U potahů s pěnovou výplní je největší riziko poškození právě v rozích. Pěna tam bývá nejtenčí a šev nejnamáhanější. Roh nikdy neohýbejte do ostrého úhlu a netahejte ho přes hranu konstrukce. Radši roh nadzvedněte, rukou pod něj vsuňte prsty a pomozte látce přejít přes hranu. Stejně opatrně postupujte u sedáku, kde se potah často zachytává o pružiny nebo o kostru.
Základní pravidlo zní: horní deska stolku by měla být o 5 až 15 centimetrů níž než sedák pohovky. Když je stolek výš, při každém natažení po sklenici zvedáte rameno a kroutíte se. Když je příliš nízko, musíte se ohýbat, a to dřív nebo později bolí v zádech. Ideální výška se odvíjí od toho, jak měkký sedák máte – u hluboké a měkké pohovky sedíte níž, takže i stolek může být nižší.
Během noci pomáhá i pití. Sklenice vody před spaním a další u postele udrží sliznici vlhkou. Naopak alkohol a velká večeře zhoršují dýchání nosem, protože rozšiřují cévy a zvyšují otok. Pokud máte alergii, je potřeba řešit ji dlouhodobě, ne jen v noci – antialergika nasazená večer fungují lépe než ráno, protože jejich účinek pokryje právě kritické hodiny spánku.
Vyšší váha znamená rychlejší a hlubší sedání. Pro osoby nad 90 kg je vhodné volit pěnu s hustotou alespoň 35 kg/m³, u nižších hustot se může roční úbytek vyšplhat i na 4–5 cm. Naopak u dětských matrací a občasného používání stačí i měkčí pěna, protože zatížení je nízké. Pokud spíte na dvou různých stranách, měřte každou zvlášť – pěna se může sedat nestejnoměrně podle toho, kdo je těžší.
Rozhodující není jen hustota, ale i výška jádra. Čím silnější vrstva, tím větší absolutní sedání. Matrace s 20 cm pěny se propadne znatelněji než stejně hustá deska o tloušťce 12 cm. První tři měsíce jsou kritické: v této době zmizí zhruba 60–70 % celkového úbytku. Poté se proces zpomalí a do konce prvního roku se dorovná zbytek. Po dvanácti měsících už pěna mění výšku jen minimálně, pokud ji nevystavujete extrémnímu zatížení.
Důležité je i to, jak gauč stojí. Na koberci se nohy můžou mírně propadat a spoj se kroutí. Pod každou nohu dejte pevnou podložku, ideálně tvrdý filc nebo plast. Pokud gauč stojí u zdi, nenechávejte ho opřený jen o zeď, ale zkontrolujte, jestli všechny nohy sedí na podlaze. Šest měsíců spaní na nakřivo stojícím rámu znamená křivý rošt a trvale zdeformovanou matraci.
Typická chyba: měřit hned po ránu, kdy je pěna nejvíce stlačená z noci. Měřte vždy ve stejnou dobu, ideálně odpoledne, když je matrace mimo přímý tlak těla alespoň dvě hodiny. Další chyba je měřit uprostřed, kde ležíte nejčastěji. Právě tam je sedání největší, ale pro srovnání potřebujete i okraj. Pokud se okraj propadne o více než 3 cm za rok, je to signál, že pěna nemá dostatečnou nosnost pro vaši váhu.
Praktický test před čištěním: kápněte trochu vody na neviditelné místo, třeba pod sedák. Pokud se vsákne pomalu a zůstane na povrchu, jde o hustou tkaninu, která snese vlhčení. Pokud zmizí okamžitě, máte savou látku a musíte použít minimální množství tekutiny. U obou typů platí, že čím dřív zasáhnete, tím menší je riziko trvalé změny barvy. Staré skvrny na světlé látce se někdy podaří potlačit, ale na tmavé už většinou zůstane stopa po předchozím čištění.
Jak změřit skutečné sedání, ne pocit z postele Pocity jsou nespolehlivé. Před prvním použitím si položte na střed matrace prkno nebo dlouhé pravítko a změřte vzdálenost od podlahy k horní hraně pěny. Stejné místo označte značkou, ať měříte stále na stejném bodě. Měření opakujte po měsíci, po třech měsících a po roce. Zapište si hodnoty. Rozdíl v centimetrech je reálné sedání. Bez tohoto záznamu se každý dohaduje, protože lidská paměť zkresluje a po týdnu si na novou výšku zvyknete.
Každá pěna po vybalení z obalu vypadá vyšší, než ve skutečnosti zůstane. Sedání není vada, ale vlastnost polyuretanu. Běžná studená pěna o hustotě 25–35 kg/m³ ztratí za prvních 12 měsíců 1 až 3 centimetry z původní výšky. Vysoce elastické pěny s hustotou nad 40 kg/m³ se obvykle usadí o 0,5–1,5 cm. Pokud prodejce tvrdí, že se pěna neusadí vůbec, lže – nebo prodává něco jiného, než si myslíte.
Sedání do 2 cm za první rok je normální a nijak nesnižuje pohodlí. Problém nastává, když se propadne o 5 cm a více, nebo když se objeví viditelná jáma jen v jednom místě. Tehdy jde o vadu materiálu nebo nevhodnou podložku. Rošt s příliš širokými mezerami nebo pevná deska bez odvětrání pěnu ničí rychleji. Pěna potřebuje pod sebou rovnou, ale prodyšnou základnu. Pokud si nejste jistí, zda je úbytek ještě v normě, porovnejte výšku ve středu a u kraje. Rozdíl větší než 2 cm za rok znamená, že pěna už neslouží rovnoměrně a je čas uvažovat o výměně.
