Vlhkost v bytě se mění podle ročního období, počtu osob, větrání i toho, jak moc se v bytě vaří a suší prádlo. Nelze proto říct, že jedna konkrétní hodnota je špatná vždy. Rozhoduje kombinace relativní vlhkosti, teploty a toho, jak dlouho stav trvá. Orientačně se za bezpečné pásmo považuje 40 až 60 procent relativní vlhkosti při běžné pokojové teplotě. Dlouhodobě pod 30 procent vysušuje sliznice a dýchací cesty, trvale nad 65 procent začíná nahrávat plísním a roztočům.

Pokud se okno rosí i po seřízení a zateplení ostění, hledejte příčinu ve vlhkosti vzduchu v místnosti. Vaření, sušení prádla nebo mnoho rostlin zvyšují obsah vody ve vzduchu. Bez dostatečného odvodu vlhkosti se sráží na nejchladnějším místě, kterým je právě rám ventilačky. Pomůže digestoř, větrání koupelny nebo odvlhčovač. Měření vlhkoměrem ukáže, zda je vlhkost trvale nad šedesáti procenty – pak je na místě řešit větrání systému, ne jen okno.

Co vlhkost ničí nejrychle

Jak poznat vlhkost bez přístro

Druhou příčinou je samotná produkce vlhkosti v bytě. Sušení prádla uvnitř, dlouhé sprchování bez odtahu, vaření bez pokliček nebo množství pokojových rostlin zvyšují obsah vody ve vzduchu. Sušte prádlo venku nebo v sušičce, při vaření používejte poklici a digestoř, po sprše nechte koupelnu vyvětrat. Pomůže i odvlhčovač, ale jen pokud víte, že zdroj nelze odstranit jinak. Nekupujte zvlhčovač, dokud nemáte změřenou relativní vlhkost; v běžné domácnosti má být mezi 40 a 60 procenty.

Nejdřív změřte vlhkost. Běžný vlhkoměr stojí pár korun a řekne vám víc než dohady. Vytápěný obytný prostor by se měl držet mezi 40 a 55 procenty relativní vlhkosti. Nad 60 procenty už je zaděláno na problém. Pod 35 procenty zase škodíte dřevu, sliznicím a rostlinám. Pokud vlhkoměr nemáte, pozor na mlžení zrcadel po sprše, mokré rohy u stropu nebo zatuchlý pach v bytě. To jsou spolehlivé signály, že vzduch je přesycený.