U novostaveb se vyplatí naplánovat nábytek ještě před pokládkou podlahy. Topné kabely se pak dají vést jen tam, kde zůstane volná plocha. U rekonstrukcí je řešením kombinace: nožičky, mřížka ve dně, nebo přesun nábytku o půl metru stranou. Nikdy nepřekrývejte topný okruh pevně přilepenou podlahovinou bez možnosti proudění vzduchu. Teplo se hromadí, krytina se kroutí a spoje praskají.

Typická chyba je vybrat podlahu podle vzhledu a teprve pak řešit, jak se chová při úniku vody. Další chyba je podcenit podklad. I sebelepší dlažba na nerovném nebo pružném podkladu praská a voda zatéká pod ni. Nechte si udělat rovný a pevný podklad, jinak je zbytek investice ztracený. U vinylu zase lidé zapomínají na dilataci u stěn; když podlaha nemá kam pracovat, vlna se vlní a spáry se otevírají přesně tam, kde teče voda.

Pokud se vlna po opakovaném napaření a vyčesání nevrací, může jít o utlačenou vrstvu, kterou už nelze plně obnovit. V takovém případě pomůže jen trpělivost a pravidelné nadzvedávání během několika týdnů, případně profesionální strojové vyčištění. Prevence je přitom jednoduchá: pod nohy těžkého nábytku umístěte ploché podložky, které rozloží tlak, a při každém dalším posunu použijte kluzné podložky nebo starý ručník. Koberec tak zůstane bez vln a bez zbytečné práce.

Na starší skvrnu použijte roztok octa a vody v poměru jedna ku dvěma. Ocet neutralizuje zbytky kávy a pomáhá uvolnit barvivo. Naneste malé množství, nechte působit dvě až tři minuty a znovu vpíjejte. Poté důkladně opláchněte čistou vodou, aby v koberci nezůstal ocet. U vlněných koberců nikdy nepoužívejte bělidlo ani čpavek, ta vlákna poškodí a barvu zničí.

Dřevěná podlaha pod radiátorem trpí jinak než zbytek místnosti. Teplo stoupá vzhůru, ale sálavá složka a zvláště horký vzduch u dna radiátoru vytvářejí přesně v pásu u zdi extrémní podmínky. Prkna zde vysychají rychleji, spáry se rozevírají, lak matní a u masivních podlah vznikají trhliny. Pokud se k tomu přidá občasné zatopení od údržby nebo netěsnící ventil, výsledkem je zdeformovaný pás, který už nikdy nesrovnáte. Proto se k radiátoru nepostupuje stejně jako ke zbytku podlahy.

Praktický postup je jednoduchý. Nejprve si rozdělte byt na suché a mokré zóny. Do mokrých zón zapište koupelnu, sprchu, kuchyňské pracovní plochy a vstup. Pak k nim přiřaďte třídy: suché R9, mokré R10, sprcha a schody R11 až R12. Nakonec zkontrolujte, jestli vybraná dlažba není příliš hrubá na úklid. Hrubá dlažba R12 v kuchyni se špatně myje a drží mastnotu. Řešením je kombinace: hladší dlažba v suchých částech, hrubší jen tam, kde skutečně hrozí pád. Nikdy nekupujte dlažbu jen podle fotky v katalogu, protože struktura povrchu se na obrázku ztrácí.