Do kopce držte hole kratší, než jste zvyklí na rovině. Ruce pak zůstávají blíž tělu a vy se můžete odrážet směrem vzhůru, místo abyste je před sebou tlačili jako beranidlo. Sjeďte rukojetí o několik centimetrů níž, případně zkraťte teleskopické hole. Úchop mějte pevný, ale ne křečovitý – palec a ukazovák obepínají rukojeť, zbylé prsty ji jen lehce přidržují. Při každém kroku zapíchněte hrot za patu přední nohy, ne před sebe. Tím získáte stabilitu a nebudete zbytečně zvedat ramena.

Jak postupovat, když zpráva vypadá podezře

Poslední trik se týká množení. Ze zdravé bazalky nebo máty odstřihněte asi deset centimetrů dlouhý výhonek těsně pod listovým uzlem, spodní listy odstraňte a stonek postavte do sklenice s vodou. Voda se má měnit každé dva dny. Po dvou až třech týdnech se objeví kořeny a rostlinu můžete zasadit do substrátu. Tímto způsobem si udržíte čerstvé bylinky celý rok bez toho, abyste je stále kupovali znovu.

Sklizeň dělá chybu skoro každý. Lidé utrhnou celou větev nebo oberou rostlinu dohola a diví se, že už neobroste. U bazalky štípejte vždy nad párem listů, nikdy ne uprostřed stonku, a to nejvýše třetinu rostliny najednou. Pažitku stříhejte dvě stěnadcentimetry nad zemí, nikdy ne u samé báze. Máta a meduňka snášejí radikálnější řez, ale i tak je nechte po každé sklizni dva týdny v klidu.

Kam s věcmi, když podlaha sprchy nestač

U koberců platí podobné pravidlo: hmota a tloušťka vítězí nad vzhledem. Silný vlněný nebo hustý syntetický koberec s vysokým vlasem pohlcuje kročejový hluk i ozvěnu v místnosti výrazně lépe než tenká vrstva s krátkým vlasem. Zásadní je ale pokrytá plocha. Kobereček metr na metr uprostřed obýváku nic nezmění. Účinek přinese až souvislá plocha, ideálně od stěny ke stěně, nebo alespoň velký kus s podložkou. Právě podložka pod koberec bývá opomíjená – měkká filcová nebo pěnová vrstva tlumí kroky a vibrace mnohem víc než koberec samotný.

Z kopce je to obráceně: hole prodlužte a jděte s nimi vpřed Při sestupu potřebujete delší hole, aby vás držely ve vzpřímenějším postoji a snižovaly tlak na kolena. Vysuňte teleskopy nebo posuňte ruku výš na rukojeti. Hrot by měl dopadat před vámi, ne vedle vás. Nezapichujte hole příliš blízko u sebe – našlapujete tak na ně a ztrácíte rytmus. Správný úchop z kopce znamená, že ruka je uvolněná a hůl se jen lehce dotýká země, ne že se o ni opíráte celou vahou. Tím se vyhnete pádu, když se terén náhle změní.

Při chůzi do kopce i z kopce se úchop turistických holí mění podle toho, jak se mění sklon terénu a těžiště těla. Základní pravidlo zní: čím strmější stoupání, tím kratší hole. Čím prudší klesání, tím delší hole. Pokud délku neupravíte, přestanou být hole oporou a začnou vás brzdit nebo nutit do nepřirozeného předklonu.

Nejčastější chyba je stejná délka holí pro celý výšlap. Lidé si je nastaví na parkovišti a už s nimi nehnou. Přitom stačí na začátku stoupání zkrátit a na hřebeni prodloužit. Další častou chybou je příliš pevné sevření rukojeti. Ruka pak brzy otéká a bolí předloktí. Povolte úchop, jakmile hůl dokončí odraz. Pomáhá i poutko – pokud ho máte, opřete se o něj zápěstím, ne o rukojeť. Poutko přenáší sílu lépe a snižuje únavu.

Když jdete po rovině nebo v mírném svahu, držte hole na stejné délce jako při mírném stoupání. V ostrém klesání naopak povolte teleskopy na maximum. Všímejte si, jestli se při chůzi nemusíte hrbit nebo naopak zaklánět. Správně nastavená hůl končí přibližně v úrovni pasu, když ji postavíte vedle sebe na zem. Pokud sahá výš, je moc dlouhá; pokud níž, je krátká. Během túry kontrolujte úchop i délku každou hodinu, zvlášť když střídáte prudké a mírné úseky.