaze slepic.

Další častou chybou je srovnávat všechny slepice v hejnu stejně. Každá má jiné tempo, jinou váhu a jinak snáší počasí. To, co je u jedné normální, může být u druhé signál potíží. Proto si veďte jednoduchý zápis: datum, jméno nebo popis slepice, jak vypadal hřeben, jak se pohybovala a kolik snesla vajec. Po dvou týdnech uvidíte vzorec, který vám nic neunikne.