Když máte 3f, můžete využít plný výkon, ale pozor na výřez Třífázové připojení (3f) umožňuje připojit desku na tři samostatné fáze, čímž se snižuje zatížení každé fáze. Běžná 7,4 kW deska pak potřebuje tři jističe 16 A, případně jeden třífázový jistič 16 A. Kabel musí být pětivodičový (5 × 2,5 mm²). Pokud máte v bytě pouze 1f, můžete si nechat udělat nový rozvod od hlavního jističe, ale to je zásah do elektroinstalace, který vyžaduje revizi a souhlas správce domu. Často se to ale nevyplatí – pro běžné vaření stačí i kvalitní 1f deska s omezeným výkonem.
Jak na montáž: korpus na míru, ne kompromis Při stavbě korpusu volte dřevotřísku s laminací, která je stabilní a snadno se řeže. Šikminu obvykle tvoří sádrokarton nebo omítka, proto si připravte hmoždinky vhodné do dutých stěn a nosné lišty. Nejdříve připevněte bočnice k podlaze, stěně a stropu – použijte vodováhu a rektifikační podložky, abyste vyrovnali případné nerovnosti. Poté osaďte police, které budou sloužit jako výztuha. U šikmého stropu je důležité nechat mezeru mezi horní hranou korpusu a stropem – minimálně 2 cm, aby se skříň dala dorovnat a aby se zabránilo přenosu vibrací z krokví.
Nejčastější chybou bývá podcenění přístupu k úložným otvorům. Pokud pódium navrhnete tak, že se k šuplíkům dostanete jen po odsunutí konferenčního stolku, budete je používat maximálně jednou za rok. Proto si rozkreslete, kde budete stát a jakým směrem se budou zásuvky vysouvat. V panelákových pokojích s nízkým stropem se vyplatí držet celkovou výšku pódia do 35–40 centimetrů. Vyšší konstrukce sice nabídne více úložného prostoru, ale místnost opticky zmenší a znesnadní přístup k oknu nebo topení. Nezapomeňte také na to, že pódium nesmí zakrýt žádnou elektrickou zásuvku ani topný registr.
Než začnete cokoli montovat, ověřte si nosnost stěny a její materiál. Do pórobetonu nebo dutých cihel musíte pouzdro ukotvit speciálními hmoždinkami, do plné cihly postačí běžné chemické kotvy. Pozor na příčky ze sádrokartonu: pouzdro s dveřmi má hmotnost, kterou sádrokartonová konstrukce unese jen tehdy, pokud je zesílená nosnými profily a dřevěnými výztuhami. Typickým problémem je také nerovná stěna v místě otvoru. Pokud svislice a vodováha ukazují odchylku větší než pět milimetrů, pouzdro se při montáži zkroutí a dveře pak nedoléhají nebo se samy otevírají. Před montáží proto stěnu vyrovnejte sádrovou stěrkou a nechte ji důkladně vyschnout.
Pro jednofázové připojení (1f) je typické, že všechny varné zóny pracují na jedné fázi. To znamená, že maximální příkon desky je omezen hodnotou hlavního jističe – obvykle 25 A nebo 32 A. Deska s příkonem kolem 7 kW na 1f připojení vyžaduje jistič 32 A a kabel o průřezu minimálně 6 mm². V praxi to znamená, že při plném výkonu všech plotýnek může dojít k přetížení. Většina indukcí má ale funkci power management, která výkon rozděluje mezi zóny – to je pro 1f připojení zásadní.
Při osazování obložkových lišt a krytek pouzdra dbejte na to, aby nebránily pohybu křídla. Někteří výrobci dodávají pouzdro s bezfrézovými zárubněmi, které se montují jednoduše, ale vyžadují přesné změření délky lišt. Řežte je pokosovou pilou pod úhlem 45 stupňů a spáry přetmelte akrylovým tmelem. Pokud chcete, aby pouzdro bylo zcela skryté ve stěně, musíte jeho přední hranu překrýt sádrokartonem a teprve poté aplikovat finální povrch. Tento postup je pracnější, ale výsledkem je čistá rovná stěna bez viditelných prvků, která působí minimalisticky.
Na co se zaměřit při sestavování rozpočtu Většina lidí dělá chybu, že do rozpočtu započítá pouze cenu baterie. Přitom často rozhodující položkou bývá způsob montáže. Pokud volíte nástěnnou baterii, která se instaluje na stěnu nad dřezem, počítejte s tím, že zápustná část může vyžadovat úpravu obkladu. U stojánkových baterií zase může vadit příliš malý průměr stávajícího otvoru, což vyžaduje jeho vyvrtání nebo naopak použití redukce. Všechny tyto úpravy mají svou cenu, kterou si můžete ušetřit pouze tehdy, když si vše předem promyslíte.
Při samotné montáži se vyhněte spěchu – špatně změřená šikmina znamená zbytečné mezery, které pak musíte vyplňovat lištami. Nejprve si ověřte, že náčrt odpovídá skutečnosti, a teprve potom řežte materiál. U starých bytů počítejte s tím, že podlaha nemusí být rovná, proto použijte nastavitelné nožičky. Až bude skříň stát, zkontrolujte funkčnost všech zásuvek a dveří – pokud se někde zadrhávají, upravte panty nebo polohu polic. Výsledek by měl být stabilní a hlavně funkční, abyste do šikminy vešli vše potřebné bez zbytečného ohýbání.
