Zrcadlo má smysl jen tehdy, když odráží něco, co má hloubku. Pokud visí proti holé zdi nebo proti dveřím, jen zdvojí prázdnou plochu a efekt je nulový. Nejlepší je umístit ho na stěnu kolmou ke vchodu, aby odráželo protilehlý prostor – vanu, umyvadlo, polici s předměty. Velké zrcadlo od podlahy ke stropu přidá výšku, ale musí být čisté a bez rušivého rámu, který by ho opticky zmenšoval.
Největší časová ztráta při pokládce vinylu nevzniká samotným kladením, ale přípravou podkladu a čekáním na aklimatizaci. Materiál musí v místnosti odpočívat při teplotě, ve které se bude pokládat, obvykle alespoň 24 hodin, u silnějších vrstev i déle. Pokud tuto část přeskočíte, desky se po položení roztáhnou nebo smrští a spoje se rozejdou. Do plánování proto počítejte s jedním celým dnem navíc, kdy se v místnosti jen leží a nic se s ním nedělá.
Reálný odhad pro běžný byt: příprava podkladu jeden až dva dny, aklimatizace jeden den, vlastní pokládka jeden až dva dny podle členitosti, dokončovací práce včetně lišt půl dne. Celkem tedy tři až pět dnů, pokud se pracuje souvisle a podklad je v pořádku. Pokud se podklad musí nejprve opravovat, připočtěte další dny. Nejrychlejší cestou k úspoře času není spěchat na kladení, ale věnovat čas přípravě a nechat materiál pořádně odpočinout.
Koupelna bez okna nemá přirozený odvod vlhkosti. Každá sprcha do ní přinese několik litrů vody v podobě páry, která nemá kudy odejít. Pokud ji neodvedete aktivně, sráží se na studených zdech, spárovačce a ve spárách obkladů. Následkem je černá plíseň, zatuchlý zápach a postupně i poškozená omítka. Řešení není jedno, ale kombinace několika opatření, která spolu ladí.
Typická chyba je kladení na plovoucí způsob bez dostatečné dilatační mezery u stěn. Desky se pak v horku vydouvají a vlní se. Další častá chyba je slepení spojů špatným lepidlem nebo žádným lepidlem tam, kde je potřeba. U lepených systémů musí být spoj dokonale čistý, jinak lepidlo nedrží a spoj se rozjede při prvním vytírání. Rovněž se nevyplácí začínat uprostřed místnosti bez rozvržení řad; na konci pak vychází úzký pásek u stěny, který vypadá špatně a hůře se řeže.
Nejprve změřte dvě věci: šířku nejužšího místa, kterým kolo protáhnete, a volnou plochu, kterou jste ochotni trvale obětovat. Do měření započítejte i řídítka a pedály. Typická chyba je měřit jen rám a pak zjistit, že kolo nejde protáhnout dveřmi do komory. Pokud bydlíte v podkroví nebo v bytě s úzkým schodištěm, je reálná jen varianta s kolem, které lze rychle rozebrat nebo složit.
Před koupí si lehněte. Ne na chvíli, ale na deset minut, na bok, s rukou pod hlavou, přesně v poloze, ve které usínáte. Prodejna, kde se nesmí lehat, není pro výběr matrace vhodná. Stejně tak se nerozhodujte podle toho, jak matrace vypadá v obalu – potah se dá vyměnit, jádro ne. Pokud váháte mezi dvěma tvrdostmi, vezměte tu měkčí, ale jen pokud se rameno nepropadá přes okraj. Tvrdší matrace se nedá „rochodit”, měkká se časem zmáčkne ještě víc.
Kde se ztrácí hodiny, aniž by to bylo vidět U velkých místností se čas prodlužuje řezáním. Vinyl se řeže nožem, ale u dveřních zárubní, topných trubek a nepravidelných rohů je potřeba měřit a zkoušet opakovaně. Počítejte s tím, že na jednu místnost o rozloze kolem dvaceti metrů čtverečních padne při hladkém průběhu přibližně půl dne až den. U členitých dispozic s mnoha zářezy se čas klidně zdvojnásobí. Zkušený pokladač zvládne za den i výrazně více, ale to platí jen pro jednoduché obdélníkové prostory s připraveným podkladem.
Samotná příprava podkladu je druhá nejdelší položka. Podlaha musí být rovná, suchá, čistá a pevná. Beton nesmí být vlhký, dřevěné desky musí držet. Nerovnosti větší než dva milimetry na délku dvou metrů je nutné vyrovnat vyrovnávací hmotou, která potřebuje vlastní čas na vytvrdnutí. Právě tady se nejčastěji podcení harmonogram: lidé naplánují pokládku na odpoledne a pak zjistí, že stěrka ještě není suchá.
Koupelna bez okna působí stísněně hlavně proto, že v ní chybí přirozený zdroj světla, který by prostor opticky otevřel. Většina lidí to řeší tak, že na strop namontuje jednu velkou lampu a rozsvítí ji naplno. Tím ale vznikne ploché, rovnoměrné světlo, které ze všech stran maže stíny a dělá z místnosti nudnou krabici. První krok k lepšímu vzhledu je přestat svítit shora dolů a začít svítit do stran a nahoru.
