První věc, kterou je potřeba si u chlupatých plemen uvědomit, je létání. Rozvolněná pera nedokážou vytvořit nosnou plochu, takže slepice létá špatně nebo vůbec. To zjednodušuje oplocení, ale komplikuje únik před predátorem. Pokud chováte bez pevného výběhu, počítejte s tím, že pes nebo liška mají výhodu. Řešením je zastřešený výběh a noční uzavírání, ne spoléhání na to, že slepice uletí na bidlo.
Dejte pozor na zdroj světla. Bodové světlo uprostřed kurníku vytváří ostré stíny a slepice se mu vyhýbají, takže se shromažďují v rozích. Vhodnější je měkké, rozptýlené světlo umístěné výš, které osvětlí hřady rovnoměrně. Barevný tón držte spíše v teplejších odstínech, chladné bílé světlo večer zbytečně prodlužuje aktivitu. Nikdy nenechávejte světlo svítit celou noc, narušuje spánek a zvyšuje stres.
Chlupaté slepice nejsou žádná kuriozita z veletrhu. Jde o plemena, u nichž se peří prodloužilo a změnilo tak, že připomíná srst. Podstata je fyziologická: místo tuhého praporu mají pera měkký, rozvolněný prachový základ, který nedrží kompaktní tvar. Proto slepice vypadá huňatě a na dotek je jemná. Není to nemoc ani důsledek šlechtění za každou cenu — jde o zděděnou vlastnost, která s sebou nese jak výhody, tak konkrétní provozní potíže.
Ať zvolíte cokoli, dodržte dvě pravidla. Za prvé, každý materiál dejte na místo, kde má smysl: dřevo na konstrukci, OSB dovnitř, plech nahoru, plast na snadno omyvatelné plochy. Za druhé, postavte kurník na základ nebo na štěrkové lože, ne přímo na hlínu, a nechte mezi pláštěm a konstrukcí větrací mezeru. Právě tohle většina lidí vynechá a pak se diví, že kurník po roce začne bobtnat a táhnout vlhkost do podestýlky.
Větrání řešte nahoře. Ponechte štěrbinu u hřebene střechy nebo pod stropem, krytou pletivem proti kunám a ptákům, aby studený vzduch vstupoval nad hlavami slepic a vlhkost odcházela. Spodní přívod vzduchu umístěte na odvrácenou stranu od převládajícího větru. Pokud kurník větráte jen otevřenými dveřmi, v zimě to znamená průvan v úrovni hřadů. Raději udělejte dvě malé štěrbiny než jednu velkou, kterou budete muset v mrazu zalepovat.
OSB desky lákají cenou, ale ve vlhku zklamou OSB desky se hodí na podlahu, vnitřní obložení nebo zpevnění stěn, protože jsou rovné, pevné a rychle se s nimi pracuje. Jenže běžná OSB je lepená pryskyřicí, která při trvalé vlhkosti bobtná a deska se rozpadá. Pokud je použijete na vnější plášť, musí být chráněné před deštěm a odvětrávané. Na holé stěny vystavené povětrnosti je to riskantní volba, která se projeví právě po první mokré zimě. Lepší je OSB schovat pod obklad nebo použít jen uvnitř, kde zůstane suchá.
Přenosný kurník má smysl tehdy, když ho opravdu budete přemisťovat. Pokud s ním počítáte jako s pevnou stavbou, uděláte lépe s klasickým kurníkem. Rozhodující je proto hmotnost a způsob manipulace. Cílem je konstrukce, kterou zvládne posunout jedna osoba nebo dva lidé bez zvedání nad zem. Osvědčuje se podvozek ze dvou koleček na jedné straně a madla na straně druhé. Kurník se nakloní, kola se opřou o zem a posune se o pár metrů. Bez kol budete při každém přesunu tahat celou váhu po trávě a stavba se rozpadne dřív než slepice začnou nést.
Mezi dalšími variantami se často zvažuje pozinkovaný plech a plast. Plech je lehký, rychle se montuje a nenasákne, ale v létě se pod ním přehřívá vnitřek a v zimě na něm kondenzuje voda. Kondenzát pak kape na podestýlku, což je častý a podceňovaný problém. Proto plech patří na střechu, ne na stěny, a pod ním musí být izolace nebo provětrávaná mezera. Plastové panely jsou odolné a snadno se myjí, ale jsou měkké, špatně drží šrouby a ve větru se kroutí. Hodí se spíš na doplňky než na nosnou konstrukci.
Jak sladit světlo s dobou, kdy se zavírají dveře Než začnete cokoli nastavovat, změřte si, kdy se za běžného dne slepice samy ukládají. Pak k tomuto času přiřaďte průběh stmívání. Dobré je, když poslední zbytky světla dohasínají přibližně v době, kdy se zavírají dveře kurníku. Pokud svítíte příliš dlouho, slepice jsou stále vzhůru, hřad obsazují pozdě a ráno vstávají rozladěné. Naopak příliš brzké zhasnutí je donutí hledat hřad potmě, což vede k pádům a potyčkám.
Nejdřív si ujasněte, kde kurník bude stát. Jiný materiál obstojí na betonovém základu pod přístřeškem, jiný na otevřené zahradě, kde na něj celý rok bije déšť a svítí slunce. Vlhko v Česku není výjimka, ale pravidlo, a právě na něj většina stavebníků při výběru zapomene. Než koupíte první desku, změřte, kolik vláhy se v místě drží po dešti, a podle toho volte konstrukci.
