Typickou chybou je podání lidských léků proti bolesti nebo otoku. Ibuprofen a paracetamol jsou pro psy toxické. Nedávejte ani žádné „osvědčené” bylinky či alkohol. Pokud pes polyká obtížně, nedávejte mu jídlo ani vodu — hrozí vdechnutí. Nenuťte ho pít, ani když se zdá, že je mu lépe. Raději ho nechte v klidu ležet a dýchejte s ním.

Hluk, spotřeba a údržba: tři věci, které rozhodnou po měsíci Nejdřív hlučnost. Čerpadlo, které je slyšet z druhé místnosti, kočku odradí stejně spolehlivě jako stojatá voda. V obchodě to nepoznáte, protože přístroj běží nasucho. Řešení je jednoduché: než fontánu necháte běžet nastálo, naplňte ji a poslouchejte ji v tichu večer. Pokud slyšíte jen jemné šumění, je to v pořádku. Pokud slyšíte vrčení nebo bzučení, vyměňte ji dřív, než si na ni kočka zvykne.

Pes chytá včely, vosy i sršně do tlamy často z legrace, ze zvědavosti nebo při honičce za hmyzem. Žihadlo v pysku, na jazyku nebo v hrdle je nebezpečné hlavně proto, že sliznice rychle otéká. Otok může během několika minut uzavřít dýchací cesty. Rozhoduje proto rychlost a rozvaha, ne panika.

Typická chyba je domněnka, že když kvásek pomáhá lidem, bude pomáhat i zvířatům ve větším množství. Opak je pravdou. Nadbytek kvasinek může u psa vyvolat plynatost a u kočky dokonce odmítání potravy. Další častou chybou je podávat kvásek současně s antibiotiky nebo léky na trávení, protože fermentační kultura může ovlivnit jejich vstřebávání. Mezi podáním kvásku a lékem dodržte alespoň dvě hodiny.

Při samotné cestě přepravku zajistěte pásem nebo ji položte na podlahu za sedadlo, nikdy ne na sedadlo spolujezdce, kde ji při nehodě ohrozí airbag. Přes léto větrejte, v zimě ji nepostavte přímo k topení. Během zastávky kočku nevytahujte ven, pokud to není nutné; otevřené dveře a cizí prostředí znamenají útěk. Po příjezdu nechte kočku v klidu v přepravce, dokud se okolí neuklidní, a teprve pak ji vypusťte doma. Pokud se rozhodujete mezi dvěma velikostmi, vezměte tu větší — rozdíl v pohodlí je znát na každé cestě.

Nejprve psa zklidněte a pevně, ale šetrně ho přidržte. Otevřete mu tlamu a podívejte se, kde žihadlo vězí. Pokud je vidět na pysku, jazyku nebo vnitřní straně tváře, odstraňte ho škrabnutím nehtem, hranou karty nebo tupou stranou nože. Nikdy žihadlo nemačkejte prsty ani pinzetou — vytlačili byste zbytek jedu do tkáně. Pokud žihadlo není vidět nebo je hluboko v hrdle, nic nevyndávejte a jeďte k veterináři.

Během jízdy dělejte přestávky každé dvě hodiny. Pes potřebuje nejen vyvenčit, ale také napít a protáhnout se. Vodu vozete vlastní, změna zdroje vody může způsobit průjem. Misku postavte na zem, nenechávejte psa pít z louže u silnice. Krmení odložte až na konec cesty, jinak hrozí zvracení z plného žaludku. Typická chyba je dát psovi velké jídlo před odjezdem, protože „aby nebyl hladový”. Opak je správný.

Kočka pije málo. V přírodě by přijímala tekutiny hlavně z kořisti, a tak přirozený práh žízně nastupuje později než u psa. Miska se stojatou vodou tento problém neřeší: voda v ní rychle chytá pach, prach a sliny, kočka ji přestane přijímat a vy si toho často všimnete, až když začne močový systém protestovat. Fontána vodu cirkuluje, filtruje a hlavně ji udržuje v pohybu, což většina koček přitahuje. Jenže ne každý přístroj plní, co slibuje.

Nejčastější chyba není špatný výběr, ale špatné umístění. Fontána postavená vedle krmení nebo záchodu zůstane nepovšimnutá. Kočka potřebuje vodu na klidném místě, odkud má přehled o místnosti, a misku s jídlem oddělenou alespoň metr daleko. Některé kočky pijí raději z výšky, jiné ze země; vyzkoušejte obojí. A pokud máte koček více, pořiďte dvě fontány místo jedné velké. Sdílený zdroj vody je pro kočky stresující a jedna z nich pak pije méně, než by měla.

Co dělat bezprostředně po včelím bodnutí Po vyjmutí žihadla přiložte na postižené místo něco studeného — kostku ledu zabalenou v látce nebo chladicí sáček přes ručník. Chlazení opakujte v krátkých intervalech, nikdy led přímo na sliznici. Sledujte psa alespoň třicet minut. Zaznamenejte si čas bodnutí a všímavě kontrolujte dýchání, barvu dásní a chování. Pokud pes začne sípat, kašlat, mít nateklý čumák nebo se mu zvětší jazyk, okamžitě vyhledejte veterinární pomoc. Stejně tak při zvracení, slabosti nebo kolapsu.

U psů s alergiemi, štěňat, starých zvířat a plemen s krátkou tlamou, jako jsou buldoci nebo mopsové, je riziko vážné reakce vyšší. I když se otok zdá malý, raději volejte veterináře a popište situaci. Pokud se do deseti minut nezačne otok zmenšovat nebo se naopak zvětšuje, nečekejte a jeďte. Preventivně se vyhýbejte místům s rojem včel a nenechávejte psa volně chytat hmyz. Pravidelná kontrola tlamy po procházce zabere pár sekund a může zachránit život.