Jako výstelku použijte suchou slámu, seno nebo hobliny. Sláma drží tvar a slepice si v ní udělají důlek, seno se rychleji slepí, hobliny dobře pohlcují vlhkost. Vrstva má být asi pět až osm centimetrů. Každé ráno výstelku prohrábněte a vyhoďte rozbitá vejce i trus. Jednou za týden ji kompletně vyměňte. Špinavá a vlhká výstelka je nejčastější důvod, proč slepice hnízdo opustí a hledá si jiné místo.
Když si nejste jisti, co kůže a peří znamenají, zavolejte veterináře dřív, než se objeví úhyn. Změna kůže bývá první signál. Kdo ji čte pravidelně, zachrání hejno včas a bez zbytečných zásahů.
Nejprve odstraňte veškerý mobilní obsah: krmítka, napáječky, hřady, snášková hnízda a podestýlku. Podestýlku nevyhazujte na kompost, pokud v ní byly nemocné slepice – patří na hnojiště nebo do spalovny. Hřady a hnízda dejte stranou, očistěte je kartáčem a umyjte zvlášť. Suchý trus nejdřív seškrábejte špachtlí nebo lopatkou, mokrý setřete hadrem. Teprve pak přichází na řadu voda.
Než pořídíte první slepice, rozhodněte, kolik jich uživí váš dvorek a co s vejci a trusem. Pro začátek stačí tři až pět kusů. Větší hejno znamená víc práce, rychlejší opotřebení půdy a tvrdší boj o hierarchii. Zjistěte také, jestli vám to povolí obecní vyhláška a zda máte sousedy ochotné tolerovat ranní kdákání kohouta. Ten není pro snášku potřeba, takže pokud jde jen o vejce, obejdete se bez něj.
Poslední věc, kterou většina lidí podcení, je vstup. Dveře musí být dost široké na kolečko s podestýlkou a musí se dát zajistit proti otevření větrem i proti tomu, aby si je slepice sama neotevřela. Zámek na háček nebo kolík z vnitřní strany je nutnost. Stejně tak zkontrolujte každý roh a spoj pletiva, protože právě tam se predátoři dostanou. Výběh, který se ráno snadno otevře, večer spolehlivě zavře a vydrží nápor počasí, udělá pro pohodu hejna víc než sebehezčí design.
Častá chyba je nechat v kurníku celonoční slabé světlo. Slepice pak nespí hluboce, častěji se budí, ráno jsou nervózní a snižuje se snáška. Další chyba je svítit večer z jedné strany, ale hřad umístit na stranu opačnou. Slepice mají tendenci jít za světlem, takže se shlukují v rohu, kde není místo, a vznikají zranění. Světlo by mělo vždy směřovat k hřadu, ne od něj.
Pokud chováte slepice v místě, kam večer proniká pouliční osvětlení nebo světlo z okolních budov, zvažte zatemnění oken. I slabý trvalý zdroj světla stačí k tomu, aby se rytmus posunul. Zjistíte to jednoduše: pokud slepice ještě hodinu po západu slunce pobíhají a zobou, místo aby seděly na hřadě, je světla příliš. Řešením není delší svícení, ale naopak dřívější a plynulejší útlum. Přirozený soumrak je pro slepice spolehlivější než jakékoli umělé prodlužování dne.
Proč je soumrak pro slepice důležitější než tma Slepice nevidí dobře ve tmě. Přechod ze světla do tmy je pro ně navigační signál. Pokud večer náhle zhasnete ostré světlo, část slepic zůstane na podlaze, jiné se tlačí na hřadu a vznikají zbytečné rozbroje. Ideální je plynulé stmívání. Pokud máte pevné světlo bez stmívače, zkuste alespoň vypnout hlavní zdroj a nechat rozsvícené jen slabé světlo v chodbičce nebo průhledným oknem pronikat soumrak. Slepice tak dostanou čas na přesun.
Slepice mají silně vtištěný cirkadiánní rytmus. Večer, když slunce zapadá a intenzita světla klesá pod určitou mez, začnou samy hledat hřad. Trvá to obvykle 20 až 40 minut. Umělé světlo v kurníku tento proces buď podpoří, nebo úplně rozvrátí. Rozhoduje přitom nejen doba svícení, ale i barva, intenzita a to, odkud světlo přichází.
Praktický postup: hodinu před plánovaným zhasnutím uberte intenzitu na polovinu, po půl hodině na čtvrtinu a teprve pak zhasněte úplně. U malých hejn do deseti kusů stačí i to, když světlo vypnete o 30 minut později, než slepice samy začnou usedat. Nikdy nesviťte večer jasně bílým světlem s vysokým podílem modré složky. Ta potlačuje melatonin a slepice zůstávají aktivní, i když už mají být na hřadě.