Základem je rozdělit prostor na dvě zóny, i když jde o jednu místnost. Použijte nízkou komodu nebo regál jako předěl, který zároveň poslouží jako úložiště. Dětská postel patří blíž ke dveřím, seniorská dál od nich, aby měl starší člověk klid na odpočinek. Mezi postelemi nechte uličku alespoň 60 cm, ideálně 70 cm, aby se dalo projít i s chodítkem. Pokud to jde, umístěte seniorskou postel tak, aby byla po ruce noční lampička a aby cesta na toaletu byla krátká a bez překážek.
Kabely neřešte esteticky, ale funkčně. Prodlužovací lištu přišroubujte ze spodní strany stolu nebo ji položte na podlahu podél soklové lišty a přelepte páskou. Nabíječky, které zůstávají v zásuvce, označte štítkem. Jeden kabel, který se tahá po stole, je lepší než pět volně ležících. Světlo postavte kolmo k obrazovce, nikdy ne za ni ani přímo nad ni. Stojací lampa s otočným ramenem a teplou barvou světla stačí. Pokud pracujete od rána, využijte denní světlo a k večeru přidejte jen bodové svícení na klávesnici. Zvuk v malém bytě se šíří přes stěny – sluchátka s izolací vyřeší víc než drahé tlumicí panely.
Přehřívání motoru vzniká, když se teplo odvádí pomaleji, než vzniká. Příčina bývá buď v chladicím systému, nebo v mazání, případně ve způsobu jízdy. Rozdíl mezi těmito dvěma okruhy je zásadní: chladicí systém řeší teplotu hlavy a bloku, olej maže a zároveň odvádí teplo z třecích ploch. Když jeden z nich selže, ručička teploměru vyleze nahoru a motor začne ztrácet výkon.
Sprchový kout bez závěsu je v malém prostoru praktičtější než vana. Pokud vanu máte a nechcete se jí vzdát, používejte ji jako úložný prostor jen výjimečně. Vana plná kyblíků a čisticích prostředků je typická chyba: vypadá to jako úspora místa, ale při každém koupání musíte všechno přendavat. Místo toho dejte čisticí prostředky do uzavřené krabice pod umyvadlo nebo do skříně na chodbě. V koupelně má být jen to, co tam patří.
Rozhodující je, kdo bude na posteli spát. Dítě do zhruba šesti let potřebuje spíše tužší matraci, která podrží páteř a zabrání propadnutí. Dospělý člověk naopak ocení matraci, která se v ramenou a bocích mírně prohne, ale v bedrech zůstane pevná. Univerzální rada „čím tvrdší, tím lepší” je mýtus. Příliš tvrdá matrace tlačí na ramena a kyčle, příliš měkká zase nedrží bederní oblast. U loftové postele navíc platí, že čím tenčí matrace, tím více pocítíte tvrdost roštu pod ní.
Základem je lamelový rošt. Lamely by měly být dřevěné, nejlépe z buku nebo břízy, s tloušťkou alespoň sedm milimetrů. Vzdálenost mezi lamelami hraje větší roli, než se na první pohled zdá. Pro běžnou matraci stačí rozestup do šesti centimetrů, u měkkých pěnových matrací se vyplatí jít pod pět centimetrů. Příliš řídké lamely vytvářejí na matraci tlakové body a pěna se v nich trvale prolisuje. Naopak příliš hustý rošt z matrace udělá tvrdou desku, která ztratí schopnost přizpůsobit se tělu.
Typická chyba je koupit rošt podle ceny nebo podle vzhledu postele. Rošt musí sedět na vnitřní rozměr postele, ne na vnější. Matrace se nesmí o bočnice opírat, jinak se rohy neprodyšně uzavřou a vlhkost zůstane uvnitř. Další častá chyba je kombinace tuhého roštu s měkkou matrací: matrace pak nemá kam ustoupit a spáč se v noci budí. A naopak měkký rošt s tuhou matrací vytváří houpavý pocit, který dělá nevolnost. Vždy vybírejte obojí společně, ne zvlášť.
Hmotnost spáče rozhoduje o tuhosti, ne o počtu lamel U těžších spáčů se často doporučuje rošt s více lamelami, jenže samotný počet nic neřeší. Rozhoduje tuhost jednotlivých lamel a to, zda jsou v pouzdrech, která se mohou prohýbat. Pro vyšší hmotnost potřebujete lamely silnější a kratší, tedy s menším rozponem mezi bočnicemi. Postel o šířce 160 centimetrů má uprostřed nosník, a ten je u těžších lidí povinný. Bez něj se lamely prohnou doprostřed a matrace dostane vanovitý tvar. U lehčích spáčů je tomu naopak: příliš tuhý rošt zabrání matraci pracovat a ta pak působí nepohodlně, i když je kvalitní.
Než začnete vybírat rošt, změřte si dvě věci: skutečné rozměry matrace a svoji hmotnost. Rošt totiž není univerzální podstavec. Je to nosná konstrukce, která rozhoduje o tom, jak dlouho matrace vydrží a jak se bude chovat při zatížení. Špatná volba se neprojeví hned, ale po pár měsících se matrace začne prohýbat v místě, kde je rošt příliš řídký nebo zbytečně tuhý. Stejně důležitá je hmotnost spáče, protože určuje, kolik bodů musí matraci podepřít. Dva lidé na jedné posteli znamenají jiné nároky než jeden.
