Přebytek jablek se dá řešit i výměnou s přáteli nebo v komunitní zahradě, ale vždy platí, že ovoce se má sbírat včas. Jablka padající na zem se nevyplatí sbírat na uskladnění, protože na nich ulpívá vlhkost a hniloba. Pokud máte velké množství, zvažte sušení v sušičce, která šetří místo i energii. Na závěr: čím dříve po sklizni plody roztřídíte, tím méně jich skončí na kompostu.
Pokoje se sdíleným prostorem fungují, když každé dítě má alespoň malé místo, které je jen jeho – police, šuplík nebo část stěny. Soukromí nevzniká velkým prostorem, ale respektem k drobným hranicím. Když se tyto hranice dodržují, spánek se zklidní i v místnosti, kde spolu žijí dva lidé s odlišnými návyky.
Odrážedlo je nejrychlejší cesta k tomu, aby dítě později samo vyrazilo na kole bez pomocných koleček. Princip je jednoduchý: dítě sedí nízko, nohama se odráží od země a učí se přirozeně balancovat. Rovnováha je přitom to hlavní, co děti na klasickém kole s pomocnými kolečky nikdy nepochopí. Pomocná kolečka drží kolo ve svislé poloze a dítěti berou možnost cítit náklon. Odrážedlo tenhle problém nemá.
Barvy držte v jednom tónu, ale v různé intenzitě. Světlá záclona v barvě stěny a závěs o dva stupně tmavší vytvoří hloubku, aniž by místnost ztmavily. Vzory patří na jednu vrstvu, ne na obě. Pruhy na závěsu a květiny na zácloně se navzájem ruší. Přírodní materiály – len, bavlna, směsi s viskózou – sedí k sobě lépe než lesklý polyester s hrubým sametem. Před koupí přiložte odstřižky k sobě a k podlaze; barva se při denním a večerním světle mění.
Co ovlivní skutečná rozteč víc než tabul
Při návrhu se vyplatí postupovat od okrajů, ne od středu. První nosný profil se umisťuje tak, aby okrajová deska měla dostatečnou podporu, obvykle 150 až 200 mm od stěny. Zbývající profily se pak rozloží rovnoměrně. Pokud vyjde krajní pole menší než polovina běžné rozteče, je lepší rozteč mírně zmenšit a rozdíl rozdělit. Vyhnete se tak slabému místu, které se při montáži desek ohne.
Když se stromy obsypou a přebytky jablek zaplní garáž i sklep, rozhoduje hlavně rychlost a správné třídění. První krok je roztřídit plody na ty, které vydrží dlouhé skladování, a na ty, které je nutné zpracovat okamžitě. Jablka s otlakem, červivá nebo popraskaná nepatří do sklepa, protože jedna nahnilá plodina nakazí celou bednu. Ovoce určené ke skladování musí být suché, se stopkou a s neporušenou slupkou.
Mošt, sušení a krouhání vyřeší i velké přebytky Nejrychlejším řešením je mošt. Jablka stačí omýt, odstranit stopky a nahnilá místa, pak je rozdrtit a vylisovat. Čerstvý mošt se rychle kazí, proto ho pasterizujte při teplotě asi 80 °C po dobu 20 minut a plňte do horkých sklenic. Pozor na dvě chyby: mošt z přezrálých jablek bývá mdlý a příliš mnoho pektinu způsobuje rosolovitou konzistenci. Sušení je další možnost pro plátky zbavené jádřinců; sušte při 50 až 60 °C, dokud nejsou ohebné, ale ne lepivé.
Skladování má svá pravidla. Ideální je chladná, tmavá místnost s teplotou kolem 2 až 5 °C a vlhkostí asi 85 %. Jablka nikdy neskladujte v jedné bedně s jiným druhem ovoce nebo zeleniny, protože uvolňují ethylen, který urychluje zrání a kažení. Každý plod raději obalte do novinového papíru a uložte do dřevěné přepravky tak, aby se nedotýkaly. Během zimy občas projděte zásobu a vyřaďte kusy, které začínají měknout.
Zavařování a krouhání se hodí pro jablka, která už změknou. Krouhaná jablka na kynuté knedlíky nebo do koláčů stačí spařit a plnit do sklenic, případně lehce osladit a přidat skořici. Při zavařování dbejte na čistotu sklenic a víček, jinak se obsah zkazí i při správném postupu. Jablka se hodí i do octa, povidel nebo jako krmivo pro domácí zvířata, pokud už nejdou zpracovat jinak.