U mírně tekoucích řek, kde se neočekává převržení a proud je pomalý, stačí lehčí vesta s menším objemem pěny a helma, která dobře sedí, ale nemusí mít extra tvrdou skořepinu. Pozor ale na jednu věc: i na klidné vodě vzniká nejvíc úrazů při nasedání a vystupování. Proto i tady platí, že vesta musí držet na těle, i když se do ní opřete rukama. Helma se nesmí posouvat při potřesení hlavou.

Důležitá je i výška stolku. Když sedíte na posteli, měla by být deska zhruba v úrovni vašeho lokte, když ruka visí volně dolů. Příliš nízký stolek nutí k předklonu, příliš vysoký k nepřirozenému zvedání ramen. Pokud stolek nelze výškově nastavit, podložte nohy pevnými podložkami. Nikdy nepoužívejte měkké podložky, které se časem sesunou.

Nákupní seznam si sestavte až po kontrole spíže a lednice, ne před ní. Nakupujte na dva až tři dny, maximálně na týden, pokud nemáte velkou rodinu a jasný plán jídel. Pokud vaříte jednou denně, stačí nakoupit suroviny na konkrétní pokrmy a zbytek dokoupit podle potřeby. Tím zmizí impulzivní nákupy, které končí ve spíži bez využití.

Po vyčištění nechte pohovku volně uschnout, ne u topení a ne na přímém slunci. Zbytková vlhkost způsobuje nové skvrny od vodního kamene. Pokud se kruh přesto objeví, přejděte celou plochu čalounění stejně zvlhčeným hadříkem, aby vlhkost zaschla rovnoměrně. Prevence je pak jednodušší než čištění: nepodávejte kávu a víno na pohovce bez podnosu, používejte nepromokavé přehozy a čistěte drobné nehody okamžitě. Rozhoduje prvních pár minut, ne síla prostředku.

Největší pastí je půjčování vybavení na poslední chvíli a spoléhání na to, že půjčovna má vždy vše. Na frekventovaných řekách v sezóně bývají kvalitní vesty a těsné helmy pryč. Druhá častá chyba je, že lidé podceňují vlastní míry a berou, co je po ruce. Změřte si obvod hlavy a hrudníku ještě před cestou a zapište si to. Ušetříte čas a snížíte riziko, že pojedete v ochranných prostředcích, které ve skutečnosti nechrání.

Prvním z pěti citlivých druhů je africká fialka. Přímé slunce jí způsobí žluté až průsvitné skvrny na listech a zastaví kvetení. Druhou je kapradina, například nephrolepis, které okraje listů zhnědnou a uschnou. Třetí je maranta — ta se při silném světle stáčí listy a ztrácí charakteristickou kresbu. Čtvrtou je pokojový břečťan, který na přímém slunci vadne a napadne ho sviluška. Pátou je dracena, jíž se špičky listů spálí do sucha.