Typickou chybou začátečníků je používat hole jako berle – tedy s maximálním zatížením a bez synchronizace kroků. To vede k nadměrnému namáhání ramen a kývání těla ze strany na stranu. Místo toho se snažte o plynulý pohyb: hole se pohybují přirozeně podél těla, vždy v protifázi k nohám. Při sestupu si představte, že hole kloužou po zemi jako lyžařské hůlky – nezapichujte je s velkou silou, ale nechte je vést. Důležité je také sledovat terén před sebou: na kluzkém povrchu zapichujte špičky hlouběji, na kamenitém spíše mělčeji, abyste neuklouzli.

Častým problémem při sestupu je špatné nastavení řemínků na rukojetích. Řemínek by měl být dotažený tak, aby hůl držela pevně, ale zápěstí mělo volnost pro pohyb. V žádném případě neprovlékejte ruku skrz řemínek jako při běžném držení – to vede ke ztrátě kontroly při pádu, protože hůl zůstane viset na zápěstí. Správný způsob: ruku protáhnete řemínkem zdola nahoru, dlaní stisknete rukojeť a řemínek vede přes hřbet ruky. Tím získáte oporu při tahu do kopce i při tlačení z kopce.

Smažení, které rozhoduje o výsledku Tuk rozehřejte na vyšší teplotu, ale nenechte ho kouřit. Ideální je, když do něj ponoříte kousek těsta a začne okamžitě syčet a tvořit bublinky. Lžící nebo naběračkou pokládejte menší porce těsta a hned je rozprostřete do plochého tvaru. Smažte po obou stranách dozlatova, ale nespěchejte – vysoká teplota spálí povrch a střed zůstane syrový, což vede k tomu, že bramborák nasákne tuk při dopečení. Ideální je středně vysoký plamen a trpělivost.

Nejčastější chybou bývá přidávat do těsta příliš mnoho mouky. Těsto pak nasákne olej jako těsto na lívance a výsledek je těžký. Také pozor na přehnané množství vajec – jedno vejce na půl kila brambor stačí. Pokud chcete ještě křupavější výsledek, přidejte do těsta lžíci škrobu navíc a nechte ho před smažením deset minut odpočinout. Škrob nabobtná a při smažení vytvoří zlatavou krustu.

Po usmažení pokládejte bramboráky na papírovou utěrku, která odsaje přebytečný tuk. Pokud jich smažíte víc, nepokládejte je na sebe, dokud jsou teplé – pára by je zbavila křupavosti. Raději je nechte okapat na mřížce a překryjte čistou utěrkou. Tento zvyk dělá víc než jakékoli speciální pánve nebo oleje.

Stejně důležité jako dieta je i pohyb, ale pozor na začátek. Náhlé dlouhé běhy u psa s nadváhou přetíží klouby a srdce. Ideální jsou častější, ale kratší procházky – místo jedné hodinové absolvujte tři dvacetiminutové. Postupně přidávejte na délce i tempu. Skvělou aktivitou je plavání, které šetří klouby a zapojuje celé tělo. Pokud pes neumí plavat, naučte ho nejprve ve vodě, kde dosáhne na dno. Vyhněte se skokům pro míček, aportům do schodů a prudkým změnám směru, dokud pes nezhubne na přijatelnou hmotnost.

Do vymačkaných brambor přidejte vejce, kmín, česnek a majoránku. Místo hladké mouky zkuste použít bramborový škrob – ten lépe váže vodu a vytvoří jemnější, ale pevnější strukturu. Množství škrobu přizpůsobte konzistenci těsta: mělo by být řidší než na knedlíky, ale ne tak řídké, aby se rozlévalo. Pokud je těsto příliš suché, přidejte lžíci mléka; pokud příliš mokré, přidejte ještě škrob.

Nejdůležitější krok přijde hned po nastrouhání. Brambory osolte, nechte je asi deset minut odstát a pak je pořádně vymačkejte. Nejpohodlnější je použít čistou utěrku nebo plátýnko, do kterého bramborovou hmotu zabalíte a vyždímáte. Čím sušší brambory, tím méně oleje se při smažení vstřebá. Pokud máte čas, nechte vymačkanou hmotu ještě chvíli okapat na sítu.

Turistické hole výrazně odlehčují kolenům a zlepšují rovnováhu, ale pouze tehdy, pokud je držíte správně. Častou chybou je držet hole příliš nízko nebo vysoko, což vede k přetížení zápěstí a nepřirozenému držení těla. Před samotnou chůzí si nastavte délku holí: ve stoje s rukou volně podél těla by měl být loket ohnutý přibližně v pravém úhlu, když hůl držíte za rukojeť. Špička hole by se měla dotýkat země asi 10–15 cm za patou vaší boty.

Nejspolehlivější způsob, jak zjistit, že má pes nadváhu, není vážení, ale ohmatání. Položte dlaně na hrudník a přejíždějte po žebrech. U zdravého psa byste měli cítit každé žebro pod tenkou vrstvou tuku, ale ne vidět je na dálku. Pokud musíte žebra hledat tlakem prstů, je to první varovný signál. Stejně důležité je sledovat pas: při pohledu shora by měl být mezi hrudníkem a pánví znatelný prohnutý přechod. Když pes stojí a vy se na něj díváte z boku, mělo by břicho stoupat směrem k zadním nohám. Ztráta těchto tvarů a „sudovitý” vzhled jsou jasné známky toho, že pes nosí příliš mnoho kilogramů.