Recept stojí na takzvaném zmýdelňovacím čísle každého oleje. Pro začátek si vyberte jednoduchou kombinaci – například 500 g olivového oleje, 200 g kokosového oleje a 50 g bambuckého másla. K tomu spočítejte potřebné množství louhu tak, aby zůstalo asi pět procent tuků nezmýdelněných; tomuto přebytku se říká superfat a dělá mýdlo šetrnějším k pokožce. Voda se dávkuje zhruba ve stejné hmotnosti, jako je louh, případně mírně méně.

Pevný balzám, sypká směs a spr

Typická chyba je naplnit tubu až po okraj. Balzám se při zahřátí v kapse roztáhne, nemá kam ustoupit a začne prosakovat kolem víčka. Stejně špatné je plnit tubu, když je hmota příliš tuhá. Zahřejte ji jen tak, aby se dala mazat, ne aby byla tekutá. Příliš řídká směs se po vychladnutí usadí jen ve spodní části a horní část tuby zůstane prázdná. Pokud přesto hmota teče, přidejte trochu tuhého vosku nebo másla, ale vždy mimo tubu a po malých dávkách.

Mnoho lidí po prvním neúspěchu s domácím mýdlem sáhne po změně receptu – přidá máslo, ubere vodu, přidá sůl. Přitom nejčastější příčinou měkkého kusu bývá voda. Tvrdost výsledného mýdla totiž neřídí jen poměr louhu a tuků, ale i to, co je v louhu rozpuštěné. Vápník a hořčík z tvrdé vody reagují s mastnými kyselinami za vzniku nerozpustných mýdel, která zůstávají v hmotě a brání správnému ztuhnutí. Pokud používáte kohoutkovou vodu, je to první věc, kterou je potřeba řešit – ne destilovanou jen „pro jistotu”, ale skutečně proto, že jde o proměnnou, kterou máte plně pod kontrolou.

Poměr květů k vodě rozhoduje o tom, zda výsledek bude tonikum, nebo dráždivá tekutina. Na 200 ml destilované vody dejte 8 až 10 gramů čerstvých lístků, tedy zhruba jednu velkou hrst. Sušených lístků stačí polovina. Větší množství neznamená silnější účinek, ale vyšší riziko podráždění. Voda musí být destilovaná nebo převařená a vychladlá. Kohoutková voda obsahuje chlor a vápenaté soli, které se při destilaci usazují a mění pH výsledku.

Proč se odstín posouvá a jak to zastav